Kulka v hrudi prezidenta netrápila, poklidně krvácel během projevu. Jak dopadl velmi podivný atentát?

Téměř přesně 11 let před podivným incidentem Theodore „Teddy“ Roosevelt – ano, právě podle něj se typickým plyšovým medvídkům v Americe říká Teddy Bear – vstupoval do Bílého domu jako dodnes nejmladší prezident v historii USA. Když se stal 14. září 1901 prvním mužem Ameriky, byl dokonce o 279 dnů mladší než John F. Kennedy, který o půl století později okouzlil svět svým mladistvým zjevem, díky čemuž je dodnes mnohými mylně považován za nejmladšího prezidenta USA.

Prezidentem díky atentátu

Rooseveltovi pomohl do Oválné pracovny anarchista Leon Czolgosz, který 6. září 1901 střelil do břicha jeho všemi váženého a podruhé zvoleného předchůdce, 25. prezidenta USA Williama McKinleyho. Ten o osm dnů později na následky infekce vnitřních orgánů zemřel, a tak jeho místo zaujal coby tehdejší viceprezident právě Roosevelt, který v úřadu zůstal až do roku 1909.

Už v roce 1912 se ale „Teddy“ pokusil klíče od Bílého domu získat znovu. Kandidoval původně za republikány, jenže během nominačních shromáždění se natolik rozešel s jejich politikou, že se rozhodl založit si vlastní Pokrokovou stranu (zanikla roku 1920). Jeho protikandidáty byli obhajující republikánský prezident William Howard Taft a demokrat Woodrow Wilson, který volby ve finále vyhrál.

Neprůstřelný zálesák

Onoho 14. října 1912 se měl Theodore Roosewelt setkat se svými stoupenci v Milwaukee, největším městě amerického státu Wisconsin. V poledne poobědval v hotelu Gilpatrick a právě vyšel ven, aby se pozdravil s nadšeným davem, když třeskl výstřel z koltu. Exprezidenta zasáhl zblízka jednou ranou do hrudi bývalý majitel baru John Flammang Schrank, který pocházel z Bavorska. V davu se to přistěhovalci nejspíš jen hemžilo, protože troufalého útočníka pohotově odzbrojil Frank Bukovsky, který byl pro změnu z Čech.

„Teddy“ po výstřelu klopýtl a ztratil klobouk, udržel se ale na nohou, a dokonce nasadil obvyklý zářivý úsměv. V tu chvíli nikdo netušil, že kulka vystřelená atentátníkem pronikla Rooseveltovým kabátem, provrtala ocelové pouzdro na brýle a na půlku přehnutou 50stránkovou kopii projevu, aby nakonec uvízla Rooseveltovi v hrudi. Šokovaný dav se po počátečním úleku vrhnul k Schrankovi a chtěl ho na místě lynčovat, tomu ale Roosevelt rezolutně zabránil. Zvedl ze země klobouk, zamával nadšenému davu a nechal zadrženého atentátníka odvést policií do hotelu.

Zabít losího samce není jen tak

Kdo si myslel, že zranění přiměje politika k ústupu, hluboce se mýlil. Když Roosevelt jako zkušený lovec a zálesák znalý anatomie zjistil, že nevykašlává krev, došlo mu, že nemá prostřelené plíce. Nasedl sice do vozu, ale místo aby zamířil do nemocnice, odjel na plánované shromáždění, kde s kulkou v hrudi pronesl desítky minut trvající řeč, přičemž se jeho košile barvila krví unikající z rány. „Dámy a pánové, nevím, jestli plně chápete, že jsem byl právě postřelen, ale zabít losího samce vyžaduje víc než to,“ prohlásil Roosevelt hned v úvodu v narážce na hlavu losího samce (Bull Moose) ve znaku Pokrokové strany.

Následné ohledání rány a rentgenové vyšetření ukázaly, že kulka uvízla v hrudním svalu, aniž by prorazila plíce chránící pohrudnici. Lékaři se nakonec rozhodli, že bude bezpečnější ponechat kulku tam, kde je, takže Roosevelt ji nosil v hrudi až do konce života v roce 1919.

A jak dopadl atentátník? Psychologové, kteří zkoumali Schrankův duševní stav, došli k závěru, že ho pronásledují „šílené přeludy grandiózního charakteru“ a prohlásili ho za šílence. Diagnózu přiživil i sám Schrank, když soudu popisoval, jak se mu zjevil duch zavražděného prezidenta McKinleyho a žádal ho, aby jeho smrt pomstil zabitím Roosevelta. Trestu ovšem atentátník neunikl – soud ho poslal do Ústřední státní nemocnice pro duševně nemocné, kde Schrank strávil dalších 29 let života. Jeho tělo po smrti v roce 1943 posloužilo medikům při výuce anatomie.

Vášnivý lovec s Nobelovou cenou za mír

Theodore „Teddy“ Roosevelt (27. října 1858 – 6. ledna 1919) nebyl jen proslulý lovec – zorganizoval například velkou loveckou výpravu do východní Afriky a strávil dva roky v Amazonii – a zkušený zálesák, ale také vizionář a ochránce přírody. Nechal založit drtivou většinu dnes tak proslulých amerických národních parků, zasazoval se o čistotu potravin a léků, rozvíjel námořnictvo, zahájil stavbu Panamského průplavu a za svůj podíl na ukončení rusko-japonské války dostal Nobelovu cenu za mír.

Jeho slova „Nemohu vám nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot,“ pronesená 2. června 1897 k námořním kadetům o 43 let později proslavil britský premiér Winston Churchill…

ZDROJ: Theodore Roosevelt Center at Dickinson State University