Selhání srdce, rozpad krvinek i vykrvácení do těla. Kteří hadi vám způsobí nejhorší smrt?
Některé složky hadího jedu opravdu mohou způsobit srdeční kolaps. Nebo dáte přednost selhání ledvin, zástavě dechu, rozpadu krvinek či vykrvácení do těla? Seznamte se z účinky hadích jedů.
Který had je nejjedovatější?
Odpovědět na otázku, který had je nejjedovatější, lze jen velmi těžko. Ten, který umí vstříknout do těla oběti nejvíc jedu? Nebo ten, jehož jed je nejsilnější, takže stačí malá dávka? Nebo naopak ten, na jehož uštknutí umírá nejvíce lidí? Pokaždé se jedná o jiný druh. Zmije obecná, ačkoli je díky své jedovaté jedinečnosti u nás poněkud démonizovaná, nemá ve skutečnosti na svědomí příliš mnoho lidí. „Na vosí či včelí bodnutí umírá stejný počet lidí jako na uštknutí zmijí obecnou. Umírají jen alergici, kterým nebyla poskytnuta lékařská pomoc,“ píše Ivan Zwach v knize Obojživelníci a plazi České republiky. Naproti tomu jiné zmije, jako například zmije řetízková či paví, jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších hadů světa.
Existuje nesprávná představa, že zuby všech jedovatých hadů jsou duté jako injekční stříkačky, takže jakmile probodnou kůži, jedový váček se vyprázdní. Jenže takhle sofistikované injekční zařízení mají jen evolučně nejmladší hadi, kam patří například zmije nebo chřestýši. Zatímco u nich, podobně jako u kober či australského taipana, se o toxicitě ví, méně známé je, že jedovaté jsou i některé užovky. Ty ale nemají onen „injekční“ typ zubů, jed se mísí se slinami, a část hadů má jedové zuby vzadu v tlamě, takže při obranném útoku se k akci ani nedostanou.
Složení jedů
Co vlastně způsobí, že uštknutím dojde k ohrožení života? Za nejnebezpečnější složku hadího jedu vědci označují neurotoxiny působící na mozková a míšní centra nervového systému. „Způsobují svalovou paralýzu a většinou se rychle vstřebávají. Proto první příznaky intoxikace můžeme zaznamenat již během několika minut po uštknutí. Charakteristická je celková malátnost, obrna svalstva včetně hladkého svalstva duhovky, poruchy řeči, přičemž fatální je paralýza dýchacího svalstva při plně zachovaném vědomí,“ píše MUDr. Jiří Valena a Ing. Jan Šimák v časopise Urgentní medicína. Představa, že postižený vnímá, jak ochrnuté svaly nepumpují do plicních vaků tak důležitý vzduch, musí být strašná.
Po uštknutí zemřete na nedostatek kyslíku
Pět minut poté, co mozkové buňky nedostanou svůj příděl kyslíku, začnou první z nich odumírat. Takže pozor třeba na chřestýše brazilského, mořského hada vlnožila užovkového nebo kobru indickou, jejich toxická substance obsahuje vysoké procento neurotoxinů. Kardiotoxiny, podsložka nervových jedů některých kober, mají přímý vliv na srdeční sval. Jiná složka hadích jedů, hemotoxiny, zastoupené převážně v jedu zmijí a chřestýšů (přičemž naše zmije je v tomto směru výjimkou – ta má v jedu relativně velký podíl látek ovlivňujících funkci srdečního svalu), způsobují rozpad červených krvinek a výstelky cév.
„Hemorrhaginy působí zvláště silně na stěny krevních cév, které rozrušují a zapříčiňují tak unikání krve cévní stěnou,“ osvětluje Jiří Felix další složku hadích jedů ve své knize. Představa vykrvácení dovnitř těla, což mimo jiné má za následek rychlý pokles krevního tlaku, není nikterak lákavá. Jed bojgy africké si může vyžádat urychlenou transfúzi až tří litrů krve.
Chemická magie hadího jedu
Hadí jedy jsou nesmírně složité chemické substance. Například crotoxin, jed chřestýše brazilského, má chemický vzorec C1230 H1776 O432 S36. Přísloví „dráždit hada bosou nohou“, označující rizikové až hazardní chování, je velmi přiléhavé. Hadi, zejména ti jedovatí, jsou často zmiňováni v mýtech a bájích, ostatně samotný Buddha je často zobrazován, jak odpočívá kryt stínem roztaženého krčního štítu kobry. A had jako sebevražedný nástroj?
Stačí vzpomenout Kleopatru a dnes zpochybňovaný mýtus o její smrti způsobené kobřím kousnutím. Hada jí měli propašovat v košíku s fíky. Podle zprávy BBC z roku 2011 je ve světě zaznamenáno 5,5 milionů uštknutí ročně z nichž 20–125 000 končí smrtí. Obrovský rozptyl je dán skutečností, že naprostá většina úmrtí se odehraje v oblastech s nižší lékařskou dostupností, a o obrovském množství, ať už z afrického vnitrozemí, nebo z divokého vnitrozemí Papuy Nové Guiney, se lékaři vůbec nedozvědí, a tak statistika pracuje pouze s odhady. Ať jsou hadi jakkoli fascinující stvoření, přece jen mají na svědomí mnoho lidských tragédií.
Zdroj: NHM
Seriál Největší zabijáci Afriky můžete sledovat právě teď: