Jak zabíjí zápal plic: V čem je zákeřný a kolik na něj ročně zemře lidí?

Pokud nám lékař diagnostikuje pneumonii, tedy lidově zápal plic, znamená to, že máme v plicích zánět. Mikroskopické plicní sklípky se tak místo vzduchu plní tekutinou. Jenže právě s pomocí těchto plicních sklípků se náš organismus okysličuje, důsledky proto mohou být velmi vážné. Původců přitom zápal plic může mít víc než pětasedmdesát.

U nás je úmrtnost malá

Zápal plic většinou začíná jako obyčejné nachlazení, které se později zkomplikuje. Kromě bakterií, virů a mykotických infekcí ho ale může dokonce vyvolat i autoimunitní onemocnění, užívání některých léků, vdechnutí některých plynů (třeba při průmyslových nehodách), cizích těles anebo třeba zatečení žaludečního obsahu do plic kvůli těžkému refluxu. Podrážděná tkáň je pak náchylnější k zánětu.

Po celém světě zápal plic podle Světové zdravotnické organizace zabije okolo 3 100 000 lidí ročně, z toho jeden a půl milionu dětí, což je víc než jakákoli jiná infekční choroba. V zemích, kde není dobrá lékařská péče, prevence, diagnostika a dostupnost potřebných léků, hlavně antibiotik, má tohle zrádné onemocnění úmrtnost dokonce 30 až 40 procent.

U nás je situace samozřejmě daleko lepší, speciálně díky dostupnému preventivnímu očkování proti pneumokokům, bakteriím, které jsou jednou z nejčastějších příčin zápalů plic u nás. Pojišťovny vakcíny hradí všem rizikovým skupinám. Dětem, seniorům a vážně nemocným, které nemoc více ohrožuje.

Mezi nejčastější zápaly plic s virovými příčinami patřil donedávna ten, který se objevil jako velmi častá komplikace chřipky, teď drží toto prvenství zápal plic způsobený virem SARS-CoV-2. Lékaři navíc zjistili, že se od dalších druhů zápalů plic ten covidový liší. Údajně připomíná lesní požáry, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek.

Typické příznaky a rozdílná léčba

Ať už zápal plic způsobilo cokoli, příznaky jsou si většinou alespoň v něčem podobné. Typický je samozřejmě kašel, ať už suchý a dráždivý, nebo vlhký, při němž pacient vykašlává hleny nebo hnis. V mnoha případech se objevuje bolest na hrudníku, obzvlášť při hlubokém nádechu, a také dušnost. Vysoká horečka je typická hlavně u infekčních zápalů plic způsobených bakteriemi, hodně pacientů i s jinými typy tohoto onemocnění má ale aspoň zvýšenou teplotu. Člověk bývá kvůli nedostatečnému okysličení vysílený a unavený, při námaze se mu může motat hlava.

Léčba, která se liší podle prvotní příčiny onemocnění, většinou trvá v řádu týdnů, a pokud je zápal plic nekomplikovaný, nemusí pacient ani do nemocnice; bohužel ale i u nás existují případy (ročně je jich okolo tří tisíc), kdy se zápal plic zvládnout nepovede ani s veškerým vybavením, které má naše zdravotnictví k dispozici. Stále větší množství plicních sklípků pak není schopné plnit svou funkci a výsledkem je bohužel úmrtí.

Smrt mohou také přinést různé komplikace tohoto vážného onemocnění, hlavně sepse, která se objevuje spíše u lidí, co mají velké problémy s imunitou, a takzvaný syndrom akutní respirační tísně. Dochází k němu v důsledku kombinace infekce a zánětlivé reakce. Plíce se při něm rychle zaplní tekutinou a ztuhnou, a aby pacient přežil, musejí mu lékaři zajistit mechanickou ventilaci.

Bohužel rovněž platí, že ačkoli onemocnění nemusí zajít až tak daleko, u oslabených jedinců se rádo vrací. Na opakovaný zápal plic zemřel například i zpěvák Meky Žbirka.