7. října 2025 08:40

Netopýr ve smrtící pasti masožravky? Ve skutečnosti uletí a nechá jí tam smradlavý dáreček

Masožravka, která do své smrtící pasti dokáže místo hmyzu nalákat netopýra, roste na Borneu. Z videa v článku ale zjistíte, že to, co vypadá jako dokonalá smrtící past, je vlastně jen honba za výživným trusem.

Uprostřed pralesa na Borneu číhají láčkovky rodu Nepenthes. Jde o druh, který má místo listů dutou nálevku se šťávou na dně, která je pro hmyz lákavá a téměř neodolatelná. Jenže v ní snadno uvízne a stane se z ní smrtící past. Šťáva květiny kořist rozloží a rostlině dodá dusičnany a fosforečnany, tedy látky, na které je bornejská půda dost chudá. Tahle bornejská láčkovka, Nepenthes hemsleyana, si ale dělá zálusk na něco úplně jiného: na netopýry.

Výživné guáno

Přesněji jde o malý druh Kerivoula hardwickii, česky netopýr Hardwickeův. Jako jiní netopýři se i tenhle v noci orientuje pomocí echolokace: zapiští a poslouchá, jak se zvuk vrací zpět, a z toho získává přehled o okolí. A jak zjistili vědci z FAU Erlangen-Nürnberg, Univerzity Greifswald a Universiti Brunei Darussalam, N. hemsleyana má na zadní stěně láčky speciální „echo-reflektor“, který zvuk krásně vrací přesně tam, odkud přišel, netopýři ji tedy snadno najdou.

V útrobách těchto masožravých rostlin ovšem nehledají potravu, nýbrž nocleh. Jsou totiž velmi citliví na vlhkost a teplotu, a proto potřebují přístřešek, kde budou mít klid, stálé mikroklima a bezpečí. A v pralesích Bornea by takových míst člověk našel, co by se za nehet vešlo.

Vzhledem k tomu, že rostlina má uvnitř méně kluzký povrch a hladina tekutiny je níž, netopýr nespadne dovnitř jako moucha, ale může se tam pohodlně zavěsit. Za nocleh pak rostlina dostane jedinečný dárek: extrémně výživné guáno, netopýří trus, který je nesmírně bohatý právě na dusičnany a fosforečnany a dodá tak rostlině přesně ty živiny, které potřebuje.

Fascinující symbióza druhů

Jde tedy o oboustranně výhodný obchod, fascinující ale je, že si rostlina vyvinula tak dokonalou strategii, jak se pro netopýra stát viditelnější. Jinak by ji v pralese hledal daleko složitěji. Masožravka tak méně spoléhá na hmyz a ušetří spoustu energie tím, že pro něj nemusí vyrábět tolik lákadel.

Zdroj: New Scientist, Science.org, BBC

Video, které jste mohli minout: Vlci se čím dál častěji objevují v našem vnitrozemí. Vliv má i přemnožení spárkaté zvěře

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom