1. prosince 2021 09:20
Adam Vala

Neuvěřitelný příběh 13letého veterána: Bojoval s Japonci v Tichomoří, kariéru mu zničila matka

Calvin Graham se za druhé světové války vydal do Tichomoří a o svém věku lhal. Pak ale na vše přišla jeho matka.

Jeden slavný mariňák kdysi řekl, že povýšení přichází do chvíle, dokud voják nezemře nebo si velení nenajde někoho lepšího... No, ve skutečnosti to zaznělo ve filmu Hvězdná pěchota a nebyl to úplně obyčejný mariňák, dobře to ale ilustruje válečný stav a zrychlení veškerých procesů, na které na rozdíl od doby míru není jednoduše čas a prostor. Týkalo se to přirozeně i narukování do armády během druhé světové války, kdy lékaři v přijímači přehlíželi nízký věk branců a posílali je do bojů bez ohledu na to, že byli nezletilí.

Vznikl tím prostor pro řadu tragických příběhů, na jejichž koncích byly zarmoucené rodiny mladých chlapců, které nedokázaly pochopit, proč jejich školou povinní synové museli zemřít. Je tu ale i jeden příběh, který nedopadl tak zle a navíc vypráví o chlapci, který se stal oceněným válečným veteránem v pouhých 13 letech. Byl jím Calvin Graham, který se vstříc válečné mašinerii vydal v létě roku 1942 na palubě lodi USS South Dakota, s níž se zúčastnil bitvy u Guadalcanalu a dalších operací v Tichomoří.

Zelenáči v akci

Posádka jeho lodi odpovídala tomu, kým byl i sám Calvin. Šlo o zelenáče, kterému nechyběla kuráž ani obavy z místa a akce, na kterou míří. Takových námořníků bylo na palubě USS South Dakota spousta, jak odhaluje historik Gilbert King z magazínu Smithsonian, a ne nadarmo si na nevybouřenost a jistou zbrklost zmiňované posádky dávaly pozor i americké lodě a letadla.

Příběh Calvina Grahama ale začíná ještě na půdě Spojených států, konkrétně v jeho 11 letech, kdy chodil do šesté třídy základní školy ve městě Crockett v Texasu. Kvůli násilnickému otčímovi a skutečnosti, že doma bylo rovných sedm dětí, se Calvin s jedním ze svých starších bratrů odstěhoval do vlastního podnájmu a o víkendech si přivydělával prodejem novin a roznášením telegramů. Vstup do armády by pro něj znamenal záruku střechy nad hlavou i teplého jídla, což bylo lákavé pro spoustu chudých mladíků po celých Spojených státech. Problém ovšem byl, že lhát o svém věku se nesmělo. A když už ano, většinou tenhle podvod prošel brancům, kteří byli mladší jen nepatrně.

Jedenáctiletý vstupuje do armády

Jenže Calvinovi bylo 11 let, měřil necelých 160 centimetrů a jeho tvář prozrazovala, že patřičného věku nedosahuje ani vzdáleně. Podle svých vlastních slov, o která se podělil až dlouho po válce, si za účelem přijetí do armády začal holit tvář a trénovat hlubší tón hlasu, takže doufal, že lékaři v přijímači přimhouří obě oči a pustí ho dál. Postavil se do řady za své kamarády, kteří rovněž zfalšovali podpis svých rodičů a žádost opatřili notářským razítkem ukradeným z hotelu, a byl připraven čelit otázkám na jeho věk. Během prohlídek branců před ním ale Calvin zjistil, že posuzujícím lékařem je zubař.

Calvinovi došlo, že právě podle zubů bude snadné lépe odhadnout věk konkrétního chlapce, a tak se i stalo. Zubař prohlašoval, že Calvinovi je maximálně dvanáct, budoucí hrdina se ale ohradil, že mu je sedmnáct a byl tak neodbytný, že už se s ním lékař dále nechtěl zahazovat a pustil jej do výcviku. Pak už jen Calvin řekl své matce, že jde navštívit příbuzné, zatímco v mezičase ukončil sedmou třídu a odcestoval do San Diega k ostatním brancům.

Po náročném výcviku se ale Calvin Graham konečně dostal na palubu USS South Dakota, která se stala součástí operační skupiny po boku legendární letadlové lodi USS Enterprise. Počátkem října 1942 se obě lodě hnaly do jižního Pacifiku, aby se společně s doprovodnými křižníky zapojily do prudkých bojů v bitvě o Guadalcanal. Poté, co 26. října dorazily k ostrovům Santa Cruz, se Japonci rychle zaměřili na letadlovou loď a zahájili letecký útok. Letadlová loď USS Hornet byla u Santa Cruz opakovaně torpédována a potopena, ale South Dakota dokázala Enterprise ochránit a zničila 26 nepřátelských letadel palbou ze svých protiletadlových děl.

Zbrklí a odhodlaní

Neobešlo se to však bez ztrát a poškození lodi. Na palubu South Dakoty dopadla japonská 500kilogramová bomba, která zasáhla hlavní palebnou věž a zranila přibližně 50 členů posádky. Byl mezi nimi i kapitán lodi Gatch, který vyvázl s hlubokým poraněním krku a vazů v horních končetinách. Ačkoliv se rozkřikla zpráva, že je Gatch mrtev, posádka dál pálila na vše, co bylo ve vzduchu, včetně amerických bombardérů, které se s minimem paliva snažily přistát na palubě USS Enterprise. Snad i proto si USS South Dakota vysloužila pověst divoké a zbrkle střílející lodi, před kterou byli piloti námořnictva varováni a pro jistotu nelétali v její blízkosti.

Námořníkovi Calvinu Grahamovi bylo už 13 let, když South Dakota vyrazila s operační skupinou 64 k ostrovu Savo. Tam se 14. listopadu střetla s nepřítelem a díky smrtelně přesným 16palcovým dělům dokázala South Dakota poslat ke dnu hned trojici japonských torpédoborců. Jenže v momentě, kdy další nepřátelská loď namířila na USS South Dakota své světlomety, posádka s Calvinem Grahamem musela čelit více než 40 zásahům, z nichž jeden zasáhl i mladého hrdinu. Šrapnel mu protrhl tvář a vyletěl pusou. Další zásah do lodi pak srazil Grahama o tři patra níže z nástavby palubního děla, ovšem ani to mladíka nezastavilo. Zkrvavený ještě pomohl několika dalším členům posádky a povzbuzoval je celou noc, během které USS South Dakota přišla o 38 mužů.

Se svými zraněními byl Calvin léčen v New Yorku a díky svému nasazení získal Bronzovou hvězdu za vyznamenání v boji spolu s Purpurovým srdcem za zranění, která utrpěl. Slávy si ale se svými spolubojovníky neužíval příliš dlouho, protože o několik dní později Calvina poznala na záběrech ve válečném týdeníku jeho matka, která obratem napsala námořnictvu a prozradila, že je její syn nezletilý.

Smutný osud mladého hrdiny

Námořnictvo zareagovalo rychle. Odebralo Calvinovi všechny medaile a uvrhlo jej do vězení, odkud byl po necelých třech měsících vyhozen na ulici bez vyznamenání i bez peněz. Chvíli žil ze slávy, která kolem něj vznikla, pozornost ale rychle opadla, takže se ve svých 13 letech pokusil vrátit do školy, ale nedokázal držet krok se svými vrstevníky a rychle těchto pokusů nechal. Následující rok se oženil, pracoval jako svářeč, o rok později se stal otcem a už v sedmnácti letech se rozvedl. Zkusil se proto ještě jednou přihlásit k námořní pěchotě, během výcviku si ale zlomil páteř, získal alespoň částečný invalidní důchod a živil se prodáváním předplatného časopisů.

Když byl v roce 1976 zvolen prezidentem Jimmy Carter, začal mu Calvin Graham psát dopisy v naději, že jako starý námořník bude mít pro něj pochopení. Jediné, co Graham chtěl, bylo čestné propuštění z armády, aby mohl dostat peněžitou pomoc na léčení a opravu zubů. Jeho úsilí, podpořené změnou některých zákonů, nakonec přineslo ovoce a v roce 1978 bylo schváleno, že Graham obdrží zpět svá vyznamenání s výjimkou Purpurového srdce. To se jeho rodině vrátilo až po námořníkově smrti v roce 1994 a v podstatě jen díky působení nadace Baby Vets (Dětští veteráni), která zastupovala bezmála 2 000 mužů, kteří lhali o svém věku, aby mohli chránit svoji zem.

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom