Poprava 750 000 lidí se totálně vymkla kontrole. Extrémní čistka postihla i jejího vykonavatele
Gulag: Sovětská historie:2 - Ježov
Velký teror, někdy také nazývaný velká čistka, byl největší státní masakr, jaký kdy byl v Evropě v době míru proveden. Během šestnácti měsíců při něm bylo v letech 1937–38 zlikvidováno na 750 000 sovětských občanů. Kdo byl jeho strůjcem a kdo ochotným vykonavatelem?
V roce 1936 byl na Stalinův příkaz zatčen Genrich Grigorijevič Jagoda, velitel Lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD) a iniciátor několika moskevských procesů, a v roce 1938 byl sám popraven. Do čela všemocné Stalinovy policie byl jmenován Nikolaj Ivanovič Ježov přezdívaný kvůli své malé postavě Krvavý skrček (měřil 151 cm), který se stal neblaze proslulým vykonavatelem velké čistky.
Lebky ze Stalinovy čistky Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V době velké čistky popravovala NKVD až 1600 lidí denně. Hromadné hroby obětí čistky jsou dnes na Ukrajině předmětem zkoumání Zdroj: Getty Images
Rozestavěný průplav Moskva-Volha, který stavěli vězni Gulagu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Na pohřbu Michaila Gorkého se v roce 1936 vedle Stalina objevil ještě i Jagoda (vpravo) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Během velké čistky zmizelo mnoho lidí z kultury, například spisovatel a novinář Isaac Babel Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Genrich Jagoda, Ježovův předchůdce v čele NKVD Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Uniforma NKVD (1927) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Lebky ze Stalinovy čistky Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
V době velké čistky popravovala NKVD až 1600 lidí denně. Hromadné hroby obětí čistky jsou dnes na Ukrajině předmětem zkoumání Zdroj: Getty Images
Rozestavěný průplav Moskva-Volha, který stavěli vězni Gulagu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Na pohřbu Michaila Gorkého se v roce 1936 vedle Stalina objevil ještě i Jagoda (vpravo) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Během velké čistky zmizelo mnoho lidí z kultury, například spisovatel a novinář Isaac Babel Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Genrich Jagoda, Ježovův předchůdce v čele NKVD Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Uniforma NKVD (1927) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Během ní bylo od srpna 1937 do listopadu 1938 zlikvidováno 750 000 sovětských občanů, které zvláštní soudy odsoudily k trestu smrti. To je téměř 50 000 exekucí měsíčně, tedy 1 600 denně. Jak uvádí dokument Gulag: Sovětská historie, který můžete vidět v úterý večer na Prima ZOOM, byl za šestnáct měsíců v Sovětském svazu jeden dospělý člověk ze sta popraven v největším utajení kulkou do týlu.
Poznámka soudruha Stalina
Výchozím bodem tohoto masakru byla Stalinova ručně psaná poznámka z 2. července 1937. Rudý diktátor požadoval, aby byli nejvíce nepřátelští zločinci okamžitě zatčeni a zastřeleni. Na základě této poznámky Ježov 30. července 1937 vydal operační rozkaz NKVD 00447, který zaslal všem regionálním vedoucím a ve kterém nařizoval zlikvidovat celou bandu protisovětských živlů.
Podezřelí byli rozdělení do dvou kategorií. V té první byli okamžitě popraveni, v té druhé posláni do gulagu na deset let. Rozkaz uváděl i počty osob, které měly být stíhány podle jednotlivých sovětských regionů. Operace byla zahájena v srpnu 1937 a měla trvat čtyři měsíce, nakonec se protáhla na šestnáct měsíců nekonečného teroru. „Pokud zastřelíme o 1 000 lidí více, než bylo plánováno, nic se nestane,“ udal Ježov v předvečer akce tón celé operace.
Čistka, která se vymkla kontrole
Stalin na čistku dozíral z nejvyššího stupínku a nejednou spolu s ostatními členy politbyra podepisoval seznamy osob určených k likvidaci. Praktická stránka věci ovšem spadala do působnosti Ježova a jeho lidí z NKVD, kteří měli při určování tempa a rozsahu operace do značné míry volnou ruku. Zakrátko čistka nabyla vlastní dynamiky a stala se jakýmsi samohybným mechanismem – každé vynucené doznání vedlo k obvinění nových „spiklenců“, jejichž doznání opět znamenalo obvinění jiných.
Do každodenního života sovětských lidí vtrhl teror, všichni žili ve strachu ze zatčení. Jeden udával druhého, aby prokázal vlastní bdělost či aby získal majetek nebo postavení někoho jiného. Poté, co vlna zatýkání trvala skoro rok, nabýval její vývoj takových obrátek, že sám Stalin ji dokázal brzdit jen s obtížemi.
Zrod diktátora
Mezi březnem 1937 a počátkem roku 1939 postihla hloubková čistka drtivou většinu členů ústředního výboru komunistické strany, téměř všechny delegáty „sjezdu vítězů“ (XVII. sjezd strany) z roku 1934, špičku důstojnického sboru včetně maršála Michaila Tuchačevského a většinu oblastních a místních stranických tajemníků i s jejich sekretariáty a často i s celými rodinami. Zmizela i většina řídících pracovníků země a mnoho lidí z kultury.
Nyní měl Stalin pro nově budovaný socialismus vlastní lidi. Politický převrat provázený velkým terorem udělal ze Stalina diktátora s neomezenou mocí, veškerá moc v Sovětském svazu se soustředila v rukou jednoho člověka.
Smrti neunikl ani sám Ježov. Zatčen byl 10. dubna 1939, odmítl se přiznat, že chystal spiknutí proti Stalinovi a 4. února 1940 byl zastřelen. Dopadl tedy stejně jako jeho předchůdce Genrich Jagoda i jeho nástupce Lavrentij Berija o více než 13 let později.
ZDROJ: Martin Malia: Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917-1991, Argo 2004
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
