Může lidstvo jadernou válkou zničit celou planetu? Spočítali jsme šance lidstva na přežití

Rusko je země s největším počtem jaderných zbraní. Podle portálu Statista disponuje 6 255 nukleárními hlavicemi, což je o 755 více, než mají k dispozici druhé Spojené státy. I z tohoto hlediska je nutné brát přímé i nepřímé výhrůžky prezidenta Ruské federace Vladimira Putina vážně a zaobírat se myšlenkami, co by další eskalace války na Ukrajině mohla přinést.

Bezprecedentní výhrůžky

První náznak, že by mohlo Rusko použít jaderné zbraně, přišel 24. února 2022, kdy Putin pohrozil všem, kdo se mu pokusí postavit do cesty. „Musíte vědět, že Rusko okamžitě odpoví a následky budou takové, jaké jste v celé své historii ještě nezažili,“ řekl prezident Ruska. O tři dny později ale zašel Putin ještě dál, když nařídil v zemi bojovou jadernou pohotovost jako odpověď na sankce evropských států, které označil za nelegitimní. Je tedy namístě obávat se nukleární války a nakolik zničující by mohla být?

V první řadě je nutné položit si otázku, jak ruský jaderný arzenál vlastně vypadá a jak si stojí v porovnání s ostatními zeměmi. Přestože platí, že má Rusko těchto zbraní nejvíce, podle ředitele projektu Nuclear Information Project při Federaci amerických vědců Hanse Kristensena jich má v pohotovosti jen přibližně 1 600, přičemž zbylé množství zůstává v rezervách. I tak se jedná o sílu, která by mohla zabít miliardy lidí, stejně jako sloužit nejprve coby odstrašující prostředek proti jakémukoliv útoku, resp. v případě konfliktu na Ukrajině spíše proti jakékoliv přímé pomoci NATO a dalších států.

Protože k ní otevřeně dochází, a to včetně dodávek zbraní, munice, nebo dokonce letounů, nelze riziko nukleární války zcela vyloučit. Naznačují to i slova Hanse Kristensena v rozhovoru pro magazín Vox, který uvedl, že má větší obavy než před týdnem. Tehdy odhadoval, že Rusko k jaderným zbraním nesáhne, nyní je ale zdrženlivější a mluví o velmi nejasném postupu Kremlu. „To je takříkajíc mlha války. Z toho mohou vzejít vzraty, které vás zavedou na cestu, již jste ještě před týdnem nemohli předvídat,“ uvedl Kristensen.

Odborníci přehodnocují své výroky

Podobně mluví také bývalý poradce amerického prezidenta Billa Clintona v Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Matthew Bunn. Rovněž pro Vox na začátku konfliktu uvedl, že pro použití jaderných zbraní na Ukrajině prakticky neexistuje šance, aby následně svá slova korigoval dle nečekaného vývoje. „Nikdo mimo Putinův nejbližší okruh neví jistě, proč k této akci přistoupil. Můj odhad – a jde jen o odhad – je, že Putin všechno zamýšlí jako další signál, který má kohokoliv na Západě odradit od vojenské intervence na pomoc Ukrajině,“ vysvětlil Bunn.

Paul Hare, vedoucí lektor globálních studií na Bostonské univerzitě nicméně tvrdí, že alespoň prozatím je Putinovým cílem pohltit Ukrajinu a jaderná válka jeho cílům neposlouží. „Samozřejmě doufáme, že Putin je stále racionálním aktérem,“ říká Hare a stejně jako další odborníci pochybuje, zda lze od Ruska v těchto chvílích čekat něco předvídatelného. „Prvek emocí a hněvu, který se vkrádá zejména do Putinových prohlášení, je zarážející,“ připouští Hare a dodává, že obvykle byla ruská diplomacie spojována s lakonickým, téměř sarkastickým přístupem.

Jaderná válka by však podle Hareho zpochybnila jakékoliv vítězství, kterého by se mohl Putin na Ukrajině domáhat a ještě by prohloubila propast mezi Ruskem a západními zeměmi. Podle Hareho by ale mohla odradit i potenciální spojence – tedy především Čínu – která si přeje obnovení světového řádu globálního obchodu a investic, na němž závisí její prosperita. „Jaderná válka je pro Čínu nejhorší noční můrou,“ uzavřel Hare a předpokládá, že i tlak z této strany přiměje Rusko k přehodnocení svého postoje.

Problémy, jaké jsme nezažili

Nukleární válka totiž není ani v představách nic, co by chtělo lidstvo zažít, je však samozřejmě otázkou, kolik zemí by se do ní nechalo vtáhnout a hlavně – kolik jaderných bomb by na naší planetě vlastně vybuchlo. Předně, Ukrajina žádné jaderné zbraně nemá. Po pádu SSSR je vrátila zpět do Ruska. To by znamenalo, že na případné svržení nukleární bomby ze strany Ruské federace by nepřišla okamžitá odpověď od Ukrajiny. Ohroženy se ale mohou být i ostatní státy, které jsou součástí NATO, resp. Evropské unie, a pokud by k přímé odpovědi došlo, rázem by se museli všichni skutečně potýkat s takovými problémy, které dosud jejich země nezažily.

Když jaderná bomba dopadne, vyvolá záblesk světla, obří oranžovou ohnivou kouli a tlakovou vlnu, která je schopná doslova rozmetat budovy. Lidé v epicentru výbuchu 300kilotunové bomby – tedy přibližně v okruhu s průměrem 800 metrů – by byli okamžitě zabiti. Další, kteří by měli to štěstí a byli by od výbuchu dál, by mohli utrpět popáleniny až třetího stupně s tím, že i ve vzdálenosti přibližně 85 kilometrů by mohli lidé dle informací společnosti AsapScience dočasně oslepnout.

„Řekněme, že jste ve městě a jste dostatečně daleko od centra výbuchu, abyste nedostali smrtelnou dávku radiace. Velmi pravděpodobně vás poraní padající budova nebo budete mít popáleniny třetího stupně na velké části těla,“ říká ředitelka programu globální bezpečnosti Unie vědců Tara Drozdenko pro magazín Insider. Dodala rovněž, že jaderné výbuchy také vytvářejí oblaka prachu a radioaktivních částic podobných písku, které se rozptylují do atmosféry. Vystavení jadernému spadu může mít za následek otravu radiací, která může poškodit tělesné buňky a skončit smrtí. Spad může také blokovat sluneční světlo, což způsobuje dramatický pokles teplot a zkracuje vegetační období pro základní plodiny.

Planeta Země to přežije, ale...

Je na Zemi dostatek jaderných zbraní, aby poškození atmosféry a vliv na globální klima byly dostatečně silné pro vyhubení veškerého lidstva? Nikoliv, což můžeme považovat za další pozitivum, i když s notným nádechem sarkasmu. Čistě matematicky, pokud bychom zničující jadernou válku postavili vedle události ohrožující přežití našeho druhu – tedy typicky k asteroidu Chicxulub, který s největší pravděpodobností zapříčinil hromadné vymírání druhů – nemá lidstvo ani zdaleka tolik síly.

Jen pro kontext, Chicxulub dopadl silou odpovídající asi 100 milionů megatun TNT, přičemž síla jednotlivých jaderných zbraní – ať už amerických nebo ruských – se pohybuje v rozmezí od 50 až 100 kilotun do 500 až 800 kilotun. I s průměrnou silou 300 kilotun TNT na jednu hlavici tak má lidstvo zničující sílu necelých 4 000 megatun. Ve skutečnosti je to ale ještě méně (přibližně 1 460 megatun), takže o osud naší planety se bát nemusíte.

O osud lidí ale ano, protože existují nejrůznější scénáře, které by mohly potenciálně nastat. Nukleární zima je jedním z nich a znamenala by vedle obav z ozáření také nedostatek jídla a výrazné výkyvy klimatu. Dalším scénářem pak je „pouze“ ona radiace, kterou by mohly uvolňovat třeba kobaltové bomby. Pokud by se z prvku Cobalt-59 stal po výbuchu Cobalt-60, stáli bychom proti extrémně radioaktivní látce s poločasem rozpadu až 5 let. Opět ale platí, že pokud bychom chtěli dosáhnout celoplanetárního vymírání, muselo by být odpáleno obrovské množství raket, které coby lidstvo nemáme, a ještě k tomu najednou. Nic z toho se tedy nestane.

Všechno ostatní ale ve světle aktuálního dění zůstává reálnou hrozbou a postoj Ruské federace, zvlášť za těchto okolností, je neradno podceňovat.

Zdroj: Nuclear Information Project