10. února 2023 16:45

Postrach ruských tanků míří na Ukrajinu. Americká chlouba už má na kontě stovky zničených strojů

Když americký prezident Joe Biden na konci ledna 2023 oznámil, že Spojené státy americké zašlou na Ukrajinu 31 tanků M1A1 Abrams, objevily se ihned dohady o tom, jak si povedou v boji s ruskými T-72. Co od jejich soubojů můžeme čekat?

Po zahájení operace Pouštní bouře v únoru 1991 už po méně než 100 hodinách bojů Američané zjistili, že jejich obavy ze sovětských T-72 byly přehnané. Americké M1A1 Abrams i britské Challenger 1 využily většího dostřelu a likvidovaly irácké tanky zdálky. Jednomu z Challengerů se dokonce podařilo vyřadit T-72 na vzdálenost 5 100 metrů, což je dodnes největší vzdálenost zaznamenaná v boji tanku proti tanku.

Poslední tanková bitva 20. století

Podobně to vypadalo i v boji zblízka, kdy posádky Abramsů a Challengerů dokázaly reagovat a ničit nepřítele mnohem rychleji než posádky iráckých T-72. Například během střetnutí 26. února 1991 označovaného jako „bitva na 73 Východní“ (73 Easting) části amerického 2. jezdeckého pluku včetně 36 tanků M1A1 Abrams, obrněných vozidel a samohybných houfnic v boji zblízka zlikvidovaly dvě irácké obrněné brigády, jež byly součástí nejlépe vycvičených jednotek Saddáma Husajna známých jako Republikánská garda.

V několik hodin trvající bitvě Iráčané přišli o 160 tanků, 180 obrněných vozidel, 12 děl a 80 dalších vozidel. Zahynulo kolem 1 000 Iráčanů, další 2 000 padly do zajetí, Američané měli šest mrtvých a přišli o jedno obrněné vozidlo M3 Bradley, když na něj spustilo palbu ze svého 73mm děla zdánlivě zničené bojové vozidlo pěchoty BMP-1. V bitvě označované za poslední tankovou bitvu 20. století neztratili Američané jediný tank.

Kratší dostřel 125mm děla 2A64M v iráckých, resp. sovětských tancích T-72 a absence systémů pro boj v noci byly hlavní nevýhodou Husajnových tankových jednotek i o 12 let později, kdy skupina zemí vedených USA obsadila Irák a svrhla režim Saddáma Husajna.

Úvahami o tom, jak si poradit se sovětskými T-72, trápily Pentagon minimálně od roku 1970. Tehdy skončil u ledu společný americko-německý projekt hlavního bojového tanku MBT-70, který měl nahradit stárnoucí tanky M60 Patton. Přestože vzniklo jen několik prototypů, Američané a Němci si na nich otestovali spoustu komponentů použitých později při vývoji Leopard 2 a M1 Abrams.

Sověti byli v té době úspěšnější. V roce 1971 dokončili práce na druhé generaci svých hlavních bojových tanků T-72 a začali je dodávat nejen zemím Varšavské smlouvy, ale i do mnoha dalších států světa. Tanky T-72 se vyráběly i mimo území Sovětského svazu, například v bývalém Československu jsme jich v letech 1981–90 vyrobili 1 757.

Jak vyzrát na T-72

Oba tanky se teď znovu potkají, tentokrát na Ukrajině – a otázka zní, jak si povedou. Prosté srovnání obou strojů je přitom zavádějící. „M1A2 Abrams je tankem čtvrté generace, zatímco T-72 je přinejlepším tank třetí generace,“ tvrdí Michael Clarke z Královské koleje v Londýně. „Čistě jako zbraň je M1A2 Abrams lepší než různé modely T-72, které Rusko používá na Ukrajině, a to nejen ve výzbroji a pancéřové ochraně, ale také v senzorech potřebných k detekci nepřítele a vypálení prvního zásadního výstřelu,“ řekl Newsweeku americký odborník na zbraně Michael Peck.

Oba tanky navíc vznikly pro potřeby úplně jiných armád a tím i vojenských doktrín. T-72 je klasickým produktem sovětské tankové školy, která obětuje část životnosti tanku na úkor rychlosti a prudkosti úderu. Navíc T-72 byly konstruovány jako tanky pro vojáky základní služby s omezenými dovednostmi, zatímco Abramsy jsou sofistikovanější tanky, které ale vyžadují lépe vyškolenou čtyřčlennou posádku a také větší údržbu.

V závislosti na typu mohou Abramsy vážit od 67,6 do 73,6 tuny, zatímco T-72 jsou s hmotností kolem 45 tun podstatně lehčí. Nižší hmotnost ale nutně neznamená vyšší rychlost. T-72 v terénu zvládnou 43,5 km/h a na silnici 60 km/h, zatímco americké kolosy dosahují v terénu až 48 km/h a na silnici úctyhodných 72 km/h.

Problémem může být palivo

Problém představuje palivo, které u Abramse tvoří hlavně JP-8 (jet Propellant 8), což je v podstatě letecký benzín obohacený aditivy. Zajistit jeho distribuci na ukrajinském bojišti nebude snadné, zvláště když Abramsy mají v terénu spotřebu asi 1 100 litrů paliva na 100 km. Ruské T-72 přitom spálí na každých 100 km v terénu 800 litrů mnohem dostupnější nafty.

50 bojových vozidel pěchoty

Američané své tanky nasazují zásadně v kombinaci s dalšími obrněnými vozidly a proto také současně s Abramsy dodají Ukrajincům i 50 bojových vozidel pěchoty M2 Bradley. Ty disponují termovizí, krátkým časem nabíjení a pokročilým pancířem, který by měl být odolnější než u obdobných ruských vozidel, především BMP-2 pocházejícím ze sovětské éry.

Tanky T-72 jsou vyzbrojeny děly 2A46 ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně, které mohou vystřelovat podkaliberní protipancéřové střely, tříštivotrhavé granáty, kumulativní střely i protitankové řízené střely. M1A1 Abrams používá dělo 120 mm L/44 M256A1 rovněž s hladkým vývrtem a zásobou 40 nábojů. Americký tank je navíc vyzbrojen dvěma kulomety ráže 7,62 mm a jedním protiletadlovým kulometem 12,7 mm. Sekundárními zbraněmi T-72 jsou kulomet 7,62 mm a kulomet 12,7 mm.

Americký tank chrání kompozitní pancíř zvaný Chobham tvořený vrstvami oceli, keramiky a dalších materiálů a jeho výhodou je pokročilý počítačový systém. Tank je při zásahu méně zranitelný než T-72, jehož tříčlenná posádka sedí doslova na munici uložené na podlaze věže. „Pokud by ale T-72 vystřelil jako první a měl štěstí s přesným zásahem, určitě by nebyl bez šance,“ řekl jeden z předních světových odborníků na současné Rusko Mark Galeotti.

ZDROJ: Newsweek

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský