Nové extrémně detailní fotky Měsíce hýří barvami. Proč vůbec není nudně šedý?
Dvojice astrofotografů se rozhodla oslavit blížící se lunární misi Artemis, která má lidstvo po pěti desetiletích opět donést až na povrch Měsíce. Nástrojem této oslavy se stal snímek naší přirozené družice, který svými detaily a barvami bere dech.
Andrew McCarthy a Connor Matherne ukazují, že na úchvatné snímky vesmíru nemusíte mít miliony dolarů a ani nemusíte opustit planetu Zemi. Bohatě si vystačíte se zrcadlovkou a teleskopy, jen musíte svým snímkům oblohy věnovat pořádnou porci času. Oba nadšenci do astronomie hledali před dvěma lety fotografickou výzvu a nakonec se rozhodli snímkem zvaným Lov na Artemis poctít blížící se misi Artemis, která lidstvo zavede zpět na povrch Měsíce.
Jejich projekt zabral již zmíněné dva roky, nakonec se však skutečně vyplatil. Jak totiž můžete vidět na snímcích z jejich Instagramu, takhle detailně a s fantastickým zbarvením jsme zdánlivě nudný, šedivý povrch Měsíce ještě neviděli.
250 000 fotografií v jednom
Lov na Artemis má neuvěřitelných 174 megapixelů, je složený z 250 000 snímků a na první pohled zaujme úžasnou prokresleností jednotlivých kráterů a následně také různými barevnými plochami, jež opět připomínají, že Měsíc rozhodně není nudnou družicí, jak se může občas zdát při pohledu pouhým – a z pohledu dnešních technologií primitivním – lidským okem.
Oba muži si před startem focení jasně rozdělili role. McCarthy měl za úkol pořídit detailní snímky povrchu, zatímco na Mathernovi spočívalo prokreslení barev. První nadšenec pořídil nakonec 200 000 snímků, k nimž použil teleskop Celestron C11 a kameru ZWO ASI174MM s infračerveným propustným filtrem pro co největší úroveň detailů. Druhý pak zaznamenal 50 000 barevných záběrů díky teleskopu Meade LX80 ACF a běžné zrcadlovce Canon 7D Mark II. Následně 9 měsíců snímky skládali a dále upravovali až do finální podoby, která – jak sami přiznávají – má reálné barvy Měsíce, ty jsou však přesto více saturované.
Barevnost Měsíce okem nevidíme
Nejbarevnější oblasti na snímku jsou čedičové lávy, které známe také jako lunární moře. Tyto oblasti vidíme běžným okem jen jako tmavé měsíční skvrny. Přehlédnout rovněž nelze výrazné červené a modré zóny. Ty se liší svým složením. Zatímco červené oblasti jsou bohaté na železo a živec, modré jsou bohaté na titan.
Oba muži se propagaci vesmíru na sociálních sítích věnují dlouhodobě a rozhodně nehodlají přestat. Na jejich společném projektu je navíc skvělé to, že potvrzuje dvě věci. Zaprvé nemusíte mít vědecké náčiní, abyste dokázali ohromit lidi na celé planetě, a zadruhé ani nemusíte pocházet ze stejného místa. Matherne totiž pochází z Louisiany, která leží na jihovýchodě USA, přičemž jeho kolega McCarthy je obyvatelem jihozápadní Arizony.
Zdroj: Science Alert
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
