Černá smrt: Původ moru, který zdecimoval svět, je konečně objasněn. Vědci se mýlili

Epidemie takzvané černé smrti zasáhla ve 14. století téměř celý civilizovaný svět, její původ ale zůstával předmětem dohadů. Vědcům se teď ovšem podařilo jej vystopovat a zároveň s ním odhalili i bakteriální kmen, který je předchůdcem nejen černé smrti, ale drtivé většiny kmenů dnešních variant moru.

První morová epidemie, takzvaný Justiniánský mor, v polovině 6. století zabila čtvrtinu obyvatel Byzantské říše. Na další takhle strašlivou morovou epidemii pak lidstvo čekalo 800 let; o to horší ale byla. Černá smrt, jak nemoci tehdy říkali, se do celého tehdejšího civilizovaného světa rozšířila z Asie po obchodních cestách. Vědci se dlouho snažili vystopovat její původ; předpokládalo se, že pochází ze střední Asie, pravděpodobně z Číny. Důkazy teď ale zdá se jednoznačně hovoří jinak.

Jak mor zabíjí?

Infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis na člověka přenášejí blechy hlodavců, jeho plicní forma, která pravděpodobně za světovou epidemií ve 14. století stála, je ale nakažlivá i kapénkovou infekcí. A není to vůbec pěkná nemoc: Nejdřív se projeví horečka, bolesti hlavy, končetin, břicha. Mízní uzliny se zanítí a zhnisají a otečou, klidně do velikosti pomeranče. Pokud prasknou a vychrlí se z nich krvavá tmavá tekutina, má pacient paradoxně ještě šanci přežít. Jenže většinou se bakterie dostanou do krve nebo do plic.

Při plicní infekci nemocnému prudce stoupne teplota a začne se pomalu dusit. Modrají mu rty i kůže, každé zakašlání bolí jako nože zabodnuté v hrudníku, přesto ale kašle skoro neustále krvavý nebo černě zbarvený hlen. Někdy se objeví i krvácení do zažívacího traktu a nemocný natrávenou krev zvrací a má průjmy.

Kvůli natrávené krvi je stolice dehtovitě černá. Cévami do těla nestíhá proudit krev, objevují se sraženiny a konečky prstů nebo třeba ušní lalůčky většinou zčernají a pomalu odumřou. Plíce nakonec zcela selžou, otečou a pacient se udusí. V případě septického šoku samozřejmě selže krevní oběh a orgány.

Ve středověku měl mor stoprocentní úmrtnost. Dnes proti němu máme antibiotika, i tak ale záleží na tom, jak rychle se podají, rozvinutější formy onemocnění už vyléčit neumíme. Pokud má pacient štěstí a mor přežije, do konce života má proti Yersinia pestis vynikající imunitu, takhle riskovat by se ale pravděpodobně nikomu nelíbilo; ne dnes, kdy je mor už jen velmi vzácnou nemocí a hygienické standardy jeho šíření ve většině světa prakticky vylučují.

Bojíte se případné další epidemie či pandemie?

Ve 14. století ovšem černá smrt Evropu a celý civilizovaný svět málem vyhladila. Jen na našem území kvůli ní zahynula půlka tehdejších obyvatel a zemřela i minimálně čtvrtina Evropy. Není proto divu, že vědce její původ enormně zajímá.

Prapředek známých kmenů morových bakterií

Záhadu starou téměř 700 let se teď pravděpodobně povedlo rozluštit. Odborníci z univerzit ve skotském Stirlingu a německém Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku objevili na dvou hřbitovech poblíž jezera Issyk-Kul v Kyrgyzstánu důkazy, že první epicentrum bylo ve 30. letech 14. století právě tam, a nikoli v Číně, jak se dosud domnívali. Zanalyzovali vzorky DNA zubů lidí pohřbených zhruba 10 let před vypuknutím morové epidemie v Evropě a potvrdili, že se nakazili bakterií Yersinia pestis. Úmrtí navíc korelovala s tehdejší výjimečnou úmrtností v oblasti. Na člověka nemoc tehdy přenesli tamní hlodavci, respektive jejich blechy, bakterie pak ale začala rychle mutovat.

Zkoumané bakterie jsou nejen předky bakteriálního kmene, který zdecimoval Evropu, ale dokonce jsou i základním kamenem valné většiny v současnosti známých kmenů onemocnění. Podle výzkumníků tak právě Kyrgyzstán stojí na samém počátku diverzifikace morových kmenů.

Zdroj: Nature

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom