Původ Kleopatry je záhadný. Pocházela z incestní rodiny, vše zkomplikovali otec a dědeček

O královně Kleopatře VII. a jejích rodinných poměrech a původu se poslední dobou vedou živé diskuse, byť hlavně kvůli tomu, aby se zjistilo, zda mohla být černoška nebo ne. Samotní odborníci si barvou její pleti nejsou jistí, poměry v Ptolemaiovské dynastii byly každopádně velmi pikantní.

Aby mohla vládnout, musela si vzít 10letého bratra

Známá královna Kleopatra se narodila v roce 69 před naším letopočtem a stala se už sedmou královnou tohoto jména. Přesto se o ní jako o Kleopatře VII. mluví většinou jen v odborné literatuře, a to i díky mnoha filmovým i muzikálovým zpracováním jejího pozoruhodného života.

Vládu převzala v 17 letech a musela si kvůli tomu vzít svého desetiletého bratra. O trůn ale musela kvůli svému ženství bojovat. Nakonec jí ho pomohl definitivně získat Julius Caesar. Nebylo to ovšem kvůli její kráse, roli hrála hlavně vůle právoplatného krále a jejího otce.

Mohlo by vás zajímat: Nová rekontrukce Caesarovy podoby je fascinující podívanou. Jak ve skutečnosti vypadal?

Jestli se k němu dostala zabalená v koberci, jak píše Plútarchos, je sporné, že se stali milenci, je historický fakt. Po jeho vraždě začala z Egypta vystupovat jako silná, suverénní panovnice. Chudým obyvatelům v době neúrody darovala příděly mouky a podpořila obnovu chrámů. Její poddaní ji zbožňovali.

Její sílu uznal i Marcus Antonius, který po Caesarově smrti v nepokojném Římě uzavřel politické spojenectví zvané Druhý triumvirát a ujal se části vlády. Kleopatra se nakonec stala jeho milenkou a posléze i ženou. Jejich manželství ale skončilo zmarem poté, co Antoniův soupeř Octavianus přesvědčil Senát, aby Egyptu v roce 32 př. n. l. vyhlásil válku. Kleopatra během ní osobně velela několika desítkám válečných lodí. Poté co její milovaný zemřel, si vzala život také. Období takzvaného Ptolemaiovského Egypta skončilo s ní a země byla včleněna do Římské říše.

Rasový původ je irelevantní

Kleopatra byla totiž poslední panovnicí známé dynastie Ptolemaiovců, kteří v Egyptě vládli po 300 let, od doby, kdy byl jeden ze sedmi strážců a generálů Alexandra Velikého jmenován satrapou v Egyptě a nakonec se tam prohlásil králem Ptolemaiem I.

Přečtěte si také: Mezi novými egyptskými objevy je i mumie se zlatým jazykem

Zatímco o jeho mužských následovnících v této patriarchální dynastii víme hodně, ženy až do příchodu Kleopatry zůstávaly v pozadí zájmu, neboť nevládly. Rodina to byla hodně zajímavá. Čítala intriky a vraždy kvůli moci a postavení, mnohoženství i incestní vztahy a manželství s vlastními sourozenci. Mimochodem, hlavně díky nim se podle historiků makedonsko-řecký původ v rodině striktně udržoval po dobu šesti generací. Pro Ptolemaiovce šlo prakticky o tradici.

Kleopatřin dědeček nicméně vybočil tak trochu z davu. Měl dvě makedonské ženy a jednu konkubínu, jejíž původ zůstal záhadou – a ta teoreticky mohla být Kleopatřinou babičkou. Také Kleopatřin otec měl hned několik manželek a jeho sestrou byla jen jediná z nich.

Je tak možné, že blízcí příbuzní královny Kleopatry pocházeli z egyptské náboženské elity, která měla dost vysoké postavení na to, aby mohla s Ptolemaiovou dynastií navazovat intimní vztahy. Přičtěme k tomu fakt, že Kleopatra jako jediná z vládců v dynastii kromě řečtiny odmala ovládala dnes už mrtvou egyptštinu, kterou ji musel někdo blízký naučit, a už tu máme několik důvodů se domnívat, že mohla mít částečně i egyptský původ.

„Lze říct, že existovali starověcí Egypťané, které bychom dnes považovali za černochy v tom smyslu, že to nebyli Arabové a Féničané, ale Afričané,“ tvrdí Rebeccca Futo Kennedy, docentka Denisovy univerzity v rozhovoru pro Time.

Obdivuhodná osobnost

Kleopatra tak mohla být míšenka; z egyptských dobových portrétů bychom se toho o její barvě pleti moc nedozvěděli, Egypťané totiž takové nesmysly neřešili. U nich bylo například běžným zvykem vyobrazovat muže tmavé, ženy světlé, nehledě na reálné množství melatoninu.

Nemá holt smysl argumentovat naší optikou vnímání rasové příslušnosti, když jde o panovnici, která žila před více než dvěma tisíci lety; bylo by to stejně hloupé, jako ji na základě známého amerického rasistického pravidla jedné kapky, které se uplatňovalo ve dvacátém století, považovat za černošku.

Historici zkrátka nevědí a pravděpodobně se nikdy nedozvědí, jestli byla Kleopatra čistě makedonsko-řeckého původu nebo míšenka. Proč to ale není už dávno úplně jedno, když to bylo jedno v době, kdy panovala? Byla jednou z nejmocnějších vládkyní své éry, významná ženská historická postava, všestranně nadaná, chytrá, svůdná a krásná, zvládala několik jazyků, námořní velení i správu země v problémech, držela v šachu náboženské elity, starala se o chudé a bránila svou zemi od pohlcení Římem. V Egyptě ji uctívali a milovali ještě 400 let po smrti. A to je to, nač bychom se měli soustředit, pokud o ní mluvíme, nikoli její rasový původ.

Zdroje: Historik Duane W. Roler, Oxford University Press / Denison University