Co by se stalo, kdybyste přestali mrkat? Tady je bolestivý popis minutu po minutě

Mrkání patří mezi základní fyziologické procesy našeho těla, které se dějí zcela automaticky. Aniž bychom si to uvědomili, v průměru mrkáme každé tři až čtyři vteřiny, během nichž se naše oko osvěží a mozek následně stráví nepatrný čas „rozkoukáním“, během něhož zaregistruje případné změny od posledního otevření očí. Jak by to ale vypadalo, kdyby tento proces najednou neprobíhal?

Nemrkání minutu po minutě

1. minuta: Zhruba po půl minutě bez mrkání se začne rohovka vysušovat. Mozek vnímá takovou dehydrataci výrazně diskomfortně, jelikož fungování vizuálního systému považuje za klíčové pro přežití – z určitého úhlu pohledu začaly vaše oči hladovět. Běžně vydržíte bez mrknutí zhruba minutu, pak člověk reflexivně mrkne, neboť tělní automatismy převezmou kontrolu. Pokud jste však byli přeborníky v soutěži v zírání, možná tyto reflexy dokážete potlačit – a tak utrpení vašich očí pokračuje.

2. minuta: Netrvá dlouho a oči se začínají podlévat krví. Samotná rohovka neobsahuje krevní kanálky, ale bělmo ano – a tak se mozek snaží všemi dostupnými způsoby dostat k rohovce aspoň trochu tekutin; i když se nejedná o vodu, ale o krev.

Absence mrkání navíc zvyšuje riziko oční infekce, neboť proces mrkání nejen pomáhá oči zvlhčovat, ale i odstraňuje nečistoty pomocí slizničního sekretu. Bez něj se v oku zachytí jakákoli nečistota či bakterie, jež dopadne na povrch rohovky. A zatímco prachové částice mohou způsobit mechanické poškození a zhoršují vidění, bakterie se rychle začnou množit, což vede k rozsáhlejším problémům.

3. minuta: Už dávno se dostavila bolest připomínající poškrábání rohovky, touto dobou navíc člověk pociťuje i neurčité pálení. Vysušené oko též výrazně zhoršuje vidění, vše vypadá rozmazaně. Zároveň se nejpozději v tuto chvíli aktivují slzné kanálky, a to nejen za účelem zvlhčení oka, ale i kvůli zvýšení šance na reflexivní mrknutí, jež by přebytečné tekutiny odvedlo pryč. Zvlhčení očí pomocí slzných kanálků už nejde zabránit, mozek se tímto umělým pláčem snaží alespoň částečně zachránit situaci.

5. minuta: Na slzy se nelze spoléhat dlouho, jelikož slzné kanálky mají pouze omezenou kapacitu a po nějaké době potřebují trochu času na doplnění zásob. Slzy tedy odtečou, jejich zbytky na rohovce se vypaří a člověk je tam, kde byl už předtím: V bolestech.

9. minuta: Objevuje se nekontrolovatelné zívání vedoucí ke zvlhčení očí bez nutnosti mrknutí. Po 30 minutách začnete kýchat, při čemž také standardně zavřete oči – tělo hledá způsoby, jak zvhlčit oči za každou cenu.

Další desítky minut: Postupem času se samozřejmě zhoršuje prožívaná bolest – vždyť rohovka má více nervových zakončení než jakákoli jiná tělní tkáň, takže prožívání vysušených očí přináší stále nové roviny bolesti: pálení, svědění, tlak, píchání… Navíc se v oku hromadí nečistoty, a tak pokud po dlouhých desítkách minut mrknete, dočkáte se také velké bolesti. Návrat do normálu nebude vůbec jednoduchý. Může se vyskytnout keratitida (zánět rohovky), stále rozmazanější vidění, zjizvení rohovky v důsledku neodplavování nečistot.

Trvalé poškození očí

Světový rekord v nejdelším čase bez mrknutí drží indický učitel Anand Haridas, který v červenci roku 2021 vydržel nemrkat jednu hodinu a 31 minut. Pomohla mu v tom meditace zvaná Trátak spočívající v upření pozornosti na jeden předmět. Rekord je samozřejmě neoficiální, neboť Guinnessova kniha rekordů odmítá zahrnovat výkony, jež jsou zdraví nebezpečné – což pro tento případ bezezbytku platí.

Zhruba v tomto čase totiž přestávají být oči dostatečně okysličené, což vede nejen k pocení, ale i k možným nevratným poškozením zraku. Dehydratace zasahuje hlubší vrstvy oční tkáně a navíc jsou oči stále oteklejší, jak se do nich mozek snaží napumpovat co nejvíce jakékoli tekutiny – v tomto případě krve. Vidění se nadále zhoršuje, objevuje se zdvojení obrazu a s pozdější destrukcí očních buněk člověk může reagovat už jen na světlo. To však jsou spíše spekulace, kam patří i pravděpodobně nevratná ztráta zraku po několika dnech bez mrkání.

Tento proces je tedy pro správné fungování našich očí nezbytný, a přestože soutěž v zírání bez mrknutí může být po dobu zhruba jedné minuty zábavná (a pouze přiměřeně bolestivá), delším nemrkáním by si člověk zadělal na celou řadu problémů.

ZDROJ: Healthline