První benzínové auto výrazně předběhlo dobu. Jaký mělo motor?
Kočár bez koní poháněný benzínem v roce 1886 konečně přestal být snem. Poděkovat za to můžeme Karlu Benzovi.
Sny a úspěchy Karla Benze
Karla Benze, který se narodil 25. listopadu 1844 v Karlsruhe, známe dnes hlavně jako automobilového konstruktéra, který sestrojil první benzínový automobil na světě. Jako vynálezce a inovátor toho ale má na svém kontě mnohem víc.
Karl Benz pracoval v mládí jako mechanik a během zaměstnání studoval. První firma, kterou založil se svým společníkem v roce 1871, se zabývala prodejem materiálu pro stavbu strojů. Hlavním zájmem Karla Benze však byly motory a snaha o zdokonalení konstrukce spalovacího motoru. První patent obdržel v roce 1879 a v roce 1883 založil firmu Benz & Cie, jejíž hlavní náplní byla výroba průmyslových motorů. Firma Benz & Cie se později přetransformovala ve známější společnost Mercedes-Benz.
Velkým konstruktérským i podnikatelským snem Karla Benze bylo sestrojit prakticky využitelný automobil. Sen se mu splnil a kromě auta, na něž získal patent 29. ledna 1886, vymyslel celou řadu i jiných užitečný věcí, mezi něž můžeme zařadit např. domácí telefon nebo lis na stlačování balíků tabáku. Karl Benz zemřel 4. dubna 1929. Jeho odkaz a zásluhy byly posmrtně oceněny v roce 1955 medailí Rudolfa Diesela. V roce 1984 byl uveden i do Automobilové síně slávy.
Benzova tříkolka – první auto s benzínovým motorem na světě
Dnes si připomínáme výročí udělení patentu na výrobu prvního benzínového automobilu na světě. Benz Patent-Motorwagen Nummer 1 nebo, chcete-li, např. Benzova tříkolka č. 1 spatřila světlo světa již v roce 1885. Nicméně patent získal Karl Benz právě 29. ledna 1886 a do patentové knihy byl zapsán jeho vynález jako Deutsches Reichspatent č. 37435. Veřejnosti byl vůz poprvé oficiálně představen v červnu 1886 v Mannheimu.
V konstrukci tohoto tříkolového stroje Benz v mnohém předběhl dobu a použil celou řadu prvků typických pro současná auta jako například již zmíněný benzínový motor, elektrické zapalování, karburátor, vodní chladič a podvozek.
Pohon vozu zajišťoval jednoválcový čtyřtaktní zážehový motor o objemu 0,954 litru se spotřebou kolem 10 l na 100 km. Jako palivo použil ligroin, který byl běžně dostupný v lékárnách a používal se jako čistič na skvrny. Ve své době se jednalo o extrémně lehký motor s váhou kolem 100 kg. Kliková skříň motoru byla otevřená a měla odkapávací olejový systém. Stabilizaci motoru zajišťoval velký horizontální setrvačník. Směs pohonné hmoty a vzduchu se připravovala v karburátoru, který obsahoval nádobu na 1,5 litru paliva a byl řízen šoupátkem umožňujícím regulaci otáček a tím výkon motoru. Jeden z největších technických problémů, které musel Benz vyřešit, se týkal velmi malé kapacity tehdejších baterií a tím i problémům se zapalováním. Pro zvýšení napětí v baterii použil Benz indukční cívku a vyvinul svou vlastní zapalovací svíčku. Její kvalita a účinnost se vyrovnala komerčně prodávaným svíčkám z třicátých let minulého století. Svým způsobem tak opět předběhl dobu.
Konstrukce vozu odpovídala tříkolovému velocipédu. Zadní kola poháněly dva ploché řetězy vedené od klikové hřídele. Jeden kotouč na hřídeli předlohy sloužil pro záběr a druhý pro volnoběh. Historicky první automobil měl pouze jeden rychlostní stupeň v podobě pevně instalovaného disku a integrovaného diferenciálu. Při jízdě nebylo možné „zařadit“ zpátečku. K brzdění se používala páka napojená na hřídelní řemenici.
Karl Benz stál na samém počátku výroby osobních i nákladních automobilů a nesmazatelně se tak zapsal do dějin.
Zdroj: Mercedes-Benz Group