Šifrované vězeňské dopisy Marie Stuartovny se povedlo rozluštit. Co psala těsně před popravou?
Marie Stuartovna ze svého vězení posílala dopisy pravidelně a jeden se jí taky stal osudným, když ji na jeho základě odsoudili k smrti za vlastizradu. V nově objevených listech se ale ukázala v úplně novém světle.
Když se vědci v archivu francouzské národní knihovny probírali dosud nesetříděnými italskými dokumenty z počátku 16. století, narazili taky na viditelně šifrované dopisy. Když se je ale kryptoanalytik George Lasry z projektu DECRYPT spolu s dalšími spolupracovníky pokoušeli dešifrovat, zjistili, že nejsou psané v italštině, nýbrž ve francouzštině.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Unikátní objev: Dopisy Čechů psané těsně před popravou nacisty
Zakódované byly celkem důmyslně. Jednotlivá písmena nahradily různé znaky. V případě často používaných písmen se tyto znaky navíc používaly zaměnitelně, aby kód bylo složitější rozluštit. A aby případným čtenářům luštění ještě zkomplikovala, nahrazovala autorka znakem i často používaná slova či sousloví.
Vězněná skotská královna
Ano, autorka. Jak se totiž ukázalo, tyto dopisy posílala známá a důležitá historická postava: Marie Stuartovna. Francouzská a skotská královna, kterou nechala celých 19 let věznit její vlastní sestřenice Alžběta I. Královna Anglie a Irska měla strach, aby si Marie Stuartovna nenárokovala anglický trůn. Byli to právě její rádcové, kteří Marii Stuartovnu nakonec, mimochodem na základě jednoho z dopisů, které Marie Stuartovna poslala z vězení, nechali popravit za vlastizradu.
K TÉMATU: Nedůstojná poprava Marie Stuartovny: Hlavu jí sekali natřikrát, v krvi se pak vymáchal pes
Prolomit šifru a pochopit, kdo je autorem dopisů, se vědcům nakonec povedlo hlavně díky tomu, že v nich Marie Stuartovna často a s nechutí zmiňovala jedno jméno: Walsingham. Sir Francis Walsingham byl jedním z nejdůležitějších rádců královny Alžběty I.
Marie Stuartovna jako diplomatka
Většina nově objevených dopisů, které, jak vědci zjistili, pocházejí z let 1578 až 1584, je adresovaná francouzskému velvyslanci v Anglii, Michelovi de Castelnau de Mauvissieremu.
Osobních věcí je v nich pomálu. Královna si stěžuje na svůj zdravotní stav, na bídné podmínky svého žaláře, svěřila se s rozrušením, které cítila po únosu svého syna Jamese, budoucího krále, v srpnu 1582… hlavně v nich ale vystupuje jako politička a diplomatka, což s jásotem přivítali hlavně historici. Na 50 tisíc dosud neanalyzovaných královniných slov může poodhalit dosud netušené souvislosti z politického zákulisí konce 16. století. A dešifrováním korespondence jejich práce teprve začala.
Zdroj: Cryptologia
Sledujte Utajené příběhy českých dějin právě teď: