Potvrzeno: Drogy a alkohol z vás kreativního génia neudělají. Klíč k úspěchu je úplně jinde
Umělci v časech tvůrčí krize sahají po ledasčem, o čem věří, že může jejich kreativitě pomoct. Dokáže je nejnovější vědecký výzkum nasměrovat správným směrem?
Stavy navozené drogami umělci považují za inspirující už od dávných dob a tenhle názor je populární i v současnosti. Třeba takový Harry Styles se ani trochu netají tím, že když pracoval na svém albu Fine Line, pojídal u toho lysohlávky. „Vytvářet tu nahrávku pak bylo jako… Já jsem se cítil… o tolik veselejší,“ svěřil se. Nejnovější výzkum Stylese (a další drogám a alkoholu nakloněné umělce) ale zřejmě zklame. Všeobecné přesvědčení že tyhle nebezpečné, ba mnohdy zakázané látky odemykají dveře kreativity, totiž není pravdivé.
Jen si myslí, že toho zvládnou víc
„Pro kreativitu jejich užívání doslova nic nedělá. Lidé z něj nijak nebenefitují, zkrátka to nemá efekt,“ uvedl Paul Hanel z essexské katedry psychologie. „A mimochodem, slýcháme sice o tom, jak byli někteří po užití alkoholu či drog umělecky plodní, ale zapomínáme na ty ostatní případy, kdy šla kreativita až k nule, neboť umělec takzvaně odpadl.“ Odborníci z University of Essex a Humboldtovy univerzity v Berlíně k tomuhle závěru došli poté, co zkoumali stovky různých studií.
Mohlo by vás zajímat: Kokainový medvěd: Šelma, která snědla přes 30 kilo drog, se proslavila jako Pablo EscoBear
Provedli i vlastní výzkum, během nějž zpovídali kreativní lidi užívající psylocybin, tedy látku, již obsahují právě lysohlávky. A přišli na to, že tito umělci byli sice skálopevně přesvědčení, že jim droga pomohla, ve skutečnosti toho po jejím užití dokázali udělat daleko méně.
„Nápady, jež měli, se navíc později mnohdy ukázaly jako nepoužitelné,“ tvrdí Jennifer Haas, spoluautorka výzkumu. „A vezmeme-li v úvahu i množství nežádoucích účinků užívání drog, bylo by skutečně nezodpovědné jakkoli jejich konzumaci za tímto účelem doporučovat.“
Meditace, cestování, kultura
To Hanel sice uznává, že některé výjevy zažité takzvaně „na tripu“ se mohou stát zajímavým základem některých uměleckých děl, například maleb, role halucinogenů na tvůrčí činnost se ale podle něj zkrátka příliš romantizuje a realita bývá jiná.
Přečtěte si také: Muž spolykal 40 000 pilulek extáze. Reakci jeho mozku nechápou ani vědci
Podle toho, co během výzkumu zjistil, pravé kreativitě prý prospívá nejvíc něco zcela jiného: duševní klid a pohoda. Jako velice přínosné se ukázaly meditace, různé uvolňovací tréninkové techniky, třeba brainwriting, a cestování za poznáním i kulturou.
Zdroj: Psychology of Aesthetics, Creativity and the Arts