Československá vlajka byla na Měsíci. Kdo ji tam vzal a kam se poděla?

V úterý 19. prosince 1972 se na palubě Apolla 17 vrátili na Zem Ron Evans, Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt. Jednalo se o poslední let velmi úspěšného programu Apollo, který se těšil velké pozornosti a podpoře prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Kennedy při obhajobě tohoto projektu řízeného vesmírnou agenturou NASA v kongresu 25. května 1961 prohlásil:

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to do konce tohoto desetiletí. Žádný jiný vesmírný projekt dneška nebude působivější pro lidstvo a důležitější pro dlouhodobý výzkum vesmíru. Uskutečnění žádného nebude tak obtížné a nákladné.“

Program pilotovaných letů do vesmíru s názvem Apollo byl realizován v letech 1961 – 1972. Cílem programu bylo přistání na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Tohoto nelehkého cíle jako první dosáhla posádka Apolla 11. Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli 20. července 1969 v lunárním modulu na povrchu Měsíce a den poté vstoupili na jeho povrch. Kolega Michael Collins na ně čekal na oběžné dráze a společně se všichni tři 24. července 1969 vrátili na Zemi. Přistáli v Tichém oceánu.

Během následujících tří let se jejich úspěch podařilo navázat dalším pěti letům a po povrchu Měsíce se prošlo celkem 12 astronautů. Těchto 12 šťastlivců se zároveň stalo jediným lidmi v historii, kteří navštívili jiné vesmírné těleso. Poslední úspěšnou misí byl již zmíněný let Apolla 17, jehož návrat na Zemi si připomínáme vždy 19. prosince.

Nosné rakety Saturn 1B a Saturn V, které vynášely kosmickou loď Apollo, startovaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v USA. Program Apollo musel čelit i dvěma vážným nehodám. V roce 1967 shořela během předstartovních zkoušek loď Apollo 1 i se třemi astronauty na palubě. V roce 1970 při letu Apolla 13 vybuchla jedna nádrž s kyslíkem a poškodila loď. Astronautům se naštěstí podařilo s použitím lunárního modulu obletět Měsíc a bezpečně se vrátit na Zemi.

S československou vlajkou na Měsíc

Psal se 7. prosinec roku 1972 a z mysu Canaveral na Floridě odstartoval poslední let programu Apollo s označením Apollo 17. Pilotem velitelského modulu byl Ron Evans. Jeho úkolem bylo setrvat na oběžné dráze Měsíce a absolvovat celkem 75 obletů. Lunární modul Challenger s Eugenem A. Cernanem a Harrisonem Schmittem na palubě přistál 11. prosince na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow, jenž je součástí Mare Serenitatis. Slovem „Mare“ tedy „moře“, označujeme tmavší plochy na přivrácené straně měsíce.

Astronauti strávili na Měsíci celkem 75 hodin a podle plánu uskutečnili tři výstupy na jeho povrch v celkové délce 22 hodin a 4 minuty. I s použitím lunárního vozítka Luna Rover prozkoumali 33,8 km údolí Taurus-Littrow a sebrala 110,5 kg vzorků měsíční horniny.

Během letu k Zemi strávil Ronald Evans více než hodinu mimo vesmírnou loď a z kamery umístěné na vnějším plášti Apolla 17 vyjmul tři kazety s naexponovaným filmem.

Přistání velitelského modulu proběhlo podle plánu 19. prosince 1972 v Tichém oceánu nedaleko souostroví Samoa. Modul minul plánované místo dopadu jen o 640 m. Záchranná loď USS Ticonderoga byla připravena ve vzdálenosti 6,5 km.

Eugene A. Cernan, jehož předci pocházeli z Čech a Slovenska, se stal posledním člověkem, který zanechal na Měsíci své stopy. Z úcty ke svému původu měl s sebou i československou vlajku, kterou později věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.

Posádce Apolla 17 se podařil ještě jeden husarský klousek. Ze vzdálenosti 45 000 od Země se jim totiž otevřel pohled na plně osvětlenou polokouli naší planety. Pořízenou fotografii nazvali “Modrá skleněnka“.

Zdroj: NASA