Chtěl zabít prezidenta USA, trefil významného Čecha. Atentátník dostal nekompromisní trest
Pokud se nechcete vystavit riziku, že na vás někdo spáchá atentát, nechtějte se stát prezidentem či prezidentkou Spojených států amerických. Historie zná několik desítek případů – úspěšných a naštěstí mnohem více neúspěšných – kdy lidé z nejrůznějších důvodů usilovali hlavě USA o život.
Spadá mezi ně i prezident Franklin D. Roosevelt, na kterého 15. února 1933 zaútočil stavební dělník italského původu Giuseppe Zangara při improvizovaném proslovu v Miami na Floridě. Roosevelt atentát přežil, zraněno ovšem bylo pět dalších osob včetně starosty Chicaga českého původu Antonína Josefa Čermáka, který o několik týdnů později na následky zranění zemřel.
Útok před inaugurací
Atentát na Roosevelta proběhl poté, kdy nově zvolený prezident přicestoval v rámci své dovolené před březnovou inaugurací do Miami. Na Floridu dorazil lodí, zakotvil v přístavu Bayfront Park a chtěl se vydat do hotelu v centru města. Jeho připlutí ale očekávala masa lidí, která se chtěla dostat novému prezidentovi co nejblíže, a po skandování Rooseveltova jména jej dokonce přiměla ke krátkému proslovu. Ze zadního sedadla svého vozu tak budoucí prezident začal mluvit ke shromážděným lidem, mezi kterými byl i zmiňovaný Giuseppe Zangara. Ten svůj útok plánoval právě v souvislosti s Rooseveltovou plavbou a byl v osudný večer vybaven revolverem, který si měl pořídit o několik dní dříve.
Kvůli své výšce pouhých 150 centimetrů neměl na svůj cíl dobrý výhled, postavil se proto na nepříliš stabilní kovovou židličku a ve vzdálenosti 25 stop – tedy necelých osmi metrů – začal na Roosevelta mířit. Konkrétně se tak mělo dít přes rameno či klobouk Lillian Cross a celkově mělo padnout pět výstřelů. Po tom prvním Cross zareagovala spolu s ostatními, chytila Zangaru za paži a snažila se mu revolver vytrhnout. Útočník ale ještě zběsile čtyřikrát vystřelil a zasáhl několik dalších lidí. Ani jeden výstřel nenašel Roosevelta, Zangara nicméně postřelil zmíněného starostu Chicaga, který do Miami přicestoval, aby budoucího prezidenta požádal o půjčku pro své město.
Antonín Čermák, vystupující jako Anton Cermak, byl Rooseveltovým přítelem z demokratické strany a podporoval zvoleného prezidenta i v kampani, dá se proto očekávat, že mezi oběma proběhla rychlá konverzace a z historického hlediska by mělo odpovídat i to, že Roosevelt svým autem vezl Čermáka do nemocnice. Badatelé ovšem pochybují nad údajnou starostovou citací, s níž přišel list Chicago Tribune: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy.“ List výrok nikomu nepřiřknul a je klidně možné, že nikdy nezazněl. Co už ovšem jisté je, že Čermák měl prostřelené plíce, a ačkoliv se jeho stav v nadcházejících dnech i zlepšoval, v nemocnici skonal po 19 dnech, tedy 6. března 1933, mimochodem tři dny po Rooseveltově slavnostní inauguraci. Po atentátu se navíc objevily nepodložené zprávy, že terčem útoku nebyl Roosevelt, ale právě Čermák, a to na popud chicagské mafie. Ani to ale nebylo nikdy zcela prokázáno.
Giuseppe Zangara byl před smrtí Čermáka odsouzen na 80 let za čtyři pokusy o vraždu, následně byl ale rozsudek změněn na trest smrti. Zangara zemřel 20. března 1933 na elektrickém křesle ve Floridské státní věznici bez účasti televizních kamer, což měla být poslední věc v jeho životě, která ho nad rámec boje proti elitám rozčílila.
Zdroj: B. Picchi - The Five Weeks of Giuseppe Zangara, Chicago Tribune