Nejvyráběnější spojenecký bombardér tvořil syn Hitlerova obdivovatele. Létali na něm i Češi

Ford u Edisona

Neshody a jiné Henryho priority způsobily, že v šestnácti letech odešel z domu a zamířil do Detroitu. Jako pomocná síla nastoupil do společností James Flower & Bros a Detroit Dry Dock a postupně získal výuční list jako zámečník.

Bohaté pracovní zkušenosti získal nejprve ve firmě Westinghouse, kde působil jako opravář parních strojů, a v roce 1891 nastoupil do konkurenční společnosti Thomase Alvy Edisona. Postupně se vypracoval do pozice hlavního inženýra. Stále ale cítil, že to není ono. Volný čas věnoval svým experimentům s benzínovými motory a snažil se postavit vlastní automobil. Úspěšné testování nového stroje proběhlo v roce 1896. O jeho práci se začala zajímat nejen veřejnost, ale i řada investorů, kteří v roce 1899 stáli i za vznikem jeho první automobilové firmy Detroit Automobile Company. Ta však neměla dlouhého trvání a záhy ukončila svou činnost.

Ford Motor Company startuje

Významné okamžiky ve Fordově životě přišly v roce 1903. Narodil se mu syn Edsel a společně s dalšími společníky založil firmu Ford Motor Company se vstupním kapitálem pouhých 28 000 USD. Přesto dokázali za první rok existence společnosti vyrobit dnes jen těžko uvěřitelných 1 700 automobilů. Své snahy soustředili i na závodní prototypy, s nimiž získali věhlas a vítězství v automobilových závodech. Jako svůj podnikatelský cíl si Henry Ford stanovil vývoj levného vozu, který bude dostupný pro každého a nebude privilegiem pro hrstku bohatých lidí:

„Postavím auto pro masy. Bude dost velké pro rodinu, ale také dost malé na to, aby s ním jeden člověk mohl jezdit a starat se o něj. Bude vyrobeno z nejlepších materiálů, nejlepšími zaměstnanci, s nejjednodušší konstrukcí, kterou je moderní inženýrství schopno vymyslet. Ale bude tak levné, že každý člověk pracující za dobrý plat bude vlastnit jedno – a užívat si se svou rodinou mnoho hodin radosti pod božím širým nebem.“

Čtěte také: Hitler mohl mít luxusní tank, který předběhl dobu. Jeho náhrada už byla průšvihem

Vývojem levného vozu strávil několik měsíců a konečně v letech 1906 až 1908 začaly z výrobních linek vyjíždět dnes již legendární modely Ford N a Ford T. Jejich cena byla i na tu dobu všeobecně přijatelných 825 USD a Henry Ford splnil svůj hlavní podnikatelský plán. Do konce roku 1908 totiž prodal přes 1 000 kusů modelu Ford T.

Henry Ford – inovátor a zodpovědný zaměstnavatel

Již od samého začátku budování své úspěšné firmy pracoval Henry Ford se svou vlastní, vpravdě geniální koncepcí, která vycházela z jednoduchého předpokladu: „Průmyslová výroba může být úspěšná tehdy, když se podaří najít způsob, jak levně vyrábět něco, co každý potřebuje.“

Zájem o vozy z dílny Henryho Forda byl ohromný. Nezbylo tedy než zřídit další výrobní závod Highland Park. Zaměstnanci Henryho Forda navrhli zavedení tzv. pásové výroby, která do té doby principiálně úspěšně fungovala např. na jatkách. Pohyblivý pás byl dokončen v roce 1913 a již o rok později bylo prodáno 250 000 kusů aut.

Čtěte také: Nepovedených atentátů na Hitlera bylo 42. Soustavně ho zachraňovaly neskutečné náhody

Výrobní a obchodní úspěch Fordovy značky mu umožnil zvýšit plat svých dělníků na dvojnásobek toho, co bylo v té době běžné. Denně jim vyplácel 5 USD s tím, že zároveň zkrátil pracovní dobu z původních devíti hodin na osm. Přišel totiž na to, že je z dlouhodobé perspektivy výhodnější budovat stabilní tým zaměstnanců než neustále zaučovat nové nádeníky a sezonní pracovníky. Další do té doby nevídanou novinkou bylo zřízení jakéhosi „sociální odboru“, který dohlížel na to, aby jeho dělníci nebyli např. závislí na alkoholu nebo na hazardních hrách. Pokud pracovník vyhověl stanoveným kritériím, mohl čerpat z celé řady bonusů, jako byly např. příspěvky na zdravotní péči, sport, kulturu nebo speciální prémie. Pro většinu jeho zaměstnanců tak bylo „ctí“ u něj pracovat a zaměstnání v jeho výrobních závodech se stalo snem mnoha Američanů.

Stín Adolfa Hitlera a smrt geniálního podnikatele

Henry Ford byl nejen úspěšným podnikatelem a výrobcem automobilů, ale zároveň byl i aktivním občanem, který se zajímal o politiku. Z dnešního pohledu odsuzování všech totalitních a nesnášenlivých režimů bychom mu mohli vyčítat napojení a spolupráci s nacistickým Německem. Podle všeho mu byly blízké myšlenky antisemitismu, které pomáhal šířit ve svých novinách Dearborn Independent. Je autorem kontroverzní knihy s názvem Mezinárodní Žid: Světový problém, jež vyšla již ve dvacátých letech minulého století. Prostřednictvím své německé pobočky Ford Werke AB dodával německé armádě nákladní vozy a v civilním prodeji se objevila i upravená verze Fordu T. Dá se předpokládat, že jeho obdiv k říšskému vůdci Adolfu Hitlerovi nebyl předstíraný. Udává se, že mu každý rok posílal k narozeninám finanční dar ve výši 50 000 USD. Zlí jazykové navíc tvrdí, že nacistické straně NSDAP věnoval celý roční výdělek své filiálky v Německu.

Na začátku roku 1941 převzal vedení firmy Ford Motor Company jeho syn Edsel. Od tohoto okamžiku se společnost plně zapojila do výroby automobilů a další válečné výzbroje a výstroje, včetně výroby částí spojeneckých bombardérů B-24 Liberator, na němž létali i příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF a který byl nejvyráběnějším bombardérem v historii. Na konci roku 1944 umožňovala kapacita výrobního závodu vyrobit až 650 těchto bombardérů měsíčně.

Henry Martin Ford zemřel 7. dubna 1947 na mozkovou příhodu. I když bychom mu mohli vyčítat sympatie k nacistické ideologii, navždy zůstane jeho jméno spojené s inovacemi v průmyslové výrobě a péčí o zaměstnance. Jako první v historii zavedl do automobilového průmyslu vysoce výkonnou pásovou výrobu a vybudoval jednu z největších a nejúspěšnějších automobilek na světě. Přišel také s úplně novým pohledem na prodejní strategie, marketing a management: „Kdybych měl posledních pět dolarů, tak tři z nich věnuji na reklamu.“

Zdroj: Encyclopedia Britannica