10 nejdéle vládnoucích panovníků: Mezi rekordmany patří i nekorunovaný český král

Alžběta II. vládla 70 let. Britskou královnou se stala ve svých 25 letech 6. února 1952, když nečekaně zemřel její otec, král Jiří VI.

Už platinové jubileum vlády Alžběty II., která se narodila 21. dubna 1926, svádělo k mnoha úvahám. Alžbětinskou dobu už historici znají, je to doba vlády královny Alžběty I. (1558–1603), která učinila z Británie námořní velmoc. Jak ale budou příští generace vzpomínat na déle než 70 let trvající éru panovnice, která ve své funkci přivítala 15 britských premiérů včetně Winstona Churchilla?

Ať už budou historici Alžbětu II. hodnotit jakkoliv, jedno je jisté. Minimálně délkou své vlády se řadí mezi deset nejdéle vládnoucích monarchů samostatných států známé historie. Ještě na začátku roku 2022 v tomto žebříčku zaujímala čtvrtou pozici, díky posledním měsícům své vlády ale přeskočila své „konkurenty“ z Lichtenštejnska a Thajska. Jak si tedy vede?

1. Ludvík XIV., Francie, délka vlády 72 let a 110 dnů

Král Slunce nastoupil na francouzský trůn jako čtyřleté dítě krátce před koncem třicetileté války v roce 1643 a vytrval na něm až do své smrti 1. září 1715. Zemřel mimochodem jen čtyři měsíce po úplném zatmění Slunce, které předpověděl anglický astronom Edmund Halley. Sám velmi dobrý tanečník baletu a milovník umění po sobě nezanechal jen zámek ve Versailles, ale vynalezl i haute couture, tedy módu v dnešním slova smyslu s jejími kolekcemi, sezonností a módními přehlídkami.

2. Alžběta II., Velká Británie, délka vlády 70 let a 214 dnů

Zesnulá britská královna († 8. září 2022) vládla nejen Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, ale byla formální hlavou i dalších 13 zemí světa. Z mladé ženy zaskočené po smrti svého otce tíhou vládnutí se i díky svému muži princi Philipovi postupem let stala sebevědomá a respektovaná královna. Za dobu její vlády se v čele Spojených států vystřídalo 14 prezidentů a vyrostly celé generace Britů, kteří nepoznali jiného panovníka. Jejím nástupcem se stal princ Charles, který vládne jako král Karel III.

3. Pchúmipchon Adunjadét, Thajsko, délka vlády 70 let a 126 dnů

Na trůn nastoupil jako 18letý v červnu 1946 a zůstal na něm do svých 88 let. Když v říjnu 2016 umíral, truchlil celý národ. V desetiletích po druhé světové válce zatížených převraty, komunistickým povstáním a pouličními protesty byl Pchúmipchon, který vládl jako Ráma IX., obyvateli svého státu považován za ostrov jistoty v moři neklidu.

4. Jan II., Lichtenštejnsko, délka vlády 70 let a 91 dnů

Kníže Jan II. se narodil 5. října 1840 na zámku v Lednici a zemřel o 89 let později a necelých 8 km jižněji na zámku ve Valticích. V letech 1858–1929 byl lichtenštejnským knížetem, jeho soukromé velkostatky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Dolním Rakousku ale měly téměř desetkrát větší rozlohu než samotné Lichtenštejnsko.

5. K’inich Janaab‘ Pakal, říše Mayů, délka vlády 68 let a 33 dnů

V roce 1952 objevil mexický archeolog Alberto Ruiz v pyramidě nazvané Chrám nápisů ve starobylém mayském městě Palenque sarkofág a v něm ostatky panovníka s posmrtnou nefritovou maskou. Archeologové zjistili, že mayský vládce se jmenoval K’inich Janaab‘ Pakal a na trůn v Palenque usedl ve svých 12 letech v roce 615 n. l., aby z něj vládl až do své smrti ve věku 80 let. Jeho vláda ale možná ještě není u konce – podle nápisu v pyramidě, se má Pakal 4 700 let po své smrti znovu narodit a chopit se opět moci.

6. František Josef I., Rakousko-Uhersko, délka vlády 67 let a 355 dnů

Podobně jako britská královna Viktorie i František Josef I. ve svých současnících vyvolával dojem, že je nesmrtelný. Na trůn nastoupil jako 18letý mladík na konci revolučního roku 1848 a vládl až do neméně bouřlivého roku 1916. Dobu jeho vlády nad mnohonárodním soustátím nicméně charakterizuje relativní klid a prosperita, byť často vykoupené tuhým policejním dozorem. V posledních letech vlády se už svým poddaným zdál být stárnoucí císař tak nějak mimo, což mělo nejspíš i vliv na ukvapené rozpoutání první světové války.

7. Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, království Obojí Sicílie, délka vlády 65 let a 90 dnů

Ferdinand (1759–1826) se narodil v Neapoli a po abdikaci svého otce se v roce 1759 ve svých osmi letech stal nejprve králem neapolsko-sicilským a po skončení napoleonských válek také prvním králem Obojí Sicílie. Byl považován za nevzhledného a obhroublého člověka s minimálním vzděláním a zálibou v lovu a zvířatech, která houfně běhala po jeho paláci. Jeho manželkou se stala Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, druhá nejmladší dcera Marie Terezie, s níž měl Ferdinand 18 dětí.

8. Viktorie, Velká Británie, délka vlády 63 let a 216 dnů

Když se princezna Alexandra Viktorie z Kentu 24. května 1819 narodila, byla v nástupnické linii až pátou v pořadí. Aby v 18 letech mohla usednout na britský trůn, musel zemřít nejen její otec, ale také většina strýců a bratranců. Královna Viktorie byla u moci po většinu 19. století (do 22. ledna 1901) v době největší slávy a moci britského impéria a natolik ovlivnila své současníky, že se její vláda nazývá viktoriánskou érou.

9. Jakub I. Aragonský, Aragonie, délka vlády 62 let a 319 dnů

Po smrti otce se Jakub I. (1213–1276) stal v pěti letech aragonským králem. Nejprve ho vychovávali templáři, ve 13 letech se oženil s kastilskou princeznou Eleonorou. Díky svým bojům s muslimskými státy na Pyrenejském poloostrově získal Jakub přízvisko Dobyvatel. V roce 1244 se mu podařilo obsadit muslimskou Játivu u Valencie, kde byla výrobna papíru. Křesťanský svět se tak díky Jakubovi poprvé dostal k papíru, který začal nahrazovat dosud používaný pergamen.

10. Hirohito, Japonsko, délka vlády 62 let a 13 dnů

V pořadí 124. japonský císař vládl v letech 1926 až 1989. Čtyři roky před svým nástupem na trůn podnikl šestiměsíční cestu po Evropě, a stal se tak prvním japonským císařem, který kdy opustil Japonsko. Za jeho vlády zahájilo Japonsko válečné tažení proti Číně a později i Spojeným státům a územím evropských koloniálních mocností v Asii. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki a kapitulaci Japonska v roce 1945 se zřekl božského původu.

A k tomu jeden svazijský rekordman

Pokud bychom vzali v úvahu i vládce závislých území, vedl by žebříček svazijský král Sobhuza II., který vládl od 10. prosince 1899 do 21. srpna 1982, tedy déle než 82 let. Sobhuza byl velmi plodný panovník – měl 70 manželek a zanechal po sobě 210 dětí a přes 1 000 vnuků. Po většinu Sobhuzovy vlády bylo Svazijsko britským protektorátem, nezávislým státem se království, jež má zhruba stejně obyvatel jako Praha, stalo v roce 1968. Od roku 2018 se země na pomezí Mosambiku a JAR jmenuje Eswatini.

ZDROJ: Wikipedia

Odkaz na obrázkovou licenci: CC0 1.0

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom