Vyhladil by lidstvo i drobný jaderný konflikt? Nové poznatky ukazují nemilé vyhlídky

Že by světová atomová válka znamenala konec života na planetě, je nezpochybnitelné. Jak bychom ale zvládli drobnější konflikt? Existuje vůbec naděje jakoukoli jadernou válku přežít?

V tom, co by pro planetu a lidstvo znamenala třetí světová válka s použitím jaderných zbraní, máme asi jasno všichni. V prvních hodinách by zemřelo na 90 milionů lidí. Ostatním by v důsledku nukleární zimy rychle došly zásoby potravin a nastal by globální hladomor, který by lidstvo de facto vyhladil. 75 procent by čekala smrt během dvou let. Měli bychom ale šanci přežít alespoň drobnou jadernou roztržku?

Hlad bude hlavním problémem

Bohužel, z modelů, které vědci použili ke zjištění, jak by prach vymrštěný do atmosféry během podobného konfliktu ovlivnil schopnost planety nás uživit, vyplývají samé nepříjemné věci. Hlad by začal zabíjet miliardy lidí, i kdyby se jednalo o malou jadernou válku, například mezi Indií a Pákistánem, které mají obě cca 160 jaderných hlavic a všechny jsou neaktivní (v porovnání s USA se zhruba 7 350 hlavicemi a Ruskem s 7 860, z nichž obě velmoci udržují aktivních minimálně na 1 600 hlavic).

Umírání by ale zřejmě nakonec trvalo o něco déle. Dvě miliardy z nás by si smrt hlady našla do dvou let. Lidstvo by ale v případě drobnější jaderné války nicméně mohlo alespoň nějak se svým osudem bojovat, což se o celosvětovém konfliktu říct nedá. Mohli bychom například k lidské spotřebě začít užívat obilniny určené pro výkrm dobytka. Později bychom byli schopní adaptovat zemědělské systémy tak, aby byly funkční i v nepříznivých podmínkách nukleární zimy, například vyvinout obilí odolné chladu a pokusit se rychle znásobit pěstování alternativních zdrojů potravin od hub přes hmyz až po chaluhy.

Dopady budou horší, než model ukázal

Bohužel vědecké modely nejsou tak dokonalé, aby situaci zvládly nasimulovat přesně, a tak výsledky, které odborníci zveřejnili, se týkají jen a pouze dopadu, jenž by prach v atmosféře měl na naše kalorické příjmy. Kalorie jsou ale jen jedním z mnoha faktorů, které je třeba ve výživě sledovat, a je jasné, že dopady na naše zdraví by byly obrovské.

A to už ani nemluvíme o tom, že přehřátí atmosféry nukleárními detonacemi by mohlo zničit ozonovou vrstvu a smrtící radiace by se pak snáz probojovala až na zemský povrch, což by na zemědělství i naše zdraví mělo těžký dopad též. Tyhle faktory hodlají odborníci ještě podrobněji zkoumat, je ale nezpochybnitelné, že si lidstvo nemůže takovou válku nikdy dovolit. Ne bez kruté daně, kterou zaplatí všichni na Zemi.

Zdroj: Nature Food

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom