Na největší bitevní lodi světa zemřely tisíce mužů. Její tajná mise skončila obří katastrofou
Když budete pátrat po lodích vévodících žebříčku největších bitevních lodí světa, nemůžete minout Jamato a Musaši. Oba giganti japonského císařského loďstva představovali vrchol éry těžce vyzbrojených a opancéřovaných plavidel, jejich přínos k válečnému úsilí Japonska byl ale mizivý a osud více než tragický.
Japonci se na moři pohybovali od jedné krajnosti ke druhé. Mezi oběma válkami patřili k zemím, které pochopily význam letadlových lodí a nebezpečnost útoku jejich palubních letadel vybavených pumami a kvalitními torpédy. Válku v Pacifiku tak zahajovali s deseti letadlovými loděmi, z nichž šest patřilo ke skutečné elitě. Spojené státy jim mohly čelit sedmi letadlovými loděmi, jež ale byly rozdělené mezi Tichý a Atlantský oceán.
Přečtěte si také: Japonci v bitvě u Midway přišli o čtyři letadlové lodě. Američané dvě z nich našli
Letadla proti bitevním lodím
Jestliže v den útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941 nabídly kotvící americké bitevní lodě Japoncům ideální cíl, o síle úderu letadel na námořní svaz manévrující na volném moři se jako první přesvědčili Britové. Už 10. prosince se jejich svaz Z tvořený bitevní lodí HMS Prince of Wales (ta se účastnila honu na německou bitevní loď Bismarck), bitevním křižníkem Repulse a čtyřmi torpédoborci stal cílem útoku 85 japonských bombardérů startujících ze Saigonu. Obě velké lodě i přes intenzivní palbu z protiletadlových děl a kulometů nedokázaly Japonce zastavit a po zásazích torpéd a pum se potopily. Zahynulo při tom 840 námořníků.
I když Japonci věnovali výcviku námořních pilotů velké úsilí, což se v úvodu války mohutně odrazilo na jejich úspěších, spoléhali i na palebnou sílu těžkých bitevních lodí. Největší z nich – Jamato – dala název celé třídě, jež měla mít celkem pět jednotek. Kromě Jamata se ale do služby dostala už jen Musaši, trup třetí bitevní lodi byl během stavby změněn na letadlovou loď, zárodky čtvrté jednotky byly před koncem války sešrotovány a pátý trup už nebyl ani založen.
Gigantický bitevník
Bitevní loď Jamato vstoupila do služby 16. prosince 1941, tedy jen týden po zničení britského svazu Z, a byl to skutečný kolos. Udávaný výtlak prázdné lodi 65 027 tun se při plném zatížení mohl zvýšit až na 72 000 tun. Pro srovnání americké bitevní lodě třídy Iowa měly výtlak 57 540, Hitlerova chlouba Bismarck dokonce jen 41 700 tun.
Loď dlouhá 263 metrů měla na šířku téměř 40 metrů a její hlavní zbraní bylo devět děl ráže 460 mm umístěných po třech ve věžích s pancéřováním o síle 650 mm. Děla byla určena k ničení nepřátelských plavidel na vzdálenost až 42 kilometrů pomocí 1460kg protipancéřových granátů. Americká třída Iowa naproti tomu disponovala děly ráže 406 mm s dostřelem 38 km.
Trup Jamata s typickými pagodovitými nástavbami se kromě toho ježil desítkami dalších hlavní. Kromě 12 děl ráže 155 mm a dalších 12 děl ráže 127 mm to bylo nejprve 24 protiletadlových kanonů ráže 25 mm, jejichž počet se před koncem války zvýšil na 162. Na palubě bylo kromě toho sedm letadel startujících pomocí dvou katapultů a posádka čítala 2750 mužů.
Soumrak titánů
„Prvních šest měsíců války jim budeme ošklivě zatápět. Můžeme dosáhnout nepřerušené šňůry vítězství. Pokud se ale válka protáhne na dva nebo tři roky, pak v naše konečné vítězství nevěřím,“ prohlásil strůjce útoku na Pearl Harbor a geniální stratég, japonský admirál Isoroku Jamamoto. Jeho předpověď byla mimořádně přesná – karta se totiž obrátila nejpozději v bitvě u Midway 7. června 1942, tedy přesně šest měsíců po Pearl Harboru. Japonci tehdy ztratili čtyři velké letadlové lodě a většinu svých zkušených pilotů. Jamato se v blízkosti Midway pohybovala v roli vlajkové lodě admirála Jamamota, do bitvy ale nezasáhla.
Její sesterská loď Musaši byla do služby zařazena až 5. srpna 1942, tedy měsíc po porážce Japonců u Midway. Většinu času jako mlčenlivá hrozba kotvila na hlavní tichomořské základně Japonců, kterou byl mikronéský atol Truk. Musaši měla na mále 29. března 1944, kdy ji torpédovala americká ponorka USS Tunny, loď se ale podařilo v Japonsku opravit.
Konec Musaši přišel až 24. října 1944 v bitvě v zálivu Leyte poblíž Filipín, kdy proti ní startovaly palubní letouny ze tří amerických letadlových lodí. Kapitán Musaši s kolosem brilantně manévroval, nebylo mu to ale nic platné. Loď zasáhlo 17 pum a 19 torpéd, dalších 18 pum ji těsně minulo. V 19:25 se převrhla a potopila, zahynulo přes 1000 členů její posádky. V bitvě japonské loďstvo ztratilo čtyři letadlové lodě, tři bitevní lodě, osm křižníků a 12 torpédoborců a stáhlo se do obrany.
Operace Nebesa
Bitvy v zálivu Leyte se účastnila i největší bitevní loď světa Jamato, která zde vůbec poprvé vystřelila ze svých hlavních děl proti nepříteli. Během leteckých útoků loď lehce poškodily dva zásahy pumami, opravy na mateřských ostrovech pak Japonci využili k posílení protiletadlové obrany bitevníku. Loď poté zůstala v Japonsku, kde čekala na své poslední nasazení.
Příležitost k němu se naskytla po vylodění Američanů na Okinawě 1. dubna 1945. Jamato dostala rozkaz vyplout do prostoru vylodění a svými mohutnými děly potopit co nejvíc lodí. Po předpokládaném poškození nepřátelskou palbou měla loď najet na břeh a pokračovat v boji až do úplného zničení.
Japonci v té době trpěli akutním nedostatkem pohonných hmot, takže pro svou sebevražednou misi nazvanou operace Ten-gó (Nebesa) dostala Jamato palivo jen na cestu k Okinawě. V Japonsku už nebylo ani dost doprovodných lodí, takže námořnictvo poslalo se svou chloubou jen lehký křižník Jahagi a osm torpédoborců.
Svaz vyplul z Vnitřního moře 6. dubna 1945 a krátce poté byl zpozorován americkými ponorkami. Následující den bylo proti Jamato a jejímu doprovodu z deseti letadlových lodí vysláno 386 letadel, která ji ve 12:30 napadla. Jamato se bránila palbou ze všech hlavní včetně těch nejtěžších. Použila k tomu speciálně určené 1360 kilogramů vážící granáty ráže 460 mm, které v předem určené vzdálenosti rozmetaly 996 zápalných náloží.
Trýznivý konec
Piloti amerických letadel se nejprve zaměřili na vpředu plující křižník Jahagi. Ten se po zásahu šesti torpédy a 12 bombami po 14. hodině převrátil a potopil. Na řadě teď byla Jamato. Američtí piloti dostali rozkaz mířit na její pravobok, aby proražením trupu způsobili naklonění obří lodi na jednu stranu a její převržení. Zásahy torpédy i pumami přibývaly, Japonci se ale taktice účinně bránili zaplavováním komor na levoboku. Na druhou stranu tím snižovali rychlost Jamata.
Loď nakonec zasáhlo nejméně devět torpéd a 18 bomb, na palubě vypukly požáry, nefungovala elektřina, bez níž nebylo možné koordinovat palbu. Loď bojovala až do 14:23, kdy explodoval hlavní sklad munice. Sloup černého kouře vystoupal vysoko do vzduchu, takže byl vidět na vzdálenost stovek kilometrů. Jamato se poté převrátila a klesla na dno asi 300 metrů hlubokého moře.
Mohlo by vás také zajímat: Kouř, plameny a potopené lodě. Nálet na Pearl Harbor paradoxně prohrál Japoncům válku
Při potopení lodě zahynulo 2 475 členů posádky, dalších přibližně 1800 námořníků zemřelo na palubách křižníku Jahagi a čtyř torpédoborců, které šly rovněž ke dnu. Svaz se v tu chvíli nacházel ještě 200 kilometrů od Okinawy, takže masivní vylodění nemohl nijak ovlivnit. Američané při útoku ztratili deset letadel, v nichž zahynulo 12 letců. Nesmírný nepoměr ztrát definitivně potvrdil, že mohutné bitevní kolosy neúprosně míří do výslužby a budoucí námořní konflikty se budou rozhodovat úplně jinými prostředky.
Zdroj: Warfare History Network, The Mainichi
Video, které jste mohli minout: Podívejte se na výstřel z gigantického děla. Hitlerovo monstrum zasáhne cíl až 64 kilometrů daleko
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
