Ruská raketa zabila 300 lidí a letadlo roztrhala na kusy. Viníci dodnes nejsou ve vězení

Dopravní letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines odstartovalo 17. července ve 12:14 místního času z amsterdamského letiště Schiphol. Posádku tvořilo 15 lidí malajského původu, cestující 283 pasažérů 12 národností. Mimo jiné byli na palubě odborníci na infekci virem HIV, kteří letěli na konferenci o epidemii AIDS v Melbourne. Let označený jako let MH-17 směřoval do Kuala Lumpur v 06:00 místního času. Na místo ale letadlo nikdy nedoletělo.

Smrtelná chyba

Toho dne ruské zpravodajství Lifenews informovalo své občany o příznivém vývoji války – proruským separatistickým silám se podařilo sestřelit ukrajinský bojový letoun. O čem už ruská média neinformovala, byl okamžik, který později na videu pořízeném přímo povstalci zveřejnila australská společnost News Corp. Na něm se povstalci probírají troskami letadla a s neskrývaným překvapením zjišťují, že sestřelený letoun rozhodně není vojenský. Záhy se ukázalo, že na území ovládané separatisty se zřítil let MH-17. Zpráva přestala být v Rusku okamžitě zveřejňována a původní reportáž byla smazána z webu televize. Když ruská média informovala o katastrofě později, bylo to už podle zcela jiného narativu.

K tématu: Soud v Haagu rozhodl v případu sestřelu dopravního letadla: Byla to raketa ruské výroby

Letadlo se zřítilo poblíž vesničky Hrabove severně od města Torez v Doněcké oblasti na Ukrajině. Zemřelo všech 298 lidí na palubě. Hned den poté bylo zahájeno jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se zástupci Ukrajiny a Ruska. Zástupci proruských separatistů sice zaručili vyšetřovatelům OBSE bezpečný přístup, hned 18. července ale bránili týmu OBSE v přístupu na místo. Zároveň se separatisté ihned zmocnili černých skřínek, které předali až 23. července malajským vyšetřovatelům v Doněcku.

Kdo sestřelil MH-17?

Incident vyvolal vášně na obou stranách, které nešetřily vzájemným obviňováním. Ukrajinská strana prohlásila před zástupci tisku, že separatisté odvezli z místa činu 38 těl za účelem odstranění střepin z vybuchlé rakety a ničení důkazů. Ukrajinské úřady rovněž vyzvaly příbuzné obětí k zablokování platebních karet zesnulých, protože separatisté je určitě okrádají. Těla pasažérů byla odvezena přes Doněck do Charkova, kde si je vyzvedli nizozemští představitelé.

Vyšetřování zahájily Nizozemský bezpečnostní úřad (DSB) a Společný vyšetřovací tým (JIT). Brzy se ukázalo, že letadlo se rozlomilo už ve vzduchu a jeho trosky dopadly na plochu 20 čtverečních kilometrů. Vše ukazovalo na to, že letadlo bylo sestřeleno raketou typu země-vzduch. Letadlo se v té době pohybovalo ve výšce 10 000 metrů, 300 metrů nad úrovní zakázaného prostoru. Na takovou dálku ho mohla sestřelit jen jedna taková střela – 9K37 Buk. Ty ale vlastnili jak Ukrajinci, tak Rusové.

Labyrint lží

Podle svědectví místních obyvatel se v dané oblasti vyskytovaly protiletadlové střely a jejich obsluha mluvila ruským přízvukem. Zároveň vyšetřovatelé získali záznam raketometu se střelou Buk, jenž se přesunul od 53. protiletecké brigády v Kursku na svou pozici v Donbasu. Jak potvrzuje pořad Katastrofa na spadnutí na Prima Zoom, všechny stopy vedly do Ruska. To ale nelenilo a začalo předkládat důkazy o tom, že za zkázu letu MH-17 může Ukrajina. K jejímu obvinění předložilo hned několik verzí.

Ruské úřady označily za viníky ukrajinskou protiletadlovou baterii nebo stíhací letoun Suchoj. Problém této verze byl v tom, Suchoj není schopen vystoupat do takové výšky a na letadlo by musel střílet z palubního kanónu na dálku 3 km. Druh poškození letadla to navíc vylučoval. Ruská verze se opírala především o údajná očitá svědectví a záznam z twitterového účtu, který byl posléze zrušen a jehož majitele se nepodařilo dohledat.

Umění fotografie

Následně ruská strana dodala družicové snímky, ze kterých vyplývá, že letadlo MH-17 bylo v době zásahu v dosahu dvou baterií ukrajinských Buků. Holandský investigativní portál Bellingcat však dovodil, že zmíněné satelitní snímky jsou o několik měsíců starší, navíc pozměněné programem Photoshop.

Ruská strana se ale nevzdávala a 14. listopadu uveřejnila fotografie, podle nichž se poblíž letadla pohybovala stíhačka, jež měla letadlo sestřelit raketou vzduch-vzduch. Údajně byly fotografie anonymně poslány viceprezidentovi Ruského svazu inženýrů Ivanovi Andrijevskimu. Tentokrát fotomontáž stačili odhalit uživatelé sociálních sítí, jako důkaz jim stačilo užití staré fotomapy a nerealistické proporce letadla.

Neuspokojivý soud

Na základě vyšetřování vznesla nizozemská prokuratura roku 2019 čtyři obvinění z vraždy. Ze sestřelení letadla byli obviněni tři Rusové – Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov, a jeden Ukrajinec Leonid Charčenko. Všichni byli v době tragédie důležitými hodnostáři proruských separatistů. Dne 10. července 2020 oznámila nizozemská vláda podání žaloby na Rusko k Evropskému soudu pro lidská práva. Společně s australskou vládou pak 14. března 2022 zahájily u Mezinárodní organizace pro civilní letectví soudní řízení proti Rusku.

Pulatov byl nakonec pro nedostatek důkazů zproštěn viny, ostatní obžalovaní byli v nepřítomnosti odsouzeni na doživotí. Všichni tři zůstávají na útěku. Rusko již uvedlo, že ani jednoho z odsouzených nevydá a náhradu škody platit nebude.

Zdroj: BBC