Zajímavosti
18. února 2023 07:45

Chovancům trhali zuby a pořádali s nimi zápasy. Takhle vypadá léčebna z nočních můr

Zdravotní péče nebyla na počátku 20. století ideální. Platilo to i pro způsoby léčby mentálně postižených a duševně nemocných. Pokrok byl dostupný bohatým, střední třídě a zdravým lidem, zatímco na slaboduché jedince se pohlíželo víceméně jako na potenciální zločince nebo jako na elementy, které nemají mezi občany co pohledávat. V této atmosféře byla v americké Pensylvánii roku 1908 postavena psychiatrická léčebna Pennhurst.

Ústav byl postaven v dobré víře jako léčebna a škola zároveň. Bylo to takové malé město, patřily k němu nadzemní budovy a podzemní tunel, kterým se převáželi pacienti. Chovanci se učili fungovat v daném systému, když zde probíhaly různé práce od výroby matrací či bot přes farmaření, prádelny, domácí práce, šití až po pečení, řezničinu, malování a práce ve skladu. Na první pohled šlo o ideální místo pro mentálně postižené. V praxi ale představovalo překážku zásadní podfinancování ústavu, které jej změnilo v peklo.

6 Zobrazit galerii

Katastrofa na samém začátku

Ústav byl brzy přeplněný a zásadní nedostatky byly i v personálu. Na 2 000 chovanců připadlo 7 lékařů a několik sester a zřízenců. Navíc byla práce v Pennhurstu mizerně placená, takže kvalifikovaný personál se tam nijak zvlášť nehnal. Ústav tudíž brzy začal zaměstnávat lidi nejen bez potřebného vzdělání a zkušeností, ale i bez ochoty a schopností starat se o své svěřence.

Nepřijatelné podmínky Pennhurstu odhalil v roce 1968 reportér Bill Baldini, přičemž záběry z jeho reportáže uvidíte i díky pořadu Zapomenutá místa na Prima Zoom. Skutečný zlom ale přišel až ve druhé polovině 70. let, kdy chovanka Terri Lee Halderman přijela na návštěvu k rodičům s podivnými a nevysvětlitelnými modřinami. Když se rodina jala zjišťovat, odkud modřiny pocházejí, rozhodla se podat na nemocnici Pennhurst žalobu.

Vymetení špíny

Nikdo nečekal, že případ s označením Halderman v. Pennhurst State School & Hospital povede k něčemu zásadnímu, o to příjemnějším překvapením byl jeho výsledek. Soud totiž odhalil skutečně šokující podmínky v léčebném ústavu.

V první řadě selhávala kategorizace chovanců. Do jednotlivých sekcí se rozřazovali jen podle výše IQ, nikoli podle konkrétnější diagnózy, takže například sexuální devianti byli ve styku s dětmi. Co se týče složitějších případů, ti byli přes den přivázáni k posteli, bez možnosti se samostatně najíst či umýt. Zároveň bylo na denním pořádku bití pacientů, a to i těch na vozíčku. Objevovaly se i případy, kdy zřízenci pro své pobavení organizovali zápasy mezi chovanci. Na stomatologickém oddělení nemocnice se navíc údajně často vytrhávaly zuby chovancům, kteří zřízence kousali.

Okresní soudce Raymond J. Broderik, jenž případ soudil, po přelíčení rozhodl, že podmínky v Pennhurstu byly nehygienické, nehumánní a nebezpečné, a dal tak za pravdu rodině. Žalob postupně přibývalo a nemocnice byla s konečnou platností uzavřena v roce 1987. Chovanci byli přesunuti do jiných zařízení a skupinových domovů. Části budov byly opět využity jako zbrojnice, zbytek nemocnice ale zůstal jen polorozbořenou vzpomínkou.

Zdroj: Disability Justice

Sledujte seriál Zapomenutá místa právě teď:

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.