Letecké a atomové kryty v Praze: Kde jsou a jak dlouho v nich přežijete

Praha má 1248 míst registrovaných jako kryty, ale zdaleka ne každý z nich má parametry pro atomový útok. Atomové kryty by totiž pro dlouhodobé použití ideálně měly mít vlastní zdroje vody (hlavně studny s radiací nekontaminovanou vodou), velké zásoby potravin, funkční přetlakové větrání, filtry zabraňující průniku kontaminovaných částí a zásobování elektrickou energií.

Zároveň je potřeba zajistit hygienu a zdravotní péči ukrytých lidí. Proto jsou současné kryty vhodné pro ukrytí obyvatel v řádech dnů. Obecným problémem je, že byly rušeny ukazatele a směrovky vedoucí ke krytům, takže valná část obyvatelstva neví, kde nejbližší kryt hledat. Jakub Kučera na serveru ctidoma.cz tvrdí, že Praha disponuje celkem 768 atomovými kryty, které jsou schopny pojmout až 150 000 lidí. Velkou výhodou Prahy jsou její kopce, které umožnily vznik celé řady kvalitních krytů.

Strahovský tunel jako atomový kryt

Více než 2 km dlouhý Strahovský tunel byl uvedený do provozu v roce 1997 a stal se součástí ochranného systému metra. Řídící technik provozu Strahovského tunelu udává, že jako kryt by měl tunel kapacitu 15 000 lidí po dobu 72 hodin. Řidiči projíždějící tunelem většinou netuší, že za zdmi jsou skryty nejen radiační sprchy či ošetřovna, ale i místnost pro těla zemřelých.

Nedokonalé metro

Už při výstavbě metra se myslelo na to, aby alespoň některé části sloužily jako protiletecký či dokonce protiatomový kryt. Otázkou je, zda by ochranný systém metra zafungoval tak, jak má, neboť při povodních došlo k jeho zaplavení a poškození. Ve zprávě komise vyšetřující zaplavení se mimo jiné píše: „Protože jaderné nebezpečí již nebylo delší dobu považováno za reálné, došlo v minulých letech k všeobecnému podcenění významu systému civilní ochrany a tudíž i OSM. Důsledkem byla i nedokončenost ochranného systému na tratích IIB a IVB a odsunutí realizace technického centra u stanice Palmovka (tudíž nebyla možná ani kolaudace této části OSM). Výsledkem toho všeho bylo i velké množství neutěsněných anebo nedokonale utěsněných kabelových průchodek v tlakových předělech, neuzavření dalších prostupů tlakovými uzávěry apod.“

Trojský kopec

Pražská ZOO má ve svém areálu jeden z nejstarších protileteckých krytů. Najdete ho nedaleko velké voliéry s dravci. Původně mělo jít o štolu určenou k těžbě rudy, k jejímu válečnému využití došlo až mnohem později. Jako protiletecký kryt by bezesporu posloužila, ale rozhodně nemá parametry atomového bunkru.

Kryt pod Vítkovem

Půjdete-li tunelem pro pěší, který spojuje Karlín s Žižkovem, všimněte si ocelových dveří na obou koncích tunelu. Po otevření jedněch byste viděli místnost na ukládání ostatků, druhé vedou do atomového bunkru, jenž se stavěl v dobách vrcholící studené války. Samotný tunel byl dokonce plánován jako kryt a jeho ústí bylo vybaveno zárubněmi, do nichž měla přijít tlaková ocelová vrata. K realizaci tohoto záměru však nikdy nedošlo.

Kapacita krytu je nicméně 1 250 lidí a i on je určen na krátkodobé přežití zhruba 72 hodin. Portál hlavního města Prahy udává, že v krytu je stabilní teplota 15 stupňů. Zároveň je pod Vítkovem ještě jeden kryt. V něm je umístěn urychlovač atomových částic.

Parukářka a další

Pod parkem Parukářka mělo podle dobových informací nalézt v případě jaderného útoku úkryt až 2 500 lidí. Dnes je kapacita menší, neboť část prostor využívají jak státní (Policie ČR), tak komerční subjekty (Telefónica O2). Utajované kryty vojenského charakteru jsou i v Prokopském údolí, upravené štoly pak najdete na Vyšehradě, který je „prokután“ už od středověku. Jeden z mnoha krytů Civilní obrany se pak nachází v budově Tesly Holešovice. Budova je označena jako M3 a má kapacitu 450 osob a strop zesílený protiradiační olověnou vrstvou. K jeho dokončení došlo v roce 1987 a patří mezi modernější.

Je samozřejmě otázkou, zda by kryty budované v padesátých letech byly plně funkční v případě, že by se Praha stala cílem jaderného útoku. Atomové hřiby nad Nagasaki a Hirošimou měly plošný účinek, současné jaderné zbraně lze zacílit přesně, mají jinou explozivní sílu a lze těžko říct, zda by byl vůbec čas na varování. Přehled všech stálých úkrytů v České republice bez ochranných systémů podzemních dopravních staveb lze najít na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR.

Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR