RS virus neohrožuje jen malé děti. Jak poznáte příznaky a kdy vyhledat lékaře?

Respirační syncytiální virus či RSV je takový typická „rýmička“, kterou si mezi sebou nejčastěji předávají děti, co se často pohybují v kolektivu; ve školkách, školách a na kroužcích. Přenáší se kapénkami a na věcech. Kupříkladu na hračkách či školních lavicích vydrží naživu i několik hodin.

Většinou se obejde bez vážnějších projevů; člověk trošku posmrkává, občas zakašle, může mít horečku či zvýšenou teplotu, nemá chuť k jídlu nebo se zkrátka jen necítí úplně „ve své kůži“. Za pár dní je obvykle po nemoci. Jenže jak to snad už každý důkladně pochopil během pandemie covidu-19, to, co je pro jednoho jen rýmička, může druhého ohrozit na životě. V případě RSV mohou mít problémy senioři a lidé s poruchou imunity, „krátkou slánku“ si ovšem bohužel často tahají ty nejmenší děti.

Zápal plic, broncholitida

Infekce, která se většinou drží jen v horních dýchacích cestách, může hlavně u kojenců a menších batolat napadnout i dolní cesty dýchací a způsobit tak velmi závažný zápal plic či třeba bronchiolitidu, tedy onemocnění průdušinek, která je o něco nebezpečnější než známější bronchitida (zánět průdušek). Snižuje totiž výrazně provzdušnění plic.

Hlavní nebezpečí je tak v nedostatku kyslíku, který se do těla postiženými plícemi nemůže dostat. Léčba je přitom i v nemocnici hlavně symptomatická. Lékaři dítěti podají tekutiny, léky na horečku a mohou mu dát i kyslík. Někdy podávají antibiotika. Ta samozřejmě na virus samotný nezabírají, pomohou ale zkrotit případné (a časté) druhotné bakteriální infekce, ať už v plicích, průdušinkách či jinde, například v oblasti středního ucha. Extrémně těžké případy mohou potřebovat k zotavení připojit na ventilátor, což je velice rizikové. Někdy ale bohužel ani tahle péče nic nezmůže a pro mnohé úplně obyčejná „rýmička“ děťátko zabije.

Jak poznat, že hrozí těžký průběh?

Náchylnější k takovým komplikacím jsou děti nedonošené, děti s poruchami imunity, vadami srdce či plic anebo trpící cystickou fibrózou. To ale v případě RS viru neznamená, že se něco takového nemůže stát i úplně zdravému jedinci. I proto nemocní s RS virem v době epidemií plní dětská oddělení nemocnic; nakažených je obrovské množství a tím pádem i přímo úměrně roste počet těch dětí, kterým infekce způsobí závažné problémy.

Je proto dobré vědět, kdy raději vyhledat lékaře. Rozhodně se s ním spojte, pokud má dítě jakékoli potíže s dýcháním, nemůže jíst či dokonce pít, případně má horečku déle než 3–4 dny. U malých miminek do 4 měsíců lékaři doporučují při horečce raději volat ihned, a to nejen v případě nachlazení. Zda jde o RS virus lékaři mohou zjistit například s pomocí detekce protilátek, ve výsledku je to ale stejně jedno. Lék na něj totiž neexistuje. Lékaři občas sáhnou po Ribavirinu, jeho užití v případě RSV zůstává nicméně kontroverzní. A neexistuje ani očkování. Jedinou prevencí tak zůstávají klasické zásady hygieny, třeba časté mytí rukou, a také zodpovědné chování rodičů dětí, které jsou nachlazené.

Zdroj: EFCNI.org