Mezi novými egyptskými objevy je i mumie se zlatým jazykem

Egyptské mumie

Je nade vší pochybnost jasné, že egyptští lékaři i posmrtní balzamovači byli mistry svého oboru. K uchování těl sice zásadním způsobem napomáhaly pouštní podmínky, ale přesto bylo potřeba dodržet řadu postupů, aby mrtvý mohl dál „žít“.

Bylo nutno vyjmout orgány (a to včetně mozku), vše dezinfikovat, napustit látkami zabraňujícími přirozenému rozkladu a v neposlední řadě i upravit a ozdobit tělo zemřelého tak, aby bylo důstojným pro posmrtný život. Zachovalo se dokonce tetování egyptských mumií.

Historie mumifikace sahá až do období 3600 až 3400 př. n. l – a v porovnání s tímto časovým údajem je nově objevená mumie z počátku našeho letopočtu vlastně „mladicí“. Co je na ní ale podivuhodné, je zlatý plátek, který slouží jako jazyk místo vyjmutého orgánu. Nález pochází z Taposiris Magna na severu Egypta nedaleko Alexandrie, kde jsou chrámy zasvěcené Osirisovi a Isis, bohyni, jež byla Osirisovou manželkou i sestrou.

I mrtví musí mluvit

Zlatý jazyk měl sloužit místo toho skutečného k tomu, aby mrtvý mohl promluvit s bohy, konkrétně s Osirisem, bohem posmrtného života. Je to podobné, jako když si zemřelý ve starém Řecku musel s převozníkem Cháronem domluvit dopravu na druhou stranu řeky Styx do říše mrtvých. „Zlaté jazyky byly objeveny v egyptských pozůstatcích už dříve,“ uvedla Jennifer Houser Wegnerová, kurátorka egyptských artefaktů v Penn Museum ve Filadelfii, kde je několik těchto jazyků uloženo.

„Dalším důležitým nálezem byla pohřební maska ženy,“ uvedl pro CNN Khaled Abo El Hamd, generální ředitel alexandrijské sekce Ministerstva cestovního ruchu a starožitností. Zmínil také osm zlatých vloček představujících listy zlatého věnce na pohřební masce a osm mramorových masek z doby římské a římské. „Masky vykazují vysokou řemeslnou zručnost v sochařství a zobrazování rysů zobrazovaných osob majitelů,“ prohlásil poté, co se s nálezem podrobněji seznámil.

„Pro Egypťany bylo zlato materiálem, který měl vlastnosti věčnosti, nikdy se nedalo zašpinit a vždy zářilo skvěle,“ vysvětlovala dále Jennifer Houser Wegnerová přístup starověkých Egypťanů ke vzácnému kovu, který přetrval až do dnešních dnů. Zlato je stále natolik cenné, že se z něj stal investiční prvek, ať už ve formě plátků, nebo cihel.

Zlato z egyptských hrobek samozřejmě nejvíc proslavila zlatá maska Tutanchamonova, našly se však i další zlaté masky kryjící či zobrazující tvář dotyčného. Jindy byly společně s mrtvými v hrobech ukryty i prsteny a zlaté mince, které by se mohly „hodit“ během cesty za posmrtným životem.

Nově odhalené sochy jasně ukazují na řecký a římský vliv, ostatně už dříve byly v oblasti nálezu objeveny mince s portrétem královny Kleopatry, což hodně napomohlo dataci nálezu. Chrám, kde k nálezům došlo, nechal zřejmě postavit Ptolemaios IV. narozený roku 244 př. n. l. Jednalo se o čtvrtého egyptského faraona pocházejícího z Ptolemaiovské dynastie a bohužel to bylo právě období jeho vlády, během něhož došlo k úpadku egyptské říše.

Zajímavé je, že nález 16 hrobů z řecké a římské éry oznámilo v arabštině a angličtině egyptské Ministerstvo cestovního ruchu a starožitností na svých profilech na Facebooku a Twitteru. Ministerstvo tak jasně ukázalo, že hodlá své sociální sítě využívat jako oficiální platformu informující o novinkách.