19. března 2022 00:30

Záhada krysího krále: Spletenec hlodavců straší lidi už stovky let

Fenomén krysího krále je sice dokázaný, přesto budí spoustu nedůvěry – opravdu je možné, aby něco takového vzniklo v přírodě samo od sebe?

Občas příroda dokáže přijít s něčím, co se zcela vymyká zdravému rozumu. Do této kategorie patří i takzvaný krysí král či také krysí kruh, který už od poloviny 16. století nepřestává fascinovat – a zároveň děsit. Skupina krys spletená svými ocasy je sama o sobě natolik obskurním jevem, že pověrčiví vesničané v minulých stoletích výskyt tohoto zvířecího útvaru dokonce spojovali s příchodem nějaké tragédie, nejčastěji morové rány; což vzhledem k neblahé pověsti krys v evropské historii dává smysl. Jenže to na záhadnosti tomuto jevu rozhodně neubírá.

Tajemná historie

První zmínka o krysím králi se datuje do roku 1564, v průběhu následujících století se objevily další případy, povětšinou však v době nálezu už mrtvé. Celkově je těchto zaznamenaných událostí několik desítek, literatura hovoří o počtu 30 až 60 případů. Většinu z nich popsal nizozemský biolog a spisovatel Maarten’t Hart v knize s prostým názvem Krysy. O řadě z nich víme jen prostřednictvím lidových či psaných pramenů, některé zachovalé útvary se dokonce ocitly v muzeích – nejvýznamnějším z těchto úlovků je krysí král uchovaný v muzeu Mauritianum v německém Altenburgu. Ten sestává z neuvěřitelného počtu 32 hlodavců a jedná se tak o největšího dokázaného krysího krále na světě.

Za pozornost stojí, že právě v Německu má krysí král nejvýraznější tradici, ostatně odtud pochází i název tohoto útvaru – Rattenkönig, což bylo hanlivé označení pro papeže či jiné mocnáře, jejichž bohatství a blahobyt plynuly z využívání poddaných. Název souvisel s představou, že tito vladaři sedí na trůně z uvázaných krysích ocasů, takže jejich poddaní, snažící se rozběhnout všemi možnými směry, pouze zůstávají na místě a upevňují pozici svého vůdce.

Přesah krysího krále

Původ krysího krále je dodnes záhadou. První případy vznikly nějakým spontánním způsobem, ovšem později se mezi sběrateli bizarností začalo jednat o poměrně ceněné úlovky, a tak jistě leckteré krysí krále bohužel vytvořili senzacechtiví lidé s cílem svůj nález zpeněžit. Přirozeně vzniklého krysího krále však mají na svědomí pravděpodobně zaschlé výkaly či jiná špína, která zapříčiní slepení mnoha krys prostřednictvím ocasů. V zimě navíc může takovéto spojení ještě zamrznout, v této době se navíc krysy k sobě tulí za účelem sdílení tělesného tepla. A samozřejmě platí klasický mechanismus známý ze skauta, že když se nějaký uzel snažíte rozplést tím, že za něj taháte, pravděpodobně ho utáhnete ještě více.

Podobný zvířecí spletenec se však neomezuje jen na krysí svět. V 17. století byl zaznamenán případ podobně zamotaných koček či dokonce veverek. Případ „veverčího krále“ z roku 2018 byl vysvětlen právě lepkavou smůlou, která spojila šestici veverčích mláďat ještě v hnízdě. Zde však můžeme hovořit o šťastném konci, neboť veterináři slepené ocasy oholili a veverky tak byly osvobozeny.

Fenomén krysího krále si našel cestu dokonce i do videohry The Last of Us: Part II a další fantasy tvorby včetně jedné povídky oblíbeného Terryho Pratchetta či věhlasného hororu To od Stephena Kinga. Přírodní bizarnost nejasného původu prostě stále provokuje naši fantazii…

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom