Poprvé jsme prozkoumali mraky mimo Sluneční soustavu. Na nově odhalené planetě neustále prší písek
Zkoumat atmosféru známých exoplanet je jedním z hlavních úkolů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Vědce samozřejmě hlavně lákají takové planety, kde by citlivé přístroje mohly odhalit potenciální známky života podobného tomu pozemskému, což rozžhavená Wasp-107b tedy skutečně není. Tahle podivná planetka odborníky ovšem zaujala z úplně jiného důvodu.
Představte si svět, kde místo vody cirkuluje písek. Teploty ve spodní části atmosféry jsou tak spalující, že se v ní oblaka prachu doslova vypaří. V teplotě okolo 1 000 stupňů Celsia se drobné křemičitany změní na plyn, který vystoupá výš.
Tam, v nižších teplotách, víří silikátové páry obrovskou rychlostí několika kilometrů za sekundu, dokud se opět nesrazí do pevného skupenství a nezformují se oblaka plná mikroskopických zrnek písku, dokud není oblak tak hustý, že opět spadne v přepršce droboučkých kamínků dolů k rozpálenému povrchu. Celý cyklus se pak může znovu opakovat.
Tak přesně takhle to vypadá na 211 světelných let vzdálené planetě, kterou vědci objevili v roce 2017. Nachází se v souhvězdí Vah a dostala jméno Wasp-107 b.
Páchne po zápalkách
Všechny tyto informace vědci vyčetli z dat, která jim poskytl vesmírný dalekohled Jamese Webba. Webbův teleskop je totiž velice citlivý a navíc se nachází o 1 500 000 kilometrů dál od Slunce než Země.
Přečtěte si také: Převratný objev NASA. Exoplaneta připomíná Zemi, muže na ní existovat voda a s ní i život
Jeho hlavním účelem je zkoumat vznik galaxií a výzkum exoplanet. Webbův teleskop totiž dokáže zachytit světlo, které vychází ze vzdálené hvězdy a zároveň prochází atmosférou exoplanety. Odborníci pak díky rozdílům ve vlnových délkách přijatého infračerveného záření dokážou určit, které prvky se v této atmosféře nacházejí.
Díky tomu taky zjistili, že atmosféra Wasp-107 b obsahuje i vodní páru a hlavně kysličník siřičitý – jinými slovy, na planetě to páchne, jako by tam někdo neustále škrtal zápalkami.
Jako koule cukrové vaty
Vědci samozřejmě věděli, že Wasp-107 b nebude planetou, na které by mohl přežít pozemský život. Svědčí o tom už její velikost, která dosahuje obřích rozměrů Jupitera. Ale zaujalo je, že hmotností je planeta blíže daleko menšímu Neptunu. Vědci ji proto přirovnávají k cukrové vatě. A jsou to právě tyhle její podivné vlastnosti, které usnadňují Webbovu teleskopu práci.
„Je skvělým cílem, protože je tak načechraná. Je to jedna z nejnačechranějších planet, které známe, a právě u nich se nám data nejlépe analyzují,“ vysvětlila planetární vědkyně Joanna Barstow. A analýza se skutečně povedla, v případě Wasp-107 b si totiž lidstvo připsalo další nezanedbatelné prvenství: Poprvé v naší historii jsme dokázali vyčíst složení mračen na planetě mimo Sluneční soustavu.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
