Zemřel japonský kanibal a nekrofil, který se po mrazivém zločinu stal celebritou a food kritikem

V roce 1981 se odehrála děsivá vražda, u níž není k zavržení pouze samotné provedení, nýbrž především následná reakce veřejnosti. Issei Sagawa, známý spíše jako kanibal z Kobe, se totiž nějakou dobu po spáchání strašlivého činu vyhříval na výsluní pozornosti a živil se několika velmi nevhodnými profesemi.

Vražda, nekrofilie, kanibalismus

Sagawa se narodil do bohaté rodiny, díky čemuž se mu dostalo i dobrého vzdělání. V roce 1977 (tedy ve věku 28 let) odjel do Francie, kde měl v plánu vystudovat a udělat si doktorát z literatury na prestižní Sorbonně. Během studií ho zaujala nizozemská studentka Renée Hartevelt, pro niž se toto setkání stalo osudným. Sagawa ji pozval do svého bytu, kde ji střelil puškou do krku. S mrtvým tělem následně souložil a pokusil se ho sníst. Hrůzostrašný proces trval dva dny, během nichž Sagawa dokupoval potřebné vybavení a konzumoval nebohou spolužačku. Následně se chtěl tělesných ostatků zbavit v nedalekém jezeře, byl však zadržen.

Soudní proces se táhl dva roky, během nichž měl Sagawa díky bohatému otci k dispozici kvalitního obhájce; zřejmě i proto se po mnoha průtazích podařilo dospět k závěru, že muž je duševně nemocný. Sagawa skončil v psychiatrické léčebně. Jeho případ byl medializován a v Japonsku se dočkal podivně rozsáhlé popularity. I kvůli tomuto tlaku veřejnosti byl Sagawa následně vydán do Japonska, kde se opět podrobil psychiatrickému vyšetření. Názory různých odborníků vedly k tomu, že byl prohlášen za příčetného – za vraždu prý mohla jeho sexuální perverze. A jelikož francouzská prokuratura odmítla Japonsku vydat soudní materiály, jež by mohly posloužit ke znovuotevření procesu, musel být Sagawa propuštěn. Úřady ho nemohly držet ani ve vězení, ani v psychiatrické léčebně, a tak se roku 1986 ocitl na svobodě.

Vrah celebritou

Tento výsledek se samozřejmě setkal s velmi kontroverzními reakcemi. Pro většinu lidí byl Sagawa brutálním vrahem, jemuž se byrokratickými kličkami podařilo vyhnout spravedlnosti. Leckteří lidé však byli jeho příběhem natolik fascinováni, že se Sagawa těšil statutu velmi specifické celebrity. Těžko říct, zdali se jedná o specifikum japonské kultury, anebo hraje roli napříč kulturami sdílená, romantizovaná představa o zločincích. Během 80. a 90. let se Sagawa každopádně ocitl jako host mnoha talk show, vydával knihy, dokonce psal gastronomické recenze pro jeden časopis a fotil nahé modelky. Postupem času však vůči tomuto sexuálnímu deviantovi (i delikventovi) začal převažovat odmítavý pohled. Sagawa tak sice dožil na svobodě, kvůli své minulosti však nemohl najít práci a okolí se ho stranilo.

Sám Sagawa tvrdil, že si dívku vybral kvůli její kráse – vlastnosti, která jemu samotnému chyběla, a tak ji chtěl získat prostřednictvím konzumace fyzicky atraktivního lidského těla. Měl komplexy i ze své výšky, dosahující pouhých 144 cm. Těmito bizarními motivy svého činu dokázal Sagawa svůj příběh medializovat ještě výrazněji, což samozřejmě mělo odraz i v popkultuře. Vzniklo o něm několik dokumentárních filmů a inspiroval i množství hudebníků – například slavní The Rolling Stones na jeho motivy nahráli píseň Too Much Blood.

Sagawa zemřel 24. listopadu 2022 na zápal plic.

Zdroj: Daily Mail