Stíhačky Luftwaffe byly nejlepšími stroji na světě. Podívejte se, jak zatápěly spojencům

Na začátku roku 1935 založil Adolf Hitler navzdory podmínkám Versailleské smlouvy Luftwaffe. Ta se stala po vypuknutí druhé světové války nejlepším letectvem světa, ale už o pět let později bylo po hrozbě. Přes nespornou technickou úroveň trpěla Luftwaffe soupeřením nacistických pohlavárů i arogancí konstruktérů, kteří si mnohdy dělali, co chtěli.

Na začátku války Němci ohromili britskou RAF svou hlavní stíhačkou. Messerschmitt Bf 109 letěl poprvé už v květnu 1935 a v roce 1939 se vyvinul do verze „E“, tedy Emil. Stoupal nejrychleji ze všech a dokázal zasadit těžší úder, protože mohl pálit až 55 sekund, zatímco britský Supermarine Spitfire vystřílel veškerou munici už za 15 sekund. Také nejrychleji klesal. Výroba Bf 109 trvala 4 500 hodin, zatímco na jeden Spitfire padlo na začátku války 13 500 hodin.

Na druhou stranu ovládat Messerschmitt Bf 109 nemohl každý. Pilotáž vyžadovala zkušeného pilota, protože stroj měl poměrně úzký podvozek, což spolu se silným motorem a vysokým točivým momentem způsobovalo problémy při startu i přistání. Podle dokumentu Tajemství nacistických válečných zbraní, který vysílá Prima ZOOM ve čtvrtek ve 20:00, měl letoun jednoduše tendenci se při rozjezdu převrátit. Mnohé stroje také vybuchovaly, protože všechno palivo – asi 390 litrů – bylo v palivové nádrži pod a za sedadlem pilota.

Na Bf 109 létali i tři nejúspěšnější stíhači druhé světové války včetně Ericha Hartmanna, který je s 352 vítězstvími nejlepším stíhacím pilotem historie. Další dvě místa obsadili Gerhard Barkhorn s 301 vítězstvími a Günther Rall, který si připsal 275 sestřelů.

Nastupuje Focke-Wulf

Messerschmitt Bf 109 byl vynikající stroj pro začátek války, v další fázi se ale prosazovaly další a modernější stroje. Dalším, kdo vyhrál souboj konstruktérů o přízeň Adolfa Hitlera, byla firma Focke-Wulf, jmenovitě její šéfkonstruktér Kurt Tank. Když pak Spitfiry v srpnu 1941 potkaly nové Focke-Wulfy Fw 190, čekal je šok. Nový německý letoun měl na rozdíl od Bf 109 lepší kanony a byl rychlejší a ovladatelnější.

Jeho hvězdicový motor BMW byl výkonný, měl ale potíže s přehříváním. V roce 1944 navíc velení Luftwaffe požadovalo 2 000 Focke-Wulfů měsíčně, což mělo zásadní vliv na kvalitu jejich výroby. Přesto bylo vyrobeno přes 20 000 kusů.

Fw 190 byly mimořádně úspěšné při napadání velkých formací bombardérů B-17 a B-24. Kromě své základní výzbroje byly osazené i dalšími čtyřmi 20mm kanóny v přívěsných gondolách. Jejich řádění narušovalo od konce roku 1943 nasazení amerických stíhačů P-38 Lightning and P-47 Thunderbolt s odhazovacími přídavnými nádržemi.

ZDROJ: Britannica

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom