První exploze sovětské atomové bomby ničila nad očekávání. Podívejte se na přelom studené války

Výbuchem, který byl o polovinu silnější, než se čekalo, Sověti znervóznili celý svět. Všem bylo jasné, že pokud by studená válka přerostla v jaderný konflikt, dopady by pocítila celá planeta. Jaká byla první atomová bomba vyrobená SSSR?

Že budou Sověti usilovat o vlastní atomovku, bylo jasné od začátku studené války úplně všem. Proč by také 21. srpna roku 1947 stavěli svou první testovací střelnici, Semipalatinský jaderný polygon v Kazachstánu. Tato pouštní oblast se zdála jako ideální – mohly se tam testovat všechny druhy atomovek od vzdušných až po podzemní. Bohužel nebyla odlehlá dost. Okolní obyvatele sice nesmetl žádný z výbuchů, radioaktivní spad z hřibovitých oblaků, které pokaždé fascinovaně pozorovali, ale zničil zdraví víc než 200 tisícům z nich.

O polovinu silnější, než čekali

Bomba známá jako RDS-1 byla velmi podobná Tlouštíkovi; zařízení, které v roce 1945 srovnalo se zemí japonské město Nagasaki. Sověti totiž díky špionáži dokázali získat obrovské množství informací o americkém Projektu Manhattan a prvním testu 20kilotunové bomby Trinity.

Ničivé zbrani postavili Sověti do cesty na zkoušku neuvěřitelné množství věcí, aby si její destruktivní sílu ověřili v praxi. Na střelnici zbudovali dřevěná i cihlová obydlí, most, v blízkosti místa výbuchu dokonce postavili i kus dráhy metra. Po okolí rozmístili na 50 různých letadel a další těžkou techniku včetně tanků a udělali i sektor věnovaný zbraním, kde stály minomety a další zbraně, rozmístěné 250 až 1 800 metrů od „ground zero“.  A na místo přivedli i víc než 1 500 kusů dobytka.

Ovce, krávy a prasata výbuch samozřejmě smetl, ne všechna ale zemřela hned. Popravdě řečeno jich rovnou zemřelo „jen“ 345, dokážete si ale jistě představit, že mnohým dalším v té chvíli začalo pomalé, bolestivé umírání. Záběry z kamer rozmístěných v betonových konstrukcích, které výbuch zachytily, dokonce jejich utrpení zdokumentovaly: popálená zvířata s polámanými končetinami na nich v šoku dodýchávají v radioaktivní suti.

Puma byla o polovinu silnější, než Sověti předpokládali. V okruhu 500–550 metrů všechno totálně zdemolovala, letadla i na 1 500 metrů daleko poničila tak, že je museli v továrnách opravit. Bezmála 40metrová věž, ze které pumu spouštěli, se úplně vypařila. Většinu škod ale napáchal hlavně vítr. Měl takovou sílu, že převracel tanky a o 30 metrů posunul i železobetonový most.

Místní obyvatelé zaplatili zdravím

Americké přístroje brzy detekovaly radioaktivní látky vzniklé jaderným štěpením a našli důkazy, že se Sovětům povedlo jadernou bombu úspěšně vyrobit a vyzkoušet. Začala tak éra strachu z jaderné války, která by vyhladila život na planetě, jak jej známe. V následujících čtyřech desetiletích na téže střelnici v Kazachstánu explodovalo minimálně ještě 456 různých nukleárních bomb, dokud ji v roce 1991 definitivně nevyřadili z provozu.

Obyvatelé z okolí za tyto testy zaplatili neuvěřitelně krutou daň. Sověti si z nich vyloženě udělali pokusné králíky a potenciální rizika atomovek na nich zkoumali. Údajně je dokonce vyzývali, aby během explozí vycházeli z domovů. Výsledkem je, že s deformitami se tam dodnes rodí každé dvacáté dítě, obrovské procento tamních obyvatel bojuje s rakovinou a víc než polovina z nich zemřela, než dosáhla šedesátky.

Zdroj: Radio Free Europe

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom