Války dvou amerických prezidentů ovlivnily svět na desítky let. Nebáli se zajít do extrému

To, co si dovolili Japonci, si nikdo předtím nikdy nedovolil. Útok na Pearl Harbor byl prvním útokem na území Spojených států v jejich historii. Útok japonského císařského námořnictva na vojenskou základnu Spojených států změnil průběh celé války. Do té doby Amerika konfliktu v Evropě a v Tichomoří spíše jen přihlížela, nyní ale byla nucena zapojit se. A na agresi se rozhodla odpovědět vší silou.

Čtyřikrát zvolený americký prezident

Franklin Delano Roosevelt se narodil 30. ledna 1882 do prominentní holandské rodiny. V roce 1904 dokončil studium historie na prestižní univerzitě Harvard a o čtyři roky později také práva na Kolumbijské univerzitě. Mezitím se stihl oženit se svojí sestřenicí Eleanor – budoucí političkou, diplomatkou a aktivistkou, s níž zplodil šest dětí. Když studoval na Harvardu, byl jeho vzdálený bratranec Theodore Roosevelt zvolen 26. prezidentem spojených států; je to jeden ze čtyř prezidentů, jejichž podoba je vytesána do památníku Mount Rushmore. Franklin Delano Roosevelt svým plánem New Deal mezi lety 1933–1937 zavedl řadu sociálních reforem a restartoval americkou ekonomiku. V roce 1921 byl Roosevelt postižen obrnou a byl často upoután na invalidní vozík, který mu ale nezabránil v dlouhé politické kariéře. F. D. Roosevelt je jediný americký prezident, který byl do svého úřadu zvolen čtyřikrát! 32. prezident Spojených států amerických, který sloužil své zemi od roku 1933 až do své smrti v roce 1945.

Země na vzestupu a její pád

Během druhé poloviny 19. století se Japonsko postupně dostává ze své izolace – zdokonaluje průmysl a navazuje obchodní i politické vztahy. Vítězí v rusko-japonské válce a v I. světové válce se staví na stranu Trojdohody. Ve světě panuje silně protisovětská nálada a Japonsko na konci listopadu roku 1936 podepisuje s Německem Pakt proti Kominterně, ke kterému se později přidá i Itálie, Maďarsko a Španělsko.

Tím Japonsko definitivně uzavírá spojenectví s fašistickými a nacionálně socialistickými státy Evropy. Japonsko se pod vlivem svých dosavadních úspěchů pouští do dalších a dalších konfliktů s Čínou, Sověty, ale také s Francií. USA spolu s Velkou Británii do té doby jen přihlížely krokům Japonska, obsazení francouzské Indočíny však bylo poslední kapkou, na základě které se Spojené státy rozhodly 25. července 1941 zmrazit všechna japonská aktiva v USA. Veškerá japonská konta v USA byla zablokována, došlo k zastavení obchodních a finančních operací a tím i k přerušení všech obchodních styků nejen Japonska a Spojených států, ale i mnoha dalších zemí, se kterými Japonsko obchodovalo.

Japonská ekonomika však byla velmi křehká – Japonci se o svoji rostoucí populaci už nezvládali postarat z vlastních zdrojů. Přerušení obchodních vztahů se pro ně tak stalo otázkou života a smrti. Snahy o dohodu ztroskotaly na základě podmínek, které Japonci nemohli akceptovat. Rozhodli se proto zareagovat útokem na Pearl Harbor. Přesně si spočítali, že s námořnictvem, které mají, by v případě napadení nepřítelem nedokázali uhájit ani své vlastní vody.

Válka v Tichomoří

Do osudného 7. prosince 1941 se Spojené státy do II. světové války zapojovaly pouze silnou podporou západních Spojenců, především pak Velké Británie a Francie zapůjčením, výměnou i prodejem vojenské techniky. Sám Roosevelt měl velký podíl na dobrých vztazích západních spojenců se sovětským Ruskem. Chtěl se vyvarovat neutrality – chybě, kterou udělal při I. světové válce Woodrow Wilson. Útok na Pearl Harbor ale vše změnil. Den po útoku, při kterém zemřelo 2 388 Američanů, z toho 2 340 příslušníků amerických ozbrojených sil, vyhlásily Spojené státy válku Japonsku. Již probíhající konflikt v Tichomoří mezi Japonskem a Čínou se rozrostl o dalšího hráče a z evropského konfliktu se stal konflikt celosvětový.

Japonci ze začátku rychle postupovali a dobyli řadu ostrovů. Obrat nastal až 18. dubna 1942, kdy Američané podnikli letecký útok na Tokio. V roce 1943 utrpěli drtivou porážku v bitvě o Guadalcanal a začali rychle ztrácet dosud dobytá území. Na Postupimské konferenci v roce 1945 pak Spojenci tzv. Velké trojky vyzvali Japonsko ke kapitulaci, kterou odmítlo. Spojenci tak obnovili letecké bombardování Japonska vedoucí k postupnému zničení šedesáti měst. Letecké útoky na Tokio si vyžádaly 100 000 obětí. V důsledku katastrofálního stavu a amerického atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki, vyhlásil 15. srpna 1945 císař Hirohito bezpodmínečnou kapitulaci všech japonských jednotek. K podpisu došlo 2. září 1945 na palubě americké námořní lodi Missouri, čímž byla oficiálně ukončena II. světová válka. To už byl ale F. D. Roosevelt po smrti a křeslo v Bílém době obýval jeho nástupce Harry S. Truman, prezident, který si i přes počáteční nedůvěru dokázal rychle vybudovat pověst silného a rozhodného státníka.

Nikým nevolený prezident, který dotáhl Rooseveltovy plány do konce

Během jeho druhého prezidentského období poskytují USA pod jeho vedením v rámci tzv. Marshallova plánu Evropě pomoc ve výši 13 miliard amerických dolarů. Krátce po Trumanově nástupu ovšem propuká studená válka, která trvá dlouhých 44 let. Byl to totiž právě Truman, který na základě Rooseveltovy doktríny vytyčil ostrý postoj proti komunismu a jeho rozpínavým tendencím. Franklin D. Roosevelt a Harry S. Truman – dva američtí prezidenti, kteří svými činy ovlivnili události na celém světě na desítky let dopředu.

Zdroj: Encyclopedia Britannica