Další hvězda ve Sluneční soustavě? Armagedon by měl podobu destrukčního kulečníku

Naznačuje to studie vědců z univerzity v Bordeaux a Planetárního vědeckého institutu v americkém Tucsonu, která se zabývá hypotetickou myšlenkou, že by do naší Sluneční soustavy zavítala další hvězda. Dejme stranou, jak pravděpodobné by to bylo, ale pojďme si na chvíli představit, že tu „druhé Slunce“ opravdu je. Uškvařili bychom se zaživa? Nebo by to znamenalo ještě větší pohromu pro celý systém?

Mohlo by vás zajímat: Slunce po nás koplo. Podívejte se na sluneční nohu!

Vědci zkoumali různé možnosti tohoto setkání a je dobré vědět, že přibližně v 95 procentech případů by při průletu hvězdy v blízkosti těsnější než je 15 miliard kilometrů, nezmizela z naší soustavy žádná planeta. Ve zbývajících pěti procentech jsou ale klíčovými slovy spoušť, kataklyzma, anihilace nebo jednoduše armagedon. V oněch pěti procentech scénářů bychom totiž téměř jistě přišli o Merkur, ale kdyby došlo byť jen k nepatrnému narušení dráhy Neptunu, vzal by s sebou do pekel Venuši nebo Zemi. Podle studie zmíněných vědců totiž stačí skutečně jen velmi málo k tomu, aby následky byly katastrofické.

S pravděpodobností 1,21–1,17 procent existuje možnost, že se na kolizním kurzu se Sluncem ocitne Mars, případně, že se Venuše srazí s jinou planetou. Za nimi následují podle procent pravděpodobnosti situace jako vyvržení Uranu či Neptunu z naší soustavy nebo popisovaný náraz Merkuru do některé z blízkých planet. S pravděpodobností 0,48 procent by byla do kolizního kurzu s jinou planetou vytlačena také Země a existuje přibližně 0,24procentní šance, že by vlétla přímo do Slunce.

Země může zmrznout nebo vlétnout do Slunce

Existuje dokonce i malá šance, že by byla země vržena na mnohem širší oběžnou dráhu, čímž by naše planeta uvízla v chladném Oortově oblaku a patrně by zmrzla. A co je ještě zajímavější, mohlo by se také stát, že Země či jiná planeta skončí v obyvatelné dráze prolétající hvězdy a potenciálně tak prodlouží, ale ve finále klidně i zkrátí dobu své existence. V našem případě dobu obyvatelnosti, která je s ohledem na zákonitosti vesmíru konečná tak jako tak.

„Navzdory rozmanitosti možných evolučních cest je však vysoká pravděpodobnost, že se současná situace naší Sluneční soustavy nezmění,“ uvádí však autoři studie. Postupné zahřívání Země vlivem zjasňující se sluneční záře prý bude pokračovat v nezmenšené míře a má být statisticky nepravděpodobné, že by nám vesmír pomohl tím, že by nám poskytl hvězdný průlet, který by vedl k ochlazení Země. Nejlepším řešením pro lidstvo je proto pomoci si v tomto ohledu samo, případně se nezabývat něčím, co může nastat jen opravdu velkou náhodou.

Zdroj: IFL Science, Universe Today, New Scientist