Proč je vybavení vojáků těžší než dříve? Už skoro tisíc let jen přibývá

Bagáž v průběhu času

Ačkoliv jsou dnes vojáci stále více chráněni, tyto možnosti nejsou „zadarmo“. Za posledních tisíc let se vybavení válečníků nápadně navýšilo. Pár let nazpět to dokumentoval i fotograf Thom Atkinson. Ten sesumíroval vybavení britských bojovníků od bitvy z Hastingsu z roku 1066 přes napoleonské války a zákopy první světové až po vojáky nasazené v Afghánistánu. Jejich vybavení je již zhruba ekvivalentní tomu americkému. Srovnání postupného vývoje se nám bude hodit později pro pochopení současného přetížení vojáků.

Bitvy minulosti

Skoro milénium nazpět toho armády sebou do bitev příliš mnoho nenosily. Paradoxem středověkého válečníka je skutečnost, že na bitvy docházelo relativně méně často než dnes. Krutý středověk si samozřejmě daň v podobě násilí vybral jinak, typicky na civilní populaci, od níž si armády braly potřebné suroviny bez ptaní. Přesto platí, že moderní profesionální voják je (na ostré misi) daleko častěji v bojovém nasazení než byl průměrný bojovník před tisíci lety.

Vyšší soběstačnost vojsk v průběhu času nutně navýšila zatížení pěšáka – vyšší soběstačnost byla přitom pro navýšení bojujících počtů nezbytná. Nelze riskovat milionové armády doufajíce, že si vojáci na dobytém území nachytají dost slepic. Krom toho také leccos změnil střelný prach. Pomineme-li bojovníky v plné zbroji, většina válečníků ve středověku byla poměrně lehce oděna, což jim zajišťovalo značnou mobilitu. Nikoliv těžké meče, ale kopí a luky tvořily páteř výzbroje. Střelný prach to změnil.

Čtěte také: Jak získat zbrojní průkaz? Není drahý, některé zbraně jsou zcela zakázané

Pušky v zásadě nejsou nic jiného než komory pro kontrolovanou explozi, a to s sebou nese i navýšení hmotnosti kvůli potřebě směřování oné exploze do energie projektilu, nikoliv všude okolo. Čím více se palné zbraně zrychlily, tím více také z fyzikálních principů nabíraly na hmotnosti. K tomu bylo třeba nést s sebou i munici. V éře bitvy na Sommě se krom toho přidala nová ohrožení v podobě chemické války, později dalších konfliktů. Posledním výstřelkem uplynulých dekád je pak zvyšování balistické ochrany. Výcvik jednoho moderního vojáka stojí značné sumy, které s sebou nesou i vyšší ochranu investic.

Přetížený bojovník

Vzdor všem pokrokům v technice nebo materiálech odlehčujících celkovou bagáž tak není divu, že je dnešní voják oproti svým kolegům z minulosti zřejmě nejvíce zatížený v historii.

Možná se však alespoň trochu blýská na lepší časy. Server Military.com nedávno s odvoláním na plány americké armády oznámil, že vojáci plánují zavedení nové balistické vesty, která by při zachování ochrany byla o 20 procent lehčí než dosavadní design. Vesta jménem Modular Scalable Vest váží něco málo přes 11 kg, tedy zhruba o 2,5 kg méně než dnešní ochrana. Dosavadní pilotní nasazení v jedné z brigád v Afghánistánu se dočkalo pozitivních ohlasů, vojáci si tehdy pochvalovali nejen nižší hmotnost, ale především menší tloušťku, která přispěla k jejich obratnosti.

Otázkou samozřejmě je, jaký efekt bude snížení hmotnosti mít. Redukce toho, co s sebou vojáci skutečně ponesou do boje, je totiž po praktické stránce spíše méně pravděpodobná. Namísto toho lze očekávat spíše scénář, v němž vojáci dostanou naloženo více munice nebo jiného vybavení ekvivalentního vůči tomu, o co se jejich vesty zlehčí.

Čtěte také: Ozbrojený muž vlezl do místnosti s magnetickou rezonancí. Následky pro něj byly strašlivé

Nic není zadarmo – ani snížení váhy

Dosavadní trend popsaný nejen v průběhu 20. století, ale i v předešlém vývoji vojenského vybavení, je přitom paradoxní – armády vždy usilovaly o to, aby se vybavení vojáků zlehčovalo. Dnešní helmy například nabízejí vyšší ochranu oproti helmám z minulosti, které vážily stejně. Technologický pokrok ale zajistil, že vojáci nakonec stejně dostali naloženo více novinek. Na jednu stranu se tak například zbavili těžkých sečných a bodných zbraní výměnou za jednu pušku, ale na straně druhé museli s sebou začít nosit munici. Na obzoru je i nutnost nosit více baterií, elektroniky, rušiček nebo dronů...

Změnit by to v budoucnu mohly snad jen robotické exoskeletony, které posílí přirozené pohyby těla. První udělátka tohoto druhu již jsou zaváděna do reálné výroby několika automobilkami Ford. Po pilotním programu Ford oznámil, že budou dělníci vybavení exoskeletony rozšířeni na vícero závodů. Bohužel pro vojáky bude nasazení podobné technologie v praxi ještě dlouho bránit nedostatečná kapacita baterií. Snad se po roce 2030 s očekávaným příchodem fyzikálních baterií situace změní – dost možná ale budou muset vojáci trénovat pro situace, kdy jim dojdou baterky.

Ani nová technologie tak nutně neslibuje, že jim bude zátěže v součtu ubráno. Spíše naopak...

Zdroj: Boston University / CNAS