Slavný sovětský kosmonaut skončil uškvařený na uhel. Poslechněte si jeho ledově klidná poslední slova
Na jaře roku 1967 se Sověti rozhodli vyslat do vesmíru úplně novou kosmickou loď pojmenovanou Sojuz-1. Loď odstartovala 23. dubna 1967 s jedním kosmonautem na palubě. Byl jím veterán kosmických letů a přítel Jurije Gagarina plukovník Vladimir Komarov.
„Jak se cítíš, jak je?“ ptá se Komarova krátce po startu řídící středisko. „Cítím se dobře, všechno v pořádku,“ odpovídá s neskrývanou radostí v hlase kosmonaut. O několik minut později už ale jeho adrenalinem sycené nadšení ochladlo. Sojuzu-1 se nepodařilo vysunout jeden ze dvou solárních panelů a loď vzápětí začala mít vážné potíže s energií.
Vladimir Komarov patřil ke skupině prvních sovětských kosmonautů Zdroj: Getty Images
Loď Sojuz-1 se hned po startu potýkala s mnoha potížemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Pohřeb Vladimira Komarova Zdroj: profimedia.cz
Komarov má v Moskvě bustu Zdroj: profimedia.cz
Apollo 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Velitel Grissom nebyl se stavem lodi spokojen Zdroj: Getty Images
Vladimir Komarov patřil ke skupině prvních sovětských kosmonautů Zdroj: Getty Images
Loď Sojuz-1 se hned po startu potýkala s mnoha potížemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Pohřeb Vladimira Komarova Zdroj: profimedia.cz
Komarov má v Moskvě bustu Zdroj: profimedia.cz
Apollo 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Velitel Grissom nebyl se stavem lodi spokojen Zdroj: Getty Images
Tragické přistání ve stepi
Nezůstalo ale jen u toho – na nové a dosud v provozu nevyzkoušené lodi nefungovalo téměř nic. Podle dokumentu Kosmické katastrofy, který můžete vidět v pondělí večer na Prima ZOOM, se Komarov marně snažil stabilizovat rotující Sojuz a jeho situace se zhoršovala. „Všichni ti tady vzkazují, abys hlouběji dýchal,“ poradilo kosmonautovi bezradné pozemní středisko.
Mezitím senzory zjistily, že loď spotřebovala příliš mnoho paliva a původní cíl mise, jímž bylo spojení dvou lodí na oběžné dráze, mizí v nenávratnu. Teď bylo nutné dostat Komarova bezpečně zpět na zem. „Nedělejte si starosti, všechno je v pořádku,“ hlásil Komarov, jehož jediným úkolem po pouhých několika obletech kolem Země bylo dostat se dolů živý.
To se ale ukázalo jako nadlidský úkol. Po oddělení od nefunkční lodi se přistávací modul řítil směrem k jihoruské stepi. Hlavní padák se ale neotevřel a při pokusu uvolnit záložní padák se oba padáky do sebe zamotaly. Kabina dopadla do orenburské stepi rychlostí 35 m/s a po nárazu se změnila v ohnivou kouli. Z pohledného kosmonauta objevil záchranný tým na místě neštěstí jen nevzhledný škvarek. Komarov se tak stal vůbec první obětí pilotovaných letů do vesmíru.
Loď ohrozila životy tří dalších kosmonautů
Smrt jednoho z prvních sovětských kosmonautů byla důsledkem řetězu událostí, jež rámovalo sovětsko-americké soupeření v dobývání vesmíru. V lednu 1967 utrpěl americký vesmírný program citelnou ránu, když při nácviku letu na Měsíc shořeli v kabině lodi Apollo 1 tři astronauti. USA tak umožnily Sovětům předvést, co dokážou oni.
Trumfem v rukou Moskvy byla nová loď Sojuz-1, která ale zdaleka nebyla dokončená. Všechny předchozí bezpilotní starty ukázaly nejméně 200 závad, na jejichž odstranění ale nebyl čas, protože vedení SSSR v čele s Leonidem Brežněvem tlačilo na rychlou akci.
V Moskvě proto naplánovali velké vesmírné divadlo. Sojuz-1 se měl na oběžné drze spojit s další lodí, která měla odstartovat den poté se třemi kosmonauty na palubě. Ti by přešli ve skafandrech do Sojuzu-1 a spojená posádka by pak společně přistála na Zemi. Po neúspěchu Komarovova letu ale už druhá loď nestartovala, což nejspíš trojici kosmonautů zachránilo život.
ZDROJ: Space Safety Magazine
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
