Mladí jeskyňáři se chytili do přírodní pasti. Úzké chodby a voda způsobily tragédii

Byl nádherný, slunečný letní den. Pro deset mladých nadšenců do jeskyňaření to bylo znamení, že právě tohle je ta správná chvíle prozkoumat nebezpečný a z větší části ještě nepopsaný jeskynní systém známý jako Mossdale Caverns. Jeho chodby jsou nejen velmi úzké a míst, kde se dá postavit, v nich je co by na prstech jedné ruky spočítal, ale hlavně jimi občas proudí voda. V některých hlubších částech se i drží, a kdokoli se tam odváží, musí počítat i s tím, že mu její hladina bude sahat až po krk.

A to jsme se pořád nedostali k tomu nejhoršímu. Jak se vzdalujete od východu, dostanete se přes pasáž s výstižným názvem „Rozbíječ kolen“ až k části, které se říká „Plazící maraton“. A přesně takový výkon v ní musíte podat.

Půl kilometru dlouhý úsek je tak úzký, že se tudy dospělý člověk sotva protáhne. Jeskyňáři se v něm po většinu času musí plazit po břiše. Aby toho nebylo málo, směrem od východu se svažuje. Není divu, že tyhle vyhlídky jediné dvě ženy v expedici a dva z mužů nijak nelákaly. A tak jim šest zbylých mladíků dalo po chvíli vale a do nebezpečné části jeskyně se vypravili sami.

Povodeň

Čtveřice, která se nehodlala pouštět do žádných větších akcí, svoje dobrodružství uzavřela už po třech hodinách, vynořila se na povrch a vydala se do hotelu. Tedy až na Morag Forbesovou, snoubenku šestadvacetiletého Davea Adamsona, jenž v jeskyni zůstal. Rozhodla se na milého raději počkat v nedalekém opuštěném srubu. Čekal ji dlouhý večer, Dave se neměl z jeskyně vynořit před půlnocí. Začetla se do knihy a ani si nevšimla, že se zatáhlo a začalo mrholit.

Mohlo by vás zajímat: Nejhlubší zatopená jeskyně na světě, Hranická propast. Je fascinující i záhadná

A počasí se nehodlalo umoudřit. Poprvé se Morag rozhodla jeskyni zkontrolovat v sedm večer. To už hustě pršelo. Vchod jeskyně ale vypadal jako jindy, což ji uklidnilo. Když se ale okolo deváté večer vrátila, zhrozila se. Tam, kde byla ještě před pár hodinami díra do podzemí, odkud se měl vynořit její snoubenec, našla jezero. Jeskyni zaplavil rozvodněný potok Mossdale Beck.

Závod s časem

V tu chvíli začal závod o šest lidských životů. Morag doběhla do 4 kilometry vzdálené farmy, odkud zavolala pomoc. Desítky místních lidí i záchranářů se u ústí Mossdale Caverns dokázaly shromáždit  už krátce po jedenácté. Jenže netušili, co dělat. Jejich zoufalé dohady ale naštěstí brzy přerušily motory traktorů a bagrů pročesávající se k nim yorkshirskou divočinou.

Za rozbřesku celá scéna připomínala válečnou zónu se zákopy. Desítky lidí, mnoho z nich holýma rukama, hloubily v zemi skoro dva metry široký a tři metry hluboký příkop, kterým od ústí jeskyně odváděly vodu. Další lidé plnili pytle pískem a házeli je jeden na druhý, aby vytvořili provizorní, tři metry vysokou a velmi nestabilní hráz. Později do práce zapojili i vodní pumpy. Že to všechno nějak fungovalo a ústí jeskyně se začalo vyprazdňovat, byl vlastně zázrak.

Tragický konec

Bohužel, byl to poslední zázrak, kterého se v Mossdale Caverns dočkali. Když se záchranáři konečně dokázali probojovat do jeskyně, viděli, že je její nejužší část stále zaplavená, i když už z ní začal probublávat vzduch. O několik hodin později opadla voda i tam, a tehdy, v nejpřístupnějším úseku „plazícího maratonu“ našli pět ze šesti pohřešovaných mladíků. Očividně se snažili probojovat přívalem vody k ústí jeskyně, ale nezvládli to. Všichni se utopili. Nejstaršímu bylo jen 26 let, nejmladšímu 17 let.

Přečtěte si také: Jeskyňář se chytil do přírodní pasti. V extrémně úzké jeskyni prožil noční můru klaustrofobiků

Pátrání po posledním členovi výpravy, jedenadvacetiletém Johnu Ogdenovi, trvalo další dva dny. Většina lidí měla za to, že ho proud spláchl někam, kde ho už nikdy nikdo nenajde. Nakonec jeho mrtvé tělo objevili zaklíněné v úzké puklině, kam se zřejmě uchýlil v posledním zoufalém a bohužel marném pokusu najít nějakou vzduchovou kapsu.

Jsou tam dodnes

Nabobtnalá těla utopených mladíků nebylo možné z jeskyně vyprostit, a tak se místní autority rozhodly místo prohlásit za pohřebiště a uzavřeli ho betonovou zátkou. Jsou tam dodnes. Jejich rodiny pár let po nehodě pečeť rozlomily a ostatky vystěhovaly o něco výš, do míst, kde k nim nemůže zatéct voda a odnést je. Děsivá tragédie otřásla celým Yorkshire Dalesem a prohlášení „byl jsem u Mossdale“ mezi místními po dlouhá desetiletí platilo jako jakýsi pomyslný odznak cti.

Zdroj: The Yorkshire Post