Nejvýraznější vrah naší planety: Jak jediný vynálezce vyšlapal cestu k vyhlazení lidstva

O jméně Thomas Midgley Jr. jste nejspíš dodnes neslyšeli. Tento inženýr a chemik má na kontě více než stovku patentů, několik z nich však ovlivnilo dějiny tak zásadním – a negativním – způsobem, že časopis Time zařadil hned dva z nich do nelichotivého žebříčku 50 nejhorších vynálezů všech dob. Konkrétně se to týká olovnatého benzínu a chlor-fluorovaných uhlovodíků, kam patří především freony. Podívejme se, v čem tyto vynálezy přisoudily Midgleymu status člověka, který negativně ovlivnil zemskou atmosféru víc než kterýkoli jiný organismus v dějinách.

Čtěte také: Zničit Zemi a Sluneční soustavu by dokázala jediná planeta. Nová simulace odhalila křehkost vesmíru

Olovo a freony

Ve 20. letech se Midgley snažil vyřešit problém tzv. klepání, s nímž si spousta automobilových techniků nevěděla rady. Tehdejší spalovací motory totiž trpěly na rázové vlny vznikající v důsledku nevyrovnaného mísení vzduchu s palivem uvnitř spalovací komory. To mohlo poškodit motor, zároveň se tak snižovala i účinnost paliva. Midgley a jeho tým vyzkoušeli do paliva přidat olovo, a to navzdory tomu, že tento prvek je už od antiky znám pro své jedovaté účinky.

Experiment se vydařil, olovo se proti klepání skutečně osvědčilo. Látka známá jako tetraethylolovo se prezentovala jako ethyl, aby zmínky o olovu neškodily marketingu. Podobně přitom fungovaly látky na bázi obyčejného ethanolu (alkoholu), jež však pro automobilky nebyly tak lukrativní. Přestože se sám Midgley a desítky dalších zaměstnanců automobilky postupně otrávili (a někteří i zemřeli), trvalo desítky let, než se nezvratně prokázal zásadně toxický vliv olovnatých benzínů na životní prostředí.

Počátkem 30. let začal Midgley pracovat na chladicí látce pro domácí využití. Halogenderiváty uhlovodíků (známé v zámoří pod zkratkou CFC) se pro komerční použití nazývaly freony. Možnosti jejich využití jsou poměrně široké – od hnacího média ve sprejích přes hasicí prostředky až po izolanty v ledničkách a dalších chladicích zařízeních. Midgley tedy zadání opět splnil, dokonce na jedné tiskové konferenci před novináři sám freony vdechoval, aby dokázal jejich neškodnost pro lidský organismus. Přestože freony nejsou (na rozdíl od olovnatého benzínu) nebezpečné pro člověka přímo, po vstupu do atmosféry uvolňují chlor ničící ozonovou vrstvu.

Čtěte více: Země vymírá stokrát rychleji než v minulosti. Kolik nových planet potřebujeme najít?

Děsivý odkaz

Midgley se narodil v roce 1889 do rodiny vynálezců, například jeho otec se zabýval zdokonalováním automobilových pneumatik. Vystudoval inženýrství na známé Cornell University a od roku 1916 pracoval v General Motors na různých zdokonaleních. Než Midgley v roce 1944 zemřel, obdržel řadu ocenění za svou vědeckou práci. Poslední léta jeho života byla poznamenána zdravotními problémy, jež se mu staly osudnými. V důsledku obrny byl upoután na lůžko, z něhož se mohl zvednout jen pomocí propracovaného systému kladek a lan; jednou se však do zařízení zamotal a uškrtil se.

Označení zmíněné na konci prvního odstavce článku má na svědomí environmentální historik J. R. McNeill a jedná se o vcelku trefnou charakterizaci Midgleyho působení. Používání olovnatého benzínu vedlo k uvolnění velkého množství olova do atmosféry, což souvisí s řadou problémů na úrovni jedince (neurologická poškození) i celé společnosti (zvýšená kriminalita ve městech zasaženějších znečištěním). Proto se od 70. let začalo od olovnatého benzínu ustupovat, přesto ho v některých zemích (především na Blízkém východě) stále najdeme. Stejně tak i freony se během 80. a 90. let dočkaly výrazné regulace. Oba Midgleyho zásadní vynálezy se tedy postupem času ukázaly jako extrémně nebezpečné pro lidstvo a možná během pouhých pár desítek stačily na naší planetě napáchat nenapravitelné škody.

Zdroj: TIME