Války
9. prosince 2022 16:15

Ukrajinu devastují i obří bombardéry ze Stalinovy éry. Jakou mají výzbroj a díky čemu vznikly?

Vzdušní válečníci IV (2) - Tupolev

Když se strategický bombardér Tu-95 poprvé odlepil od země, byl ještě naživu J. V. Stalin. O sedmdesát let později tito předpotopní giganti stále slouží jako vzdušné odpalovací rampy pro ruské rakety deptající napadenou Ukrajinu.

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) je přitom v mnoha ohledech legendární stroj. Různé verze těchto dálkových bombardérů se s oblibou vydávaly na dlouhé vzdušné výpravy nad moři západní Evropy a do Středomoří, kde provokovaly vzdušnou obranu a nutily ke startu alianční stíhačky. Snímky s nimi si tak ve vzduchu pořizovaly celé generace pilotů NATO.

12 Zobrazit galerii

Přitom tyto poněkud archaicky (a podle některých i nevzhledně) působící stroje hnané čtyřmi turbovrtulovými motory osazenými protiběžnými čtyřlistými vrtulemi o průměru 5,6 m poprvé vzlétly již 12. listopadu 1952. Obávanému vládci Sovětského svazu J. V. Stalinovi, který si jejich výrobu objednal, zbývalo v té době už jen 116 dnů života.

Okopírovaný stroj z USA

Sovětský svaz ve druhé polovině 40. let nutně potřeboval dálkové bombardéry schopné dopravit nad území nepřítele jadernou pumu a po jejím svržení ze zasažené oblasti rychle odletět. Při hledání optimálního poměru nosnosti, doletu a poměrně vysoké rychlosti nejprve Sověti v roce 1947 zkonstruovali bombardér Tu-4. Ten vznikl poté, co sovětští technici metodou zpětného (reverzního) inženýrství prozkoumali čtyři americké bombardéry B-29 Stratofortress, které mezi 29. červencem 1944 a 21. listopadem 1944 po bombardování Japonska a Mandžuska nouzově přistály na území SSSR.

Tu-4 ale s maximální rychlostí 578 km/h představoval celkem snadnou kořist pro soudobé stíhačky a jeho dolet 5600 km znemožňoval zasáhnout území Spojených států (vyjma strategicky nevýznamné Aljašky), když například Seattle leží od Vladivostoku vzdušnou čarou 7580 km, o klíčových městech na východním pobřeží nemluvě.

Jaderná triáda

V roce 1952 proto poprvé vzlétl nový Tu-95. Téměř 50 metrů dlouhý středoplošník se šípovitými křídly v úhlu 35° měl rozpětí 50,4 metru, délku 49,13 metru a výšku 13,3 metru. Postupně vzniklo několik variant, z nichž nejrozšířenější a dosud sloužící modifikace Tu-95MS z roku 1981 dosahuje rychlosti 830 km/h. Bez doplnění paliva za letu je pak bombardér schopen doletět na vzdálenost 11 000 km, při plném zatížení zbraněmi (až 20 tun) to je o dost méně.

V roce 1968 odvodili Sověti z Tu-95 také námořní verzi hlídkového a protiponorkového bombardéru označovanou jako Tu-142 dosahující rychlosti 925 km/h a s doletem 12 550 km.

Tu-95 se stal součástí sovětské takzvané „jaderné triády“ tvořené kromě dálkových bombardérů i mezikontinentálními raketami a raketami umístěnými na ponorkách a byl jednou z hlavních strategických zbraní Sovětského svazu za studené války. Jeden z prvních strojů, jichž nakonec bylo vyrobeno více než 500, svrhnul 30. října 1961 nad Novou zemí vůbec největší jadernou bombu světa zvanou Car-bomba.

Rakety proti Ukrajině

Verze Tu-95MS jsou známy ve dvou variantách, a sice Tu-95MS-6 a Tu-95MS-16, kde čísla na konci označení odkazují na počet střel s plochou dráhou letu, jež může stroj nést buďto jen ve vnitřní pumovnici, případně ještě na čtyřech vnějších závěsnících.

Právě k odpalování různých typů střel vzduch-země využívají své Tu-9MS od 24. února 2022 Rusové při ničení vojenských a civilních cílů na Ukrajině. Kromě starších střel Ch-55 s doletem 2500 km tupolevy odpalují i novější Ch-101 s doletem až 5500 km a kruhovou odchylkou 5-20 metrů od cíle.

Po rozpadu Sovětského svazu na konci roku 1991 zůstalo 23 bombardérů Tu-95 i na Ukrajině, která je ale v rámci dohod o jaderném odzbrojení předala Rusku výměnou za škrtnutí dluhu. Rusko dnes provozuje odhadem kolem 50 kusů Tu-95MS, další jsou zakonzervované nebo čekají na modernizaci.

Napadené základny

Význam ruských bombardérů pro raketové ostřelování Ukrajiny si dobře uvědomuje i ukrajinská strana. Cílem pravděpodobně ukrajinských dronů se proto na začátku prosince 2022 staly dvě letecké základny u Saratova (Engels-2) a Rjazaně (Ďagilevo) vzdálené 700, resp. 570 km od Charkova.

Při útoku měly být poškozeny dva bombardéry, není však jisté, zda šlo právě o Tu-95MS. Obě napadená letiště jsou totiž zároveň základnami modernějších nadzvukových bombardérů Tu-160.

ZDROJ: Military Factory

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.