Globální oteplování je horší, než jsme si mysleli. Doposud mělo záludné maskování

Na základě satelitních a pozemních měření klimatologové zjistili, že od poloviny 19. století panují na Zemi stále bouřlivější větry. Ty rychleji zanášejí prach a písek z pouští do ovzduší, což následně dokazuje množství půdního prachu v ledových jádrech, oceánských sedimentech či rašeliništích. Hladina minerálního prachu v atmosféře měla od roku 1850 vzrůst přibližně o 55 procent a částečně lidstvu pomáhat s globálním oteplováním. Nová zjištění, za kterými stojí atmosférický fyzik Jasper Kok z Kalifornské univerzity v Los Angeles, ovšem důrazně varují, že klimatické modely neberou tuto záležitost v potaz, a pokud by se množství prachu v atmosféře snížilo, dopad oteplování bude rázem vyšší.

We show that dust probably net cools the climate, that dust has increased by ~50% since the 1850s. This dust increase and the resulting cooling is not included in climate models. pic.twitter.com/F3yiuMmleg

— Jasper Kok (@DustyClimate) January 17, 2023

Prachové částice v atmosféře rozptylují sluneční světlo zpět do vesmíru, případně narušují mraky ve velkých výškách, kde by jinak mohly působit jako přikrývka zadržující stoupající teplejších vzduch, takže mají ochlazující účinek. Podle Koka ale v podstatě jen maskují skutečný rozsah současné dodatečné tepelné energie nacházející se v naší atmosféře a působí velmi zrádně. Důvodem je fakt, že momentálně neexistují žádné kvalitní studie, které by se zabývaly budoucím vývojem prachových částic, a není tudíž jednoduché říci, zda se množství bude výhledově měnit, případně jakým způsobem.

Přehlížený faktor

Co vyčíslit podle Koka lze, je přímý dopad aktuálního množství prachových částic na oteplování. Údajně jej snižuje přibližně o desetinu stupně, což se sice může zdát jako zanedbatelné číslo, ale i tak by mělo být podle zmiňovaného fyzika bráno v potaz. Kok přiznává, že zvýšený výskyt prachu nezpůsobuje velké ochlazení, ale samotné skleníkové plyny bez dalších přehlížených vlivů by mohly ve výsledku způsobit ještě větší oteplení klimatu, než jak se momentálně předpokládá. Prach v atmosféře přitom člověk rovněž výrazně ovlivňuje například tím, jak využívá půdu, takže změny mohou být v delším horizontu značné, ale nelze je bez dalších studií předvídat.

„Přidáním nárůstu pouštního prachu, který tvoří více než polovinu hmotnosti pevných částic v atmosféře, můžeme zvýšit přesnost předpovědí klimatických modelů,“ vysvětluje Kok a nabádá k tomu, aby tak klimatologové učinili. Výsledkem mají být lepší předpovědi a podklady pro další rozhodování o tom, jak zmírnit klimatické změny nebo se jim vhodněji přizpůsobit.

Zdroj: Science Alert, UCLA