Od 300 000 mrtvých k bitvě o Mogadišu: Pravda za válečnou klasikou Černý jestřáb sestřelen

Reakce světa na sebe nedala dlouho čekat. V dubnu 1992 vyslala OSN do Somálska vojenskou misi, která měla dohlížet na distribuci potravin a chránit bezpečnost humanitárních pracovníků. Modré přilby ale nemohly používat zbraně a jejich vliv na soupeřící klany byl mizivý. Kamiony, letadla a lodě s potravinami se tak staly terčem útoků klanových vůdců, kteří z mezinárodní potravinové pomoci vytvořili další nástroj teroru.

Chmurné vyhlídky

Tehdejší generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí logicky s každým ubíhajícím měsícem cítil, že se mírová mise míjí účinkem. Podle článku VII Charty OSN bylo teoreticky možné „v zájmu udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti nasadit vzdušné, námořní a letecké síly“, v praxi to ale bylo dost obtížné.

Somálsko je s rozlohou 638 000 km2 téměř tak velké, jako Německo a Polsko dohromady. Jeho území bylo rozděleno mezi stovky znepřátelených klanových vůdců, z nichž největší moc získal Mohammad Farrah Aidid. OSN vlastní jednotky neměla, a i kdyby je v dostatečném počtu dala dohromady od svých členských zemí, kdo by tak komplikované a rozsáhlé operaci velel?

Obnovená naděje

Na podzim 1992, když se situace v Somálsku dále zhoršila, rozhodla Rada bezpečnosti rezolucí č. 794 o vyslání nové, tentokrát bojové mise UNOSOM II do Somálska. S nabídkou na zajištění operace přišli Američané, kteří také měli dodat většinu z jejích 37 000 příslušníků. Prezident George H. W. Bush 4. prosince 1992 nařídil 28 000 vojákům, aby se připravili na největší nasazení amerických jednotek od války ve Vietnamu. Nazval ho „operace Obnovená naděje“. Bylo to jedno z jeho posledních velkých rozhodnutí – v lednu 1993 se totiž do Bílého domu stěhoval Bill Clinton.

První příslušníci americké námořní pěchoty se na somálském pobřeží poblíž hlavního města Mogadiša vylodili několik minut po půlnoci 9. prosince 1992. Místo tvrdého odporu somálských rebelů ale narazili jen na shluk zahraničních novinářů a televizních štábů, které tak o „tajné operaci“ reportovaly z první ruky. Krátce poté se z vrtulníků a vyloďovacích člunů vyhrnuly stovky vojáků podporovaných tanky a obsadily letiště. Mogadišo bylo v rukou OSN.

Clintonova administrativa ale válečnickou vlnu George Bushe staršího nemínila podporovat a během několika měsíců většinu vojáků stáhla zpět. V Somálsku od května 1993 zůstalo už jen kolem 4800 Američanů plus tisíce vojáků dalších národností.

Chyťte Aidida

Situace se ale vůbec nelepšila. Začátkem června Somálci napadli ze zálohy jednotku OSN a zabili 24 pákistánských vojáků a dalších 54 jich zranili. Aididovi vojáci byli stále aktivnější a Američané pochopili, že bez dopadení jejich vůdce zemi neovládnou. V červenci 1993 se příslušníci americké 10. horské divize zaměřili na dům Aididova ministra vnitra Abdiho Hassana Awale. Nejprve cíl rozstříleli raketami a děly z vrtulníků Bell AH-1 Cobra, transportní vrtulníky UH-60 pak vysadily pěšáky. Ti sice v domě objevili několik desítek mrtvých, nikdo z Aididova okruhu mezi nimi ale nebyl.

Američané v té době postupovali stále více na vlastní pěst a spoléhali téměř výhradně na příslušníky speciálních jednotek – šlo o 3. prapor 75. pěšího pluku (Ranger), část protiteroristické jednotky Delta, námořní komando SEAL a také 160. letecký pluk zvláštních operací. V jejich režii se 3. října 1993 odehrála operace, která vešla do dějin jako bitva o Mogadišu nebo jako operace Gothic Serpent.

Černý jestřáb sestřelen

Cílem odpolední akce byli Aididův ministr zahraničí Omar Salad Elmi a ministr vnitra Awale, kteří se měli nacházet v hotelu Olympic poblíž nechvalně proslulého tržiště Bakara v centru Mogadiša. Hotel měli zajistit příslušníci Rangers a Delty, zajatce na americkou základnu by pak dopravila kolona nákladních aut a terénních vozidel HMMWV.

Jednoduchý plán ale zkomplikoval silný odpor Somálců, kterým se sovětskými pancéřovkami RPG-7 podařilo sestřelit dva transportní vrtulníky UH-60 známých jako Black Hawk, tedy Černý jestřáb. Boj o záchranu jejich posádek trval do nočních hodin a přerostl v mohutnou pouliční bitvu. Obležené a notně zdecimované Američany až po půlnoci zachránila kolona obrněných vozidel Američanů, Malajců a Pákistánců.

Američané měli 18 padlých a 73 zraněných, na straně Somálců se odhaduje až 1000 mrtvých a 4000 zraněných. Bitvu ve svém filmu Černý jestřáb sestřelen ztvárnil v roce 2001 režisér Ridley Scott. Už tři dny tomto fiasku se prezident Bill Clinton rozhodl jakékoliv bojové akce v Somálsku ukončit. Američané poté poskytovali už jen leteckou podporu modrým přilbám jiných zemí, i to ale nakonec ustalo, když se poslední jednotky neúspěšné mise UNOSOM II v březnu 1994 ze Somálska stáhly a ponechaly zemi jejímu osudu.

ZDROJ: History