22. června 2022 11:10 Adam Vala

Peklo Ležáků zrodilo hrdinu. Policista Karel Kněz bránil blízké do poslední chvíle

Hrůzy války často rodí hrdiny. Jedním z nich byl i policista Karel Kněz, který spolupracoval s odbojem a s nacistickými zvěrstvy bojoval až do posledního možného momentu.

Pokaždé, když se přiblíží výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Rienharda Heydricha, vrací se důležitá a nesnadná témata samotného atentátu, hrdinství Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, případně protichůdné názory na jejich čin v souvislosti s vypálením obce Lidice a osady Ležáky.

Temná část našich dějin je ovšem příběhem mnoha dalších lidí, kteří byli svým dílem zapojeni do celé operace, aktivně vystupovali v odboji a sehráli důležitou roli, bez které by se dějiny mohly odehrávat úplně jinak. Jedním z těchto lidí byl policista Karel Kněz, který založil v roce 1939 odbojovou skupinu Čenda a byl u toho, když na naše území seskočili parašutisté skupiny Silver A.

Karel Kněz se narodil 16. ledna 1899 v Nehodivu na Plzeňsku. Ve Vídni se vyučil obchodním příručím, ovšem stejně jako v případě jiných mladých mužů i jemu do života výrazným způsobem vstoupila první světová válka. Do československého vojska narukoval v Písku a od roku 1917 bojoval na italské frontě. Ovlivněn válečným konfliktem, rozhodl se po skončení války nepokračovat ve své kariéře obchodníka, ale hned v roce 1919 nastoupil k četnictvu.

Přes řadu působišť – od Vildštejna na Chebsku až po Chomutov – se dostal začátkem července 1934 na služebnu ve Vrbatově Kostelci, kam byl přidělen coby velitel. Důležité pro kontext situace po atentátu na Heydricha nicméně je, že právě pod jeho poslední okrsek spadala osada Ležáky a Kněz neváhal svého postavení využít pro skrytý boj s nacisty.

Skrýval parašutisty i vysílačku Libuši

Coby zakládající člen zmiňované odbojové skupiny Čenda shromažďoval se svými 25 spolubojovníky zbraně i tiskoviny a prováděl další akce, včetně předávání informací o pohybu německé armády a dalších důležitých detailech, které mohli spojenci a jejich spolupracovníci využít. Ta nejdůležitější část práce přišla na přelomu let 1941 a 1942, kdy na naše území seskočili parašutisté skupiny Silver A.

Hned zkraje ledna 1942 se s Knězem spojil velitel parašutistů Alfréd Bartoš a ochotně využil nabídnuté pomoci. Ta spočívala v ukrytí radiotelegrafisty Jiřího Potůčka v osadě Ležáky, odkud pomocí vysílačky Libuše odesílal hlášení do Velké Británie. Tak se dělo zpravidla v nočních hodinách, kdy Kněz a další četníci ze stanice ve Vrbatově Kostelci hlídali přístupovou cestu do lomu či tamějšího mlýna, odkud Potůček vysílal, a to nejen před atentátem, ale i po něm.

Jenže osudy lidí z Ležáků byly zpečetěny krátce poté, kdy se gestapu přihlásil Karel Čurda, který byl na parašutistické skupiny napojen a po atentátu je zradil. Tedy nejen pražské příslušníky skupiny Anthropoid, ale i další, včetně odbojářů z Čendy a dalších jednotlivců, kteří parašutistům pomáhali. Na rozdíl od obce Lidice tak nemuselo gestapo v souvislosti s Ležáky nic inscenovat a šlo na jistotu.

KVÍZ: Otestujte znalosti z atentátu na Reinharda Heydricha

1/10 Kterým samopalem chtěl Jozef Gabčík zastřelit Reinharda Heydricha, než se mu zbraň zasekla?

2/10 V kolik hodin přiskočil Jozef Gabčík k Heydrichovu vozidlu s úmyslem zaútočit?

3/10 Jak se jmenoval zrádce výsadku Anthropoid?

4/10 Na křižovatce kterých ulic atentát proběhl?

5/10 Jak se jmenovaly děti Reinharda Heydricha?

6/10 Jakým vozem se Heydrich osudného dne rozhodl jet?

7/10 Proč profesor Josef Hohlbaum nemohl Heydricha operovat?

8/10 Jaká byla gestapem vypsaná odměna za informace o atentátnících?

9/10 Do kterého kostela se měli parašutisté po atentátu podle plánu přesunout?

10/10 Který den definitivně zemřel Reinhard Heydrich?

Máte % správných odpovědí.

To není dobrý výsledek. Zkuste to znova.

To není dobrý výsledek. Zkuste to znova.

To není špatné, ale pořád je co zlepšovat.

Gratulujeme, máte velmi dobré znalosti.

Výborně, vaše znalosti jsou skvělé.

Kolem vysílačky Libuše a zbraní ukrytých v okolí Ležáků však bylo stále rušno a Karel Kněz rozhodně nezahálel. Ve chvíli, kdy se rozkřiklo, že atentátníci jsou mrtví, ihned nařídil odstranění vysílačky a dalších stop z Ležáků. Krátce nato se ovšem dozvěděl, že gestapo zatklo ležáckého mlynáře Jindřicha Švandu, ke kterému Kněz chodil na spiklenecké porady a figurovali v odboji spolu.

Nejtěžší rozhodnutí

Kromě Libuše tak z Ležáků zmizely i všechny zbraně a další materiál, ovšem ani tím se Kněz nekonejšil. Věděl, že je pouze otázkou času, než si gestapo přijde i pro něj a situaci se rozhodl řešit drasticky. V podvečer 22. června, pouhé dva dny před tím, než došlo na zničení Ležáků, se rozloučil se svou manželkou Annou i spícími syny a odešel do osady Habroveč, kde bydlela rodina Doležalových, se kterou rovněž spolupracoval.

Přinesl jim ale osudného večera jen chmurné zprávy, na jejichž konci bylo rozhodnutí o sebevraždě, kterou chtěl Kněz vykonat z obav, že nedokáže čelit tvrdému mučení gestapa. Aby ochránil své přátele a rodinu, odešel směrem k obci Louka a výstřelem ze služební pistole ukončil na cestě svůj život.

Osadu Ležáky už zachránit nedokázal, ale tím, že se nevystavil vyslýchání, gestapo se nikdy nedozvědělo o řadě detailů v souvislosti s odbojem, ani konkrétní jména lidí, o nichž věděl pouze Kněz. Za hrdinství mu byl po smrti v roce 1945 udělen Československý válečný kříž a v roce 2019 také medaile Za hrdinsví. Na počest Karla Kněze se pak každoročně koná branný závod Memoriál Karla Kněze a obecní úřad ve Vrbatově Kostelci pořádá pietní vzpomínky u pomníku v blízkosti jeho smrti.

Zdroj: Místa paměti národa, Wikipedia

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom