Revoluční stíhačka změnila svět ochránců nebes. Prototyp našli v Hitlerově tajné dílně

Nacistická letadla: Přísně tajné (1) – Měnitelné křídlo

Revoluční stíhačku Tornado konstruoval v 70. letech Willy Messerschmitt. Bojový letoun s měnitelnou geometrií křídla měl kořeny už ve druhé světové válce.

Z filmu Top Gun (1986) si možná mnozí kromě Toma Cruise vybaví i letadlo, s nímž létal. Stíhačka F14 Tomcat, která tvořila po 20 let základ letectva amerického námořnictva, mohla za letu měnit úhel křídel od 20 do 68 stupňů, přičemž nastavení na 20° umožňovalo pilotovi při nízké rychlosti bezpečně odstartovat nebo přistát na krátké palubě letadlové lodi. Jako válečný veterán si pak F-14 zahrála i v úspěšném pokračování Top Gun: Maverick.

Messerschmittovo tornádo

Měnitelné křídlo ale mělo mnohem starší historii, která se pojí se jménem Willyho Messerschmitta. Ten se v 60. letech stal hlavním konstruktérem nově zformované západoněmecké firmy Messerschmitt-Bölkow-Blohm, jež spolu s britskou British Aerospace a italskou Aeritalia pracovala na novém „evropském“ stíhacím a bitevním stroji známém jako Panavia Tornado. Poprvé letěl v roce 1974 a létá dodnes.

Technologický vývoj Tornada a vlastně všech letounů s měnitelnou šípovitostí křídel začal už za druhé světové války v tajné továrně skryté v bavorských horách. Letadlo, které zkonstruoval Wilhelm (Willy) Emil Messerschmitt, konstruktér některých z nejlepších německých stíhaček včetně Bf-109, mělo být jednou z Hitlerových zázračných zbraní.

Základna v Alpách

Po vybombardování výzkumné základny v Peenemünde na ostrově Usedom Brity v roce 1943 museli Němci přesunout vývoj tajných zbraní včetně pokročilých letadel jinam. V případě Messerschmittovy konstrukční kanceláře padla volba na Oberammergau u hranic s Tyrolskem. Nastěhovaly se sem stovky inženýrů a specialistů, o pracovní sílu potřebnou ke stavbě prototypů se starala místní pobočka koncentračního tábora v Dachau.

Messerschmitt rozhodně nezahálel. S tím, jak se nálety na Německo stupňovaly, přišlo v polovině roku 1944 vrchní velitelství Luftwaffe s požadavkem na novou jednomístnou stíhačku schopnou dosáhnout ve výšce 7 000 metrů rychlosti 1 000 km/h. Stíhačka měla útočit na bombardéry B-29, které díky přetlakové kabině shazovaly pumy z vysoké výšky.

Za pouhých devět dnů představili Messerschmittovi lidé proudový prototyp P.1101 se šípovým křídlem. Oproti předchozímu dvoumotorovému proudovému typu Me-262 Schwalbe měl nový jednomotorový model menší nároky na materiál a poloviční spotřebu. Podle dokumentu Nacistická letadla: Přísně tajné, který můžete vidět ve čtvrtek večer na Prima ZOOM, by šípovitý tvar křídla umožnil letadlu přiblížit se rychlosti zvuku, tedy 1 235 km/h. A konstruktéři vzápětí – i když zatím pouze na zemi – začali experimentovat i s křídlem stavitelným za letu v úhlu šípu od 35° do 45°.

Přestože na začátku roku 1945 si Luftwaffe nakonec vybrala konkurenční proudovou stíhačku od Focke-Wulfu, koncepce měnitelné polohy křídel o desetiletí předběhla všechna existující letadla a byla o několik desetiletí později využita v letadlech, jako byly Bell X-5 a Tornado.

Prototyp P.1101 měl vzlétnout v červnu 1945, jenže to už nacistická třetí říše neexistovala. Willyho Messerschmitta a jeho tým zajali příslušníci 103. americké pěší divize zvané podle jejího znaku Kaktusová. Ti měli na jaře 1945 blokovat Němcům ústupovou cestu na jih a snažili se v závodě se Sověty získat co nejvíc informací a dokumentace k pokročilému německému výzkumu.

Chyťte Willyho!

Messerschmitt ale stihl plány a nákresy ofotit, zabalit do vzduchotěsných hliníkových pouzder a ukrýt na předem určených místech v okolních vesnicích. Jednomu z inženýrů se dokonce podařilo z Německa vyklouznout a prodat sadu kompletních plánů do Švédska.

Messerschmitt byl vyslýchán a stanul před soudem, byl shledán vinným jako sympatizant nacistů a strávil dva roky ve vězení. Část jeho týmu ale Američané v rámci operace Paperclip přesunuli do USA, kde v továrně Bell pracovali na vývoji proudových letadel. Nejvýznamnějším z nich se stal Bell X-5, tedy první letadlo, které dokázalo za letu měnit tvar křídel.

Nejvýznamnější německý letecký konstruktér Willy Messerschmitt dlouho nezahálel. Po propuštění z vězení v roce 1950 mu bylo dovoleno vrátit se do vedení své továrny, která na začátku 50. let vyráběla šicí stroje, montované domy a motorové tříkolky. Nějakou dobu žil ve Švédsku a Španělsku, kde se účastnil vývoje proudových letadel.

Jeho schopností ale nakonec využila i Německá spolková republika, která od roku 1955 mohla začít znovu vyrábět letadla. Když pak v roce 1968 začaly mnohé země hledat náhradu za stárnoucí letouny Lockheed F-104 Starfighter, vzniklo v Německu konsorcium Messerschmitt-Bölkow-Blohm a Messerschmitt se stal jeho čestným předsedou. Cesta k letounu Tornado se otevřela…

ZDROJ: Defence Media Network

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom