Největší epidemie všech dob #2: Horečkou dengue se mohlo nakazit až půl miliardy lidí

„Uvažte, jak se liší velikostí ta nejmenší a ta největší pozemská stvoření. Malá bakterie váží pouhou stotisícinu mikrogramu, plejtvák obrovský váží asi sto milionů gramů. Přesto však může bakterie zabít velrybu.“ Bernard Dixin, 1994

DALŠÍ DÍLY NEJVĚTŠÍCH EPIDEMIÍ: EBOLA, ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA, MOR V EVROPĚ, NEŠTOVICE, MOR V ATÉNÁCH, HAMIN MANGHA

Zase ta Čína

Americké Národní centrum pro biotechnologické informace (NCBI) patří mezi velmi seriózní instituce, od kterých bere informace značná část světa. Pokud začnete pátrat po historii horečky dengue, tak NCBI vás může nasměrovat: „První záznam o klinicky kompatibilní nemoci najdeme v roce 992 v čínské lékařské encyklopedii. Jak se v 18. a 19. století rozšířil světový lodní průmysl, přístavní města rostla a stala se více urbanizovanými. To vytváří ideální podmínky pro hlavního přenašeče, komára Aedes aegypti.

Komáři i viry se tak rozšířili do nových geografických oblastí, kde způsobili velké epidemie. Vzhledem k tomu, že se tehdy šířili pomocí plachetnic, byly mezi epidemiemi dlouhé intervaly (10–40 let). Po druhé světové válce vedla rychlá urbanizace v jihovýchodní Asii ke zvýšení přenosu a hyper-endemicity. První hlavní epidemie těžké a fatální formy nemoci, hemoragická horečka dengue (DHF), se vyskytla v jihovýchodní Asii v přímém důsledku měnící se ekologie. V posledních 25 letech 20. století došlo k dramatickému globálnímu geografickému rozšíření epidemie, které bylo umožněno neplánovanou urbanizací v tropických rozvojových zemích, moderní dopravou, nedostatkem účinné kontroly komárů a globalizací.

Jak jdeme do 21. století, epidemie DF/DHF je jednou z nejdůležitějších infekčních chorob postihujících tropické městské oblasti. Každý rok se odhaduje 50 až 100 milionů infekcí horečky dengue, 500 000 případů DHF, které musí být hospitalizovány, a 20 000–25 000 úmrtí, zejména u dětí.“

První epidemie horečky dengue v Asii, Severní Americe a Africe proběhla v 80. letech 18. století. Dnes najdeme nemocné od Ameriky po Austrálii, od tropické Asie po jižní Španělsko. Po inkubační době trvající zhruba týden nastupují vysoké horečky a silné bolesti celého těla od kloubů přes svaly až po úporné bolesti hlavy. V těžkých případech nastupuje krvácivý šokový stav, jež může vést ke smrtelnému kolapsu organismu.

Případ nechráněného sexu

Horečka dengue je tropickým onemocněním virového původu a její název pochází z domorodého označení pro poruchu chůze. Bolesti kloubů a svalů totiž znemožňují nemocnému chodit. V tomto případě nejde o koronavirus jako v případě SARS-Cov-2, ale o flavivirus ze skupiny arbovirů. Horečka dengue je potencionálně smrtící hemoragická horečka a hlavním přenašečem jsou komáři rodu Aedes. Brutálně zjednodušeně se dá říct, že pokud vyjedete do míst, kde se daný komár a virus vyskytují, riskujete chorobu.

Jenže případ, který se odehrál loni ve Španělsku, staví tuto zjednodušenou teorii na hlavu. Muž, který byl na horečku dengue pozitivně testován (k lékaři zašel se zdravotními problémy), nejenže nikde necestoval, ale nemohl ho ani bodnout infikovaný komár prostě proto, že v okolí nežije. Záhada byla rozřešena poté, co se ukázalo, že jeho partner byl taky infikován, cestoval (Kuba a Dominikánská republika) a se svým přítelem měl nechráněný sex. Tímto smutným případem dvou nakažených mužů se ukázalo, že lze horečku dengue, respektive virus, který onemocnění způsobuje, přenést z těla do těla i jinak než bodnutím komáří samičky.

Za co může člověk?

Desítky let se mluví o tom, že člověk mění klima planety, což s sebou nese změny ekosystému, klimatické výkyvy a posun areálu pestré plejády živočichů. Kvůli oteplování se komáři spolu s viry dostávají do nových oblastí, kde obvodní lékaři nemusí chorobu rozeznat prostě proto, že s ní ještě nepřišli do styku.

Z českého pohledu to vypadá, že dengue není velkým nebezpečím, o konkrétním nemocném slyšeli jen cestovatelé, lékaři a novináři. Nicméně Světová zdravotnická organizace hlásí, že nemoc už zdomácněla ve více než stovce zemí světa, a rozhodně nemá přehled o skutečném počtu nákaz. Zatímco odborný odhad z roku 2013 mluví o 390 milionech nakažených, šířeji pojaté odhady oscilují mezi 284–528 miliony. A špatná zpráva nakonec: Studie z roku 2012 udává, že ve 128 zemích světa je horečkou dengue ohroženo 3,9 miliardy lidí. A někteří z nich na ni skutečně zemřou.

DALŠÍ DÍLY NEJVĚTŠÍCH EPIDEMIÍ: EBOLA, ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA, MOR V EVROPĚ, NEŠTOVICE, MOR V ATÉNÁCH, HAMIN MANGHA