Theodore Roosevelt – americký prezident a ochranář milující střelbu do zvířat

Lovec Roosevelt

„Teddy“ Roosevelt měl obrovskou šíři zájmů, mezi které patřila nejen politika, ale i ochrana přírody na straně jedné, a lov na straně druhé. Na první pohled jde o koníčky vzájemně velmi špatně slučitelné, nicméně jak historie ukázala, podařilo se mu je spojit i v rámci jedné velké africké expedice.

Theodore Roosevelt proslul coby skvělý politik, který Spojené státy americké posunul o značný kus kupředu. Stal se dvacátým šestým a zároveň nejmladším prezidentem (úřadoval v letech 1901–1909). Jakmile coby padesátiletý úřad opustil, vrhl se na zorganizování expedice do Afriky, což mu zabralo pouhopouhé tři týdny. Neuvěřitelné!! Dnes, v době elektronického bookování letenek a internetového objednávání ubytování si něco takového lze představit, ale na začátku 20. století?

Lov pro trofeje

V dnešní době by se bezesporu táhlo vyjednávání povolení ke střelbě do chráněných druhů, z nichž některé, jako například nosorožci, žijí na hranici svého přežití. Ochránci přírody nosorožce a slony na jednu stranu bedlivě střeží, na druhou zvyšují cenu rohoviny a slonoviny symbolickým pálením zásob, ale přes to všechno si dnes na obrovských afrických pláních můžete střelit prakticky cokoliv. Je jen otázkou za kolik.

Musíte vidět! Obdivuhodná zvířata, kterým vdechla život příroda i věda

Rooseveltova africká výprava byla podpořena Smithsonian Institution a na cestě jej doprovázel jeho syn Kermit (19 let) sloužící mimo jiné jako oficiální fotograf výpravy, a tři zástupci Smithsonian Institution: major, vysloužilý armádní chirurg a terénní přírodovědec Edgar A. Mearns (1856–1916), J. Alden Loring (1871–1947) a Edmund Heller (1875–1939), oba zoologové. V. Plešinger v knize Amazonie a řeka příběhů o expedici píše, že Roosevelt během ní „postřílel stovky a stovky zvířat, od slonů po malé ptáčky. Kůže, rohy, kly, kosti a konzervované mrtvoly putovaly do newyorského muzea, podle jehož ředitele, paleontologa Osborna (mj. autora pojmenování proslulého křídového veleještěra Tyranosaurus rex) šlo o daleko nejúspěšnější expedici, jaká kdy prošla Afrikou“. Je otázkou, zdali by tak byla hodnocená i dnes.

Díky tomu, že expedici zaštiťoval významný vědecký ústav, je dodnes cesta vnímaná jako důležitý mezník v rámci získávání sbírkových exemplářů. Je to podobné, jako když Alberto Vojtěch Frič přivezl z ciziny tisíce kusů kaktusů, na jejichž vývoz se v současnosti vztahuje přísné embargo. Americké katalogy v celkovém součtu zapsaly z expedice 11 400 kusů zvířat, čímž se akce stala vskutku velmi úspěšnou. S množstvím úlovků Roosevelt počítal, svědčí o tom 4 tuny soli určené ke konzervaci úlovků.

Důležitější než králičí packa pro štěstí byla sada pušek. Konkrétně šlo o „dvojku“, brokovnici od výrobce Holland & Holland, winchestrovku (Winchester model 1895) a vojenskou pušku, model M1903 Springfield. Celkem padlo kolem 4000 ptáků, 2000 plazů a 4897 savců. Jiné zdroje uvádějí, že savců bylo ještě více – 5103. Když k tomu připočteme měkkýše, ať už mořské, či sladkovodní, hmyz a několik tisíc rostlin, tak se počet usmrcených a přivezených organismů vyšplhá na neuvěřitelných 23 151.

Dnes historie vnímá Roosevelta jako úspěšného prezidenta a vášnivého ochranáře. A moc se nemluví o jeho přírodovědné expedici, která za sebou nechala tisíce postřílených zvířat.

Text: Topi Piula