Stíhačka, kterou svět neviděl. Američané ukázali unikátní vzhled 6. generace ochránců nebes

V současné době existují pouze tři státy, kterým se podařilo navrhnout a sestrojit funkční modely stíhacích letounů 5. generace – Rusko, USA a Čína. To však neznamená, že by se další státy nesnažily přijít se svými vlastními modely. Aktivně na nich pracují mimo jiné Japonsko, Velká Británie či Francie, která aktuálně vlastní letouny 4,5. generace. První zemí, u níž se předpokládá funkční nasazení 6. generace, jsou Spojené státy americké. Ty by tento typ nových letadel mohly zařadit do služby nejpozději po roce 2030.

Program Next Generation Air Dominance

Američané vyvíjejí 6. generaci stíhacích letounů v rámci programu Next Generation Air Dominance (NGAD), přičemž společnost Lockheed Martin nově zveřejnila návrhy, jež mají reprezentovat velmi přesnou podobu finálního produktu. Detailní konfiguraci však samozřejmě prozatím nemáme.

Již ze zveřejněných obrázků je nicméně patrné, že by se mělo jednat o letoun kategorie stealth, čemuž odpovídá absence ocasních ploch i reflexní povrch, který připomíná experimentální vrstvu na modelech F-22, F-35 nebo F-117. Velký zájem vyvolává mezi experty i poměrně nízký profil kokpitu, který nenaznačuje velmi dobrý výhled pro piloty.

Na druhou stranu právě u 6. generace letounů se očekává výrazné zapojení umělé inteligence a počítačových technologií, je tudíž možné, že reálný výhled bude výrazně vynahrazovat interface uvnitř kokpitu či pilotovy helmy. Ostatně v poslední letech se závislost na lidských očích obecně vytrácí a letouny jsou přímo prošpikované komplexní sítí senzorů, jež mají nahrazovat lidský faktor.

Nový design tankovacího letounu

Lockheed Martin rovněž ukázal koncept tankovacího letounu LMXT, který na zveřejněných materiálech slouží pro doplnění paliva právě pro nový letoun 6. generace. Díky novému designu bez ocasních ploch by měl být schopný pojmout mnohem větší množství nejen paliva, ale i zbraní.

Letoun nové generace ostatně bude muset být připraven na novou podobu leteckých hrozeb a typů boje. Zatímco 20. století se vyznačovalo souboji na krátkou vzdálenost, moderní způsoby boje počítají čím dál více s širším využitím. Ať už mluvíme o pozemních, kybernetických, či dokonce vesmírných útocích. Nové stíhačky tak budou muset být velmi přizpůsobivé a schopné reakce vůči různým typům nepřátel. Rovněž je otázkou, do jaké míry bude samotný pilot potřeba a jak moc se bude pracovat s bezpilotní konfigurací. To v každém případě napoví až čas.

Zdroj: Technology.org