20. června 2020 10:45

Největší epidemie všech dob #3: Španělská chřipka zřejmě pocházela z Číny

Vypukla nejhorší pandemie novodobé historie ve Španělsku, nebo ji do Evropy přinesli Číňané?

Onemocnění virem COVID-19 bylo často srovnáváno s chřipkou. Jenže s tou z let 1918–1919 se absolutně měřit nemůže.

DALŠÍ DÍLY NEJVĚTŠÍCH EPIDEMIÍ: EBOLA, HOREČKA DENGUE, MOR V EVROPĚ, NEŠTOVICE, MOR V ATÉNÁCH, HAMIN MANGHA

Podceněný odhad?

Chřipka je akutní nakažlivé onemocnění postihující hlavně dýchací cesty. Má vysloveně sklon k epidemickému, někdy i pandemickému šíření. Začíná náhlou horečkou, třesavkou, schváceností, bolestmi hlavy a ve svalstvu. V době pandemie chřipky 1918/19 docházelo za 2 až 4 dny k vývinu pneumonů a průměrná smrtnost byla 3 %. V celém světě tehdy zahynulo okolo 20 milionů lidí. Úmrtnost postihovala zvláště dospělé ve věku 20 až 40 let,“ píše se v učebnici epidemiologie z roku 1952.

Byl tehdejší dvacetimilionový odhad reálný? American Journal of Epidemiology udává počet úmrtí v rozmezí 50–100 milionů lidí, server livescience.com ve svém nejnovějším článku z března 2020 udává 50 milionů lidí při smrtnosti 10 %. Kvůli tomu, že se na chřipku každodenně umírá, zůstává v lidském povědomí. Zároveň ale není trvalým pandemickým strašákem.

Ovšem nikdy není vyloučeno, že nedojde k takové nešťastné mutaci chřipkového viru, že se nezačne šířit skrz lidskou populaci stejně efektivně, jako tomu bylo u pandemického koronaviru COVID-19. V tom případě by se oživila lidská historická zkušenost se smrtností chřipky, která už pomalu začíná upadat v zapomnění. V minulosti se přesný odhad v podstatě udělat nedal. Důvodů byla celá řada. Od toho, že se mrtví pohřbívali rychle a mnohde se nijak nezapisovali, přes fakt, že různé země měly různé systémy odhadu mrtvých, až po obyčejný zmatek v tom, kdo na co vlastně zemřel.

Proč španělská chřipka? Nemá být čínská?

Historik Mark Humphries v odborné studii, která vyšla v časopise War in History, píše, že španělská chřipka nemá původ ve Španělsku, ale virus přicestoval do Evropy spolu s Číňany, neboť o rok dříve (tedy na přelomu let 1917/18) proběhla v provincii Shanxi epidemie chřipky. Virus španělské chřipky patřil k subtypu H1N1 (co znamenají zkratky, vysvětlujeme v článku Co se stane, když kýchne kachna) a Humpriesova teorie pracuje s myšlenkou, že se virus začal šířit kvůli setkání různých kultur, mezi kterými nechyběli Číňané. Ti totiž sice neprosluli jako bojovníci na polích u Ypres, Gallipoli nebo Verdunu, ale byli důležitými postavami, o kterých se v souvislosti s 1. světovou válkou v podstatě neví.

Čínský dělnický sbor

Sbor zvaný Corps de Travailleurs Chinois byl důležitou součástí válečného úsilí, který do války nasadila britská vláda. V Číně najala kontingent dělníků pro dělnické a podpůrné práce. Situaci napomohlo, že Čína vyhlásila válku Německu a Rakousku, což rozvázalo ruce jak mezinárodní diplomacii, tak ministerstvu práce a přistoupilo se k náboru 50 000 čínských dělníků, které byli nasazeni ve Francii. První přepravní loď přepravující 1 088 dělníků vyplula z Wei-chaj dne 18. ledna 1917 a jejich hlavní motivací nebyla touha pomoci vítězství, ale Brity vyplácené peníze.

Chřipka v USA

O evropských dopadech španělské chřipky toho bylo napsáno hodně, mnohem méně se u nás ví o dopadech pandemie na území USA. První případ nákazy se v USA objevil na vojenské základně v Kansasu v březnu 1918 a chřipka okamžitě rozběhla svůj smrtící sprint kontinentem.

Filadelfie zjistila svůj první případ smrtícího, rychle se rozšiřujícího kmene chřipky 17. září 1918. Další den, ve snaze zastavit šíření viru, zahájili představitelé města kampaň proti veřejnému kašlání, plivání a kýchání,“ píší Nina Strochlic a Riley D. Champine v časopise National Geographic. Celkem zemřelo více než půl milionu Američanů, a to i přesto, že místy byla nařízená opatření vskutku dramatická. Došlo dokonce k zastřelení člověka, který odmítl nosit roušku na obličeji, byly vyhlášeny, podobně jako v současnosti u onemocnění COVID-19, povinné karantény a zrušeny veřejné produkce a sportovní zápasy. Už tehdy se ukázalo, že preventivní opatření mají na průběh šíření naprosto zásadní vliv.

Smrtící aspirin

Další z málo známých historických souvislostí je smrtící předávkování aspirinem. Odborný magazín Clinical Infectious Diseases vydal studii Salicylates and Pandemic Influenza Mortality, 1918–1919 Pharmacology, Pathology, and Historic Evidence, v níž Karen N. Starko popisuje nálezy „mokrých“ plic u zemřelých na španělskou chřipku. Samozřejmě se ne všechna těla dostala na stůl patologů, ale záznamy, které se dochovaly, popisovaly podezřele často plicní edém, který při chřipce může způsobit právě nadlimitní dávkování aspirinu. Ten byl ve své době považován za lék téměř zázračný, a tak není divu, že byl hromadně předepisovaný a lidmi zřejmě i soukromě braný ve velkém.

Pokud vezmeme v potaz horní hranici odhadu počtu mrtvých, mluví se o sto milionech. Jednorázově v novodobé historii lidstvo nic horšího nepotkalo.

DALŠÍ DÍLY NEJVĚTŠÍCH EPIDEMIÍ: EBOLA, HOREČKA DENGUE, MOR V EVROPĚ, NEŠTOVICE, MOR V ATÉNÁCH, HAMIN MANGHA

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom