Štrougal měl mít podíl na smrti devíti lidí. Na hranicích je roztrhali psi nebo dostali kulku

Rodilý Jihočech a vystudovaný právník Lubomír Štrougal byl po desítky let členem nejužšího vedení Komunistické strany Československa. Už ve svých 35 letech se v roce 1959 stal československým ministrem zemědělství, mnohem významnější ale bylo jeho působení v čele ministerstva vnitra v letech 1961–65. Právě tehdy získal cenné kontakty, které jej v roce 1970 katapultovaly do čela federální vlády. Premiérem normalizačního Československa zůstal až do roku 1988.

Co bude témateme zítřejšího dílu? Tentokrát podrobnější pohled na jedinou osobnost. Lubomír Štrougal. Ale nepůjde jen o tohoto rekordmana v premiérské pozici. Půjde také o téma technokratů moci nebo paměti normalizace. pic.twitter.com/67iGeUkB6a

— @prepistedejiny (@prepistedejiny) August 2, 2022

Kdo potrestá Štrougala?

Poprvé se nad Lubomírem Štrougalem začalo po pádu komunismu smrákat v prosinci 2001. K soudu tehdy doputovala žaloba, podle níž Štrougal jako ministr vnitra v roce 1965 neodeslal prokuratuře důležitý spis, čímž překazil potrestání skupiny příslušníků StB obviněných z vražd odpůrců režimu na konci 40. let. V červenci 2002 jej ale soud obžaloby zprostil.

Později policie Štrougala podezírala ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale nebyl, případ byl v únoru 2006 promlčen a vyšetřování skončilo.

Střelba a psi na státní hranici

Pod největší tlak se ale komunistický expremiér dostal v listopadu 2019, kdy kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájili stíhání Štrougala a spolu s ním i někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Úřad jim kladl za vinu zneužití pravomoci v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Podle kriminalistů kvůli nečinnosti těchto tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno nebo roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice.

K roku 1976 vztahovala policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Stíhání ale bylo přerušeno mimo jiné proto, že poslední předlistopadový generální tajemník KSČ Jakeš zemřel v červenci 2020 ve věku 97 let a Štrougal s Vajnarem podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpěli duševní chorobou, která jim trvale znemožňovala chápat smysl trestního stíhání.

Jak uniknout spravedlnosti

S rozhodnutím zastavit stíhání Štrougala a Vajnara ale nesouhlasilo šest zraněných a pozůstalých po zabitých na československých hranicích, kteří žijí v Německu a podali ústavní stížnost. Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. Ústavní soud dnes rozhodnutí žalobců zrušil jako předčasné, státní zastupitelství se tak mělo případem znovu zabývat.

Minimálně v případě komunistického expremiéra k tomu už ale nedojde. Lubomír Štrougal, který byl přes 30 let členem nejužšího vedení komunistické strany a symbolem normalizace, zemřel 6. února 2023 ve věku 98 let.

ZDROJ: ČTK, Ústav pro studium totalitních režimů