72 minut hrůzy: Breivikovo řádění na ostrově Utøya připomínalo krvavý hon. Přípravy ho dostaly i do Prahy

Když 22. července roku 2011 ve vládní čtvrti norské metropole Oslo explodovala připravená bomba a zabila osm lidí, nikdo ještě netušil, že teroristou není islámský radikál, ale jeden z Norů, a že se svým řáděním zdaleka neskončil. Pravicový extremista Anders Breivik byl ale tou dobou už na cestě na 30 kilometrů vzdálený ostrůvek Utøya, kde se tou dobou na letním táboře pořádaném mládežnickou organizací norské sociálně demokratické Dělnické strany bavilo víc než 600 dětí. Valná většina z nich byla ve věku od 14 do 18 let. Peklo, které tam terorista rozpoutal, dodnes zůstává nejhorším případem masové střelby v dějinách celého lidstva.

Lidé na ostrově už o teroristickém útoku v Oslu věděli

Na ostrov se Breivik dostal díky nelegálně sehnané policejní uniformě; s sebou měl pistoli a poloautomatickou pušku, zbraně, které se mimochodem měsíce před útokem marně pokoušel pořídit v Praze, a nakonec se je rozhodl získat zcela legálně. Obsluze trajektu tvrdil, že ho z policejní stanice posílají zkontrolovat probíhající tábor kvůli útoku v hlavním městě. Totéž se pak snažil nalhat i vedoucí tábora, Monice Bøsei. Je ale možné, že ta mu to neuvěřila. Rozhodně si k ruce přivolala vedoucího ostrahy tábora, Tronda Berntsena. Co se přesně stalo se už ale nedozvíme. Tito dva jsou totiž zároveň prvními oběťmi vrahova příšerného řádění.

První výstřely padly v 17 hodin a 22 minut a slyšeli je všichni na ostrově. O teroristickém útoku v hlavním městě už věděli, neboť mnoho z rodičů mladých táborníků ve vládní čtvrti pracovalo. Proto po chvilce překvapení vypukla panika. Většina dětí se rozutekla; na ostrůvku, který byste svižnou chůzí přešli za pár minut napříč, bylo ale úkrytů zoufale málo.

VIDEO: Ten years after the bloodiest massacre in Norwegian history, the survivors of the Utoya shooting are still looking to challenge the far-right ideology that motivated Anders Behring Breivik to kill 77 innocent people pic.twitter.com/ovYAKqDa8y

— AFP News Agency (@AFP) July 21, 2021

Breivik masakr vylíčil u soudu

Následující události se rekonstruují jen velice těžko. Málokdo z těch, kteří se s vrahem tehdy potkali, vyváznul živý. Do toho, co se přesně dělo, paradoxně vnesl největší světlo sám Breivik, který vše vylíčil při soudním řízení poté, co doporučil příbuzným obětí raději opustit soudní síň.

Nejdřív se vydal do jídelny, rozhodnutý zabít tolik lidí, kolik bude moct. „Někteří byli úplně ztuhlí, nedokázali utéct,“ líčil Breivik během procesu. „Úplně strnuli na místě… To v televizi nikdy neukazují, bylo to zvláštní.“ Podle všeho si svůj krvavý hon náramně užíval. Pohyboval se po celém ostrově a systematicky vyhledával ukryté lidi. Při palbě vykřikoval „Zemřeš, marxisto, všechny zabiju, všichni musí zemřít!“

Schválně používal tříštivé náboje, aby na tělech svých obětí zanechal co největší škody. Přesto se ale nespokojil s tím, že do těl teenagerů z dálky nastřílel hned několik kulek; mezi zraněnými procházel a systematicky jim pálil do lebek, aby si byl jistý, že děti skutečně zemřely. O život takhle přišlo i několik z těch, kteří doufali, že uniknou, když budou hrát mrtvé.

Některé zmátla Breivikova uniforma natolik, že se k němu sami rozběhli v domnění, že jim přišli na pomoc policisté. Pár lidí takhle terorista i vylákal z úkrytů a pak je zastřelil bez jediného zaváhání.

Utoya massacre survivors seek to confront demons.

Ten years after the bloodiest attack in Norway's post-war history, survivors of the Utoya massacre say the country needs to finally face up to the far-right ideology behind the massacrehttps://t.co/7OnjLeLeuD pic.twitter.com/HW5eDkYPV4

— AFP News Agency (@AFP) July 20, 2021

Dětem ve studené vodě pomáhali místní lidé na lodích

Někteří se v chladném, deštivém počasí raději vrhli do vody, která neměla víc než 15 stupňů. Táborníci, kteří ostrov dobře znali, měli výhodu; obepluli ho a schovali se pod skalními převisy a v jeskyních, které jsou přístupné jen z vody; tam byli sice prochladlí, ale v bezpečí. Do těch, co se pokoušeli doplavat na několik set metrů vzdálený břeh, Breivik bezhlavě pálil. Zkrvavené, zraněné a prochladlé teenagery pomohli vytáhnout z vody místní lidé na lodích. Ti také posbírali lidi, kteří se schovávali na březích a podél pobřeží.

Čtyřicet sedm táborníků se ukrylo v budově, která dříve sloužila jako ošetřovna a v níž se shodou okolností nacházeli profesionálové z Norsk Folkehjelp, což je organizace podobná Červenému kříži. „Když jsme do té budovy doběhli, už byli připravení; zabarikádovali okna i dveře,“ vzpomínala jedna z přeživších, tehdy 17letá Lisa Husbyová. Spolu s ostatními slyšela přibližující se zvuky střelby a lomcování klikou, jak se vrah pokoušel dostat dovnitř. Dveře byly ale dobře zajištěné a tak Breivik jen dvakrát prostřelil okno a šel dál.

Policisté některé přeživší hledali dlouho

Když nakonec výstřely ustaly definitivně, neodvažovali se vyjít. Díky mobilním telefonům navíc věděli, že se útočník maskuje za policistu; volali a psali jim to vlastní rodiče. Proto se na výzvy policistů nikdo neukázal a zásahová jednotka našla přeživší až o dlouhé čtyři hodiny později. „Vtrhli do dveří a poručili nám, ať si lehneme na zem s rukama nad hlavou. Mysleli jsme si v tu chvíli, že nás postřílejí,“ vysvětlila Lisa. „Ale oni jen hledali dalšího teroristu, nebyli si jistí, jestli Breivik neměl komplice.“

Zásahová jednotka se na ostrov dostala zoufale pozdě; policisté neměli k dispozici helikoptéru a z Osla jeli auty. Breivik se přitom pokoušel kapitulovat ještě před jejich příjezdem na Utøyu; s policií se snažil dvakrát spojit po telefonu. Jednou se dokonce na přetíženou linku dovolal a řekl, oč jde, nikdo se mu ale neozval zpět, a tak se rozhodl zabíjet dál, dokud ho v 18:34 neobklíčili. V tu chvíli se bez zaváhání vzdal.

Slitování měl Breivik jen s 11letým chlapcem

Od okamžiku, kdy vypálil první výstřel, uběhlo přesně 72 minut. Za tu dobu terorista stihl zavraždit 66 lidí, z nichž více než dvěma třetinám ještě nebylo ani dvacet let. Jeden chlapec se při pokusu vrahovi uplavat utopil, další spadnul z útesu a jeden byl v kritickém stavu převezen do nemocnice, kde později na následky svých zranění zemřel. Celkem s osmi mrtvými z bombového útoku v Oslu má vrah na svědomí celkem 77 lidských životů. Sto deset dalších lidí zranil, polovinu velmi vážně; mnohé jeho oběti se s následky svých zranění budou potýkat do konce života. Nejmladší z obětí bylo pouhých 14 let.

On this day:
22 July

2011 Norway is the victim of twin terror attacks, the first a bomb blast targeting government buildings in central Oslo, second a massacre at a youth camp on island of Utøya
.
.
.#Norway #terrorist #attack #bomb #Oslo #Utoya #History #onthisday pic.twitter.com/zezLFnlzo9

— Alexander Smutko (@smutkoalex) July 22, 2020

Z těch, kteří vrahovi tehdy zkřížili cestu, Breivik ušetřil jen 11letého chlapce. Události otřásly celým světem, Norové se z nich ale dodnes nevzpamatovali. Oběti a děti, které hrůzný útok přežily, byly z celé země. Říká se, že každý čtvrtý Nor osobně zná někoho, koho se masakr dotkl. Na soudní proces s teroristou proto netrpělivě čekal celý svět. Začal 16. dubna 2012 a už v srpnu téhož roku byl verdikt jasný: Breivik si odsedí maximální trest 21 let v zařízení s maximální ostrahou a s možností tento trest prodloužit, pokud bude i po jeho uplynutí shledán nebezpečným pro společnost.

Od vynesení rozsudku se o Breivika média zajímala hned několikrát; v roce 2015 zažaloval norský stát za porušování lidských práv; když pak přišel do soudní síně, pozdravil nacistickým pozdravem. Soud rozhodl v jeho prospěch, což vyvolalo obrovské kontroverze ve světě. Norské vězení je totiž velmi luxusní, Breivik v něm má například přístup do tělocvičny a může hrát počítačové hry. Norsko se odvolalo a odvolací soud rozhodnutí prvního soudu zvrátil. Toto nové rozhodnutí pak ještě potvrdil evropský soud pro lidská práva v roce 2018.

Video, které jste mohli minout: Masový vrah Breivik si stěžuje na porušování svých lidských práv. Vadí mu izolace i cenzura