Ruský kosmonaut vyfotil na ISS záhadný vesmírný jev. Vědci si s ním lámou hlavu
Námraza, kterou kosmonaut Sergej Korsakov zachytil na fotografii, má dokonalý kruhový tvar a připomíná pustý zamrzlý měsíc. A co je nejdůležitější, nikdo neví, jak obrazec vznikl.
Kosmonaut Sergej Korsakov pořídil dechberoucí fotografii ledové formace, která se vytvořila na okénku vesmírné stanice ISS. Možná si řeknete, že na zamrzlém okně není nic úchvatného, natož dechberoucího, ale uvědomte si, že se led zformoval v nulové gravitaci a jde pravděpodobně o první podobnou fotku, která kdy vznikla. Odborníci si dokonce lámou hlavu nad tím, jak k něčemu takovému vůbec došlo a neumí si zatím příliš přesvědčivě vysvětlit, proč má led takový tvar.
Space frostwork on @Space_Station window#ISS pic.twitter.com/dOXimzkOmn
— Serg.Korsakov (@SergKorsakov) May 23, 2022
Fotografii sdílel Korsakov na svém Twitteru a Telegramu koncem května 2022. Uvedl, že ledové krystalky zůstaly v zachyceném tvaru na okně po dobu delší než jeden den a i po jejich roztátí zůstává na okénku kondenzační obrazec. Nic dalšího ovšem k fotografii nepřidal a odborné magazíny se začaly ptát příslušných organizací, jak by tento jev vysvětlily.
Osloveni byli členové ISS, NASA i Evropské kosmické agentury, ovšem všichni jednohlasně odpověděli, že námraza vznikla na okénku v ruské části stanice a je tudíž nutné kontaktovat Roskosmos. S ním ale vzhledem k válce na Ukrajině „nikdo nemluví“, a tak led na okénku zůstává i nadále záhadou.
Nevyřešená záhada
Bez bližších okolností a kontextu můžeme pouze konstatovat, že okénka na ISS jsou tvořena několika panely, které jsou od sebe odděleny vzduchem i vakuem. Námraza tudíž může být v kterékoliv vrstvě, včetně vnitřní přímo ve stanici. To by v ní ovšem musela povážlivě klesnout teplota, a toho by si nepochybně někdo všiml. Zajímavý je i tvar, který podle některých závěrů mohl vzniknout i dýcháním kosmonauta na okno, ovšem na to je kružnice až příliš pravidelná. „Zdá se, že nejvíce ledu je na okrajích kruhu – to naznačuje, že mechanismus tvorby působí ze všech stran stejně, dosáhne prahu formace ledu na okraji kruhu a pak se veškerá vodní pára vyčerpá, než se dostane do středu,“ uvedl glaciolog z Liverpoolské univerzity James Lea jedno z možných vysvětlení.
Kruhový tvar by tedy mohl být výsledkem teplotního gradientu ve skle, ovšem bez znalosti přesných vlastností jednotlivých vrstev není možné záhadu přesně vysvětlit. Přesto je tvorba ledových krystalků v mikrogravitaci aktivní oblastí výzkumu a vědci už zjistili, že ve vesmíru mohou vznikat právě takové velmi symetrické obrazce, což je s největší pravděpodobností i výsledek Korsakovovy námrazy.
Zdroj: IFL Science