První Američan ve vesmíru trumfl Gagarina a naštval Moskvu. Podívejte se na jeho let

Let Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru, byl obrovským rizikem. Ještě 5. května 1961 ráno poradci přemlouvali prezidenta Johna F. Kennedyho, aby povolení ke startu zvážil. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin pouhých 23 dnů předtím absolvoval první úspěšný oblet Země a jakýkoliv neúspěch Američanů by byl pro USA mezinárodní pohromou.

Kennedy nakonec rozhodl, že ke startu dojde a loď Mercury usazená na špici nosné rakety Redstone zamířila ze startovací rampy LC-5 na vojenské základně na floridském Mysu Canaveral do vesmíru. Podle Moskvy ale nešlo o vesmírný let v pravém slova smyslu – 37letý Shepard se během suborbitálního letu dostal „jen“ do výšky 187,5 km a po 15 minutách a 22 sekundách bezpečně přistál i s kabinou pojmenovanou Freedom 7 v Atlantském oceánu.

Mise ale byla pro Američany obrovským úspěchem. Navíc podle Mezinárodní letecké federace (FAI) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země, případně jiného vesmírného tělesa, což Shepardův let splnil. Na druhou stranu FAI obdobně zpochybňovala regulérnost prvenství Jurije Gagarina z 12. dubna téhož roku. Podle pravidel FAI měl kosmonaut v lodi zůstat po celou dobu letu, jenže Gagarin vyskočil vysoko nad zemí a přistál pomocí padáku.

Snídaně astronautů

Shepard před startem posnídal steak s vejci, tousty, kávu a pomerančový džus, což se později stalo tradicí pro všechny další americké astronauty. Let proběhl bez obtíží – tedy pokud nepovažujeme přetížení 6,3g při během startovní a celých 10,6g během přistávací fáze za normální. Podle tvůrců dokumentu Honba za Měsícem měl úspěšný let Alana Sheparda zásadní vliv na americký vesmírný program.

Na rozdíl od Gagarina, který svou loď Vostok-1 nemohl ovládat, prověřil Shepard i manuální řízení Freedom 7. Před sestupem pak bylo nutné loď otočit, aby klesala tepelným štítem napřed. Celkem se svou lodí překonal vzdálenost 487 km, přičemž letěl nejvyšší rychlostí 2,3 km/s. Alan Shepard se podíval do vesmíru ještě na začátku roku 1971, kdy jako člen posádky Apollo 14 přistál na povrchu Měsíce.

ZDROJ: Smithsonian Magazine / Encyclopedia Britannica

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom